Miloslav Švandrlík: Svůdce žen Kronášek

Rubrika: Literatura – Zábava

   O Kronáškovi se vědělo, že je známým svůdcem žen a v tomto směru nikdy neumdlévá. Salabová mu dala pár facek, Rybářová ho přetáhla deštníkem, Srnečková si stěžovala ne vedení podniku a Blahoutová o tom dokonce řekla svému příteli, který Kronáška zmydlil v temném průjezdu. Ale svůdcové se nevzdávají. Kronášek zjistil, že to dosud nezkusil s Mařatkovou, která byla v závodě nesporná jednička. Po všech stránkách!
     "Mnoho šancí nemám,“ přiznával si svůdce, ale pokusit se musím! Tak jako opravdový lupič nezaváhá před dobře střeženou bankou a rybář vysedává u řeky, dokud nelapí svou rybku, musím i já vynaložit veškeré své síly k získání Mařatkové. Je chladná jako mramor a zdánlivě nedobytná. Odmrštila Pelíška a neuspěl u ní ani Vykydálek. To mne však nesmí deprimovat! Předestřu jí svůj šarm, osobní kouzlo i sexuální připravenost. Navrhnu jí schůzku i za cenu, že mě něčím přetáhne nebo poleje!"
     Tak se také stalo. Kronášek se o Mařatkovou světácky otřel, neodolatelně se usmál a vzrušeně zabublal: „Zuzanko, jsem váš! Stačí, abyste řekla, kde vám mohu dokázat, že bezedné vášně mají své místo i v naší žhavé současnosti a já nezaváhám!“
     Mařatková kupodivu neexplodovala. Pohlédla na Kronáška a špitla: „To je ale překvapení! Tak – dnes večer u mne?“
     Kronášek překvapivě zalapal po dechu. „Zu…zuzanko!“ zablekotal opojeně. „Pojedeme taxíkem! Souhlasíte?“
       Souhlasila.
     Kronášek jako v horečce začal jednat. Koupil tři lahve sektu a něco dobrého na zub. Rozhodně mínil na Mařatkovou zapůsobit. Svůdce musí být na úrovni!
 
     Krátce po sedmnácté hodině nasedl Kronášek s Mařatkovou do taxíku, který je dovezl do Závišovy ulice před dům číslo 27.
     „Jsme doma,“ usmála se Mařatkové a pokynula Kronáškovi na znamení, že ji může následovat. Svůdce se vznášel nad zemí i s třemi lahvemi sektu.
      V té chvíli vyšla ze svého bytu správcová. „Už jsou pryč,“ oznámila Mařatkové. „Tady máte klíče.“ Mařatková přikývla a vedla Kronáška k vytouženému cíli. Pak otevřela dveře.
     Kronášek zalapal po dechu a málem upustil přinášené dary. To, co spatřil, rozhodně nepřipomínalo útulné séparé.
     „Měla jsem tu malíře,“ sdělila mu sexbomba klidně, „a je třeba to tady uklidit. Půjčím vám staré tepláky a dáme se do toho! Je to od vás hezké, že v tom nenecháte ženskou samotnou!“
      A svůdce žen si začínal uvědomovat, že tohle dobrodružství si nechá pravděpodobně pro sebe.   

grafika © Jiří Wintr Neprakta

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 01. 2006.