Libor Gottfried: O hákovém kříži pozitivně
Rubrika: Publicistika – Komentáře
V Lidových novinách (18.1.2007) byl článek o tom, jak hinduisté cítí nespravedlnost, protože používají symbol hákového kříže při svých obřadech a jako ornament na keramice, oděvech i namalovaný na těle, když v Berlíně vznikl na ministerstvu spravedlnosti návrh, aby byl symbol svastiky zakázán v celé Evropské Unii. Aniž bych jakkoli obhajoval zneužívání svastiky jako (neo)nacistického symbolu, je třeba konstatovat, že nejen hinduisté používali a používají svastiku jako kladný symbol Slunce, ale (jak bylo v článku naznačeno v případě ornamentu v katedrále v Amiens) byl tento symbol používán i v raném a vrcholném středověku v Evropě a dokonce i v renesanci i později. Většinou šlo o zmíněný ornament v podobě propletených svastik. Tento ornament byl převzat z řecko-římské antiky, kde jej najdeme například na oltáři Míru (Ara Pacis) císaře Augusta v Římě (27 př.Kr.). Ale ornament svastiky se do Evropy dostával i jinými cestami, například stěhováním národů z Východu. Proto najdeme svastiku i jako hrnčířskou značku na dnech slovanských nádob v Mikulčicích. V raném středověku se běžně používal i samostatný hákový kříž, snad právě proto, že šlo (také) o kříž. Najdeme ho například vyšitý na závoji sv.Ludmily (látka z 10. století). Takto samostatné hákové kříže se vyskytovaly na výšivkách i ve vrcholném a pozdním středověku, jak máme doloženo na fresce z 15. století v kostele na Proseku, kde je namalován iluzivní závěs s červenými hákovými kříži kolem původního románského oltáře v boční lodi (viz fotografie). Co se týče různých ornamentů s propojenými hákovými kříži, najdeme je často na raně středověkých mozaikách v Ravenně (kostel sv. Jana Evangelisty, kostel sv.Apolináře, kostel sv.Vitala, v mauzoleu Gally Placidy), datovaných od 5. do 13. století. Další doklady najdeme v Římě, a to dokonce i v renesanci, takže v chrámu sv.Petra ve Vatikánu je nahoře nad hlavicemi pilířů lodi pás složený z propojených hákových křížů. Podobně najdeme tento ornament na mozaice v paláci na Kapitolu. Co s tím? Budou snad po zákazu svastiky v celé Evropské unii fresky z 15. století v kostele na Proseku zabíleny? Budou snad v Římě antické a renesanční reliéfní ornamenty osekány? Bude snad nejvzácnější relikvie sv.Ludmily, její rouška s vyšitými hákovými kříži, spálena? (Mimochodem: Svastika jako ornament se mihne i ve filmu Louise de Funés Policajti ve výslužbě – budou snad tyto scény vystříhány?) Všichni víme, že je to nesmysl. Problém je někde úplně jinde. Demokracie ve své bezbřehé toleranci, a její bezpečnostní složky, policie a soudy, jaksi neumí dobře rozlišovat, co už je a co ještě není nacistické, co už je a ještě není rasistické, co už je a ještě není urážka svobody náboženství a porušení jiných lidských práv. Proto chodí po městech průvody neonacistů a policisté se dohadují, zda už překročili nějakou mez, nebo zda ji nepřekročili, proto se ve městech navzájem mlátí skinhedi a anarchisti za přihlížení a ochrany policie, ačkoli by obě skupiny patřily potrestat a jejich shromáždění rozpustit, protože je to v zájmu veřejného pořádku a ochrany majetku (rozbíjení a poškozování různých věcí, což končí zapalováním aut, vybíjením výloh a rabováním, jak jsme už ve staré dobré Evropě zažili). Hinduisté, používající krásný symbol točícího se Slunce, který byl ve svém kladném významu znám i v antické a křesťanské Evropě, toto nedělají. Dokud si Evropa nepřizná, že má nějaké své historické kořeny, a to v křesťanské civilizaci, nebude umět rozlišovat mezi hákovým křížem použitým křesťany ve středověku a hákovým křížem použitým Hitlerem a jeho následovníky. Oba (a k tomu ještě i ten hinduistický) zakáže. A přitom k takovému rozlišení stačí pouhý selský rozum a vědomí vlastní tradice a víry. Libor Gottfried Národní archiv Praha Milady Horákové 133 160 00 Praha 6 |
Foto z archívu Libora Gottfrieda
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 01. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jan Krůta |
 |
Karel Šíp |
 |
Ivan Kraus |
 |
Milan Lasica |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Milan Markovič |
 |
Miloslav Švandrlík |
 |
Josef Fousek |