Ivan Kraus: Umění poděkovat

Rubrika: Literatura – Fejetony

             

Jestliže jsem satelitní televizi za něco vděčný, pak hlavně za to, že se ze mne stal vděčný člověk. Velmi na mne zapůsobil přímý přenos programů předávání Oskara.
Režisér, který získal sošku, děkoval postupně producentovi, hercům, scenáristovi, kameramanovi i střihačce. Pak přišli na řadu herci, scenáristé, producenti, skladatelé, kameramani, maskéři a všichni všem děkovali. Herci děkovali také kolegům a herečky rodičům. Herečky, které už neměly rodiče, děkovaly manželům nebo rodičům manžela. Většina herců a hereček byla dojatá. Někteří proto, že získali Oskara, jiní proto, že ho nezískali.
Uvědomil jsem si, že bych si z filmových umělců měl vzít příklad a nebýt nevděčný. Sedl jsem ke stroji a napsal poděkování nakladateli za to, že vydal mou knihu. Také jsem poděkoval lektorovi, že knihu doporučil. Napsal jsem také děkovné dopisy redaktorovi nakladatelství a korektorce. Nevynechal jsem samozřejmě ani své rodiče, ani svou ženu.
Když jsem si četl své děkovné dopisy, uvědomil jsem si, že musím být spravedlivý a důsledný a poděkoval jsem také optikovi za brýle, bez nichž bych nenašel psací stroj, natož abych napsal knihu.
Vzpomněl jsem si také na tiskárnu a na papírnu. Ani vazače a baliče jsem nevynechal. Od nich byl jen krok ke knihkupci.
Když jsem dopsal poděkování čtenářům, pocítil jsem první nával nakažlivého dojetí. Myslím si, že na mne zapůsobil program na jiném televizním kanále, kde právě předávali Césara francouzským filmovým umělcům. Jedna malá herečka se právě snažila se slzami v očích sdělit publiku, že neví, co má říci. Dojatý konferenciér se snažil jí napovědět. Vzpomněl si při tom na to, že nedávno získal Zlatý mikrofon na festivalu konferenciérů a poděkoval rodičům za to, že mu neskákali v dětství do řeči.
To mi připomnělo vlastní dětství a hned jsem poděkoval svému učiteli za to, že mne učil gramatice.
Znovu jsem se dojal, když jsem si uvědomil, jak starý je můj věrný psací stroj. Musel jsem odejít do koupelny a otřít si tam oči ručníkem.
Mezitím žena přepnula televizi na jiný program.
Vysílali mistrovství světa kadeřníků. Vítězný kadeřník, který získal „Diamantovou sponu“, děkoval právě své modelce. Oba slzeli. Sedl jsem ke stroji, dokud jsem viděl na písmenka, a napsal rychle poděkování továrně na nábytek za stůl a židli, na které sedím při psaní. Elektrárně jsem poslal 220 srdečných díků.
Kadeřník děkoval továrně na šampóny a výrobci hřebenů.
To mě přivedlo k továrně na tužky a pera.
Když jsem poděkoval svému psovi za to, že nevyrušoval a trpělivě při psaní knihy čekal, až páníček dopíše kapitolu a vezme ho ven na procházku, musel jsem si znovu odskočit do koupelny.
Když jsem se vrátil, přebíral právě na obrazovce jiného kanálu vítězný kuchař „Zlatou vidličku“ a objímal se s kolegou, který získal „Stříbrný nůž“.
Poděkoval jsem přátelům za to, že mne nerušili při psaní. Továrně na vysavače jsem blahopřál k jejich přístroji, který se včas rozbil, takže žena nemohla luxovat a já se mohl soustředit na práci. Bernímu úřadu jsem poděkoval za to, že mi poslali daňový účet, až když jsem knihu dokončil. Zároveň jsem si uvědomil, že toto poděkování mohu odečíst podle zákona od daní a že úspora dělá jednu marku a padesát feniků.
To mne tak rozveselilo, že jsem poděkoval politikům za to, že dokázali udržet příměří a válka nevypukla v době, kdy jsem psal knihu.
V televizi děkoval zpěvák, který právě získal Zlatou desku, svému lékaři.
Poděkoval jsem pohotově krejčímu za pohodlné kalhoty a číšníkovi v kavárně za kávy.
Kadeřník děkoval továrně na výrobu nůžek.
Herec děkoval svému psychiatrovi.
Poděkoval jsem zelináři, pekaři, mlékařce, sedlákovi i krávě.
Politik děkoval voličům a líbal cizí děti.
Televizní hlasatel děkoval továrně na pneumatiky za to, že umožnila přenos pořadu.
Když jsem psal vřelé poděkování svému řezníkovi, požádal jsem ho, aby laskavě také poděkoval
slepicím, králíkům, telatům, ovcím a prasátkům.
Prasátka jsem už nezvládl a hlasitě jsem se rozplakal.
Žena vypnula okamžitě televizi a zatelefonovala vedoucímu televizní firmy. Požádala ho, aby laskavě ihned vypnul kabelové a satelitní programy v našem bytě a já byl ušetřen podobných pořadů.
Jsem ženě za ten čin velice vděčný.
Někdy mám dokonce chuť jí za to poděkovat, ale musím být velmi opatrný.
Nejsem ještě dostatečně silný.
Nedávno jsem měl totiž nutkání poděkovat všem obyvatelům našeho domu za to, že vynášejí odpadky do popelnic, a ne naopak.




Ivan Kraus
Muž za vlastním rohem
Vydalo nakladatelství Academia
r.2000

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 10. 02. 2007.