- Tak jsme zase jednou oslavili státní svátek svatého Václava …! Národ tuto událost uvítal převáženě jako vhodnou příležitost k prodloužení víkendu, a jediní, komu nedal svatý Václav spát, byli zas jen učení historikové.
A co že jsme se od nich na počest výročí úmrtí svatého Václava dozvěděli? Tak například PhDr.Dušan Třeštík,CSc. v Lidových novinách zahovořil v tom smyslu, že „svatý Václav vlastně nebyl nijak zvlášť pobožný občan, schopný vládce, ani zvlášť dobrý člověk“, aby vzápětí na zvídanou otázku „proč je tedy zrovna on naším patronem?“ odpověděl, že „se o to zasloužil pouze fakt, že byl zavražděn svým vlastním bratrem.“ - Když se pak v dalším odstavci dočteme, že Václava možná vlastně vůbec nezabil jeho bratr Boleslav, nýbrž Boleslavovi družiníci, že k bájné bratrovraždě došlo pravděpodobně roku 935 a ne 929, jak uváděly dřívější prameny, a – aby toho nebylo málo – že nejasné je i samotné datum vraždy 28.září, neboť v úvahu by připadalo ještě 27. září nebo 22. září, pak nám nezbývá, než zaplakat nad historií a zejména nad historiky, kteří by měli teď už jen "rozluštit" klíčovou otázku: existoval vůbec svatý Václav? I tím se samozřejmě článek Lidových novin zaobíral: Václavovu existenci prý popíral jakýsi historik jménem Záviš Kalandra, který tvrdil, že to bylo pohanské božstvo. Naštěstí tuto jeho převratnou myšlenku nebyl nikdo ochoten přijmout. Ještě že tak. Pak bychom se totiž museli oprávněně ptát, k čím že ostatkům se to po stovky let modlí statisíce věřících a proč si vybral jeden z největších vzdělanců a vládců své doby římský císař a český král Karel IV. svatého Václava za skutečného vládce a patrona naší země.
Já věřím Karlu IV.; nejsem katolík ani protestant a je mi srdečně jedno, zda náš stát skutečně založil Václavův vrah Boleslav či nikoliv …. Svatý Václav je pro mě legendou, která je jednou provždy spjata s naší zemí; modlili se k ní lidé před tisíci lety stejně, jako dnes, a já si nechci nechat kýmkoli nahlodávat legendy, byť by měl sebevíce pravdu. Stmeluje-li někdo český národ natolik, aby se k jeho sochám po staletí scházeli lidé v dobách, kdy je jim nejhůře, zaslouží si bezesporu náš nehynoucí obdiv, respekt a úctu. A i kdyby svatý Václav nevykonal v dějinách nikdy nic jiného, než že zemřel rukou svého bratra, musí zůstat tato legenda čistá.
|