Optimistická zpráva o stavu POZITIVNÍCH NOVIN
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
Vážení a milí čtenáři, autoři, dopisovatelé a přátelé POZITIVNÍCH NOVIN !
Je tomu právě rok, co začaly vycházet na internetu POZITIVNÍ NOVINY v podobě, kterou dobře znáte.
Když jsem začal psát své první příspěvky, vůbec jsem netušil, jak se to celé bude vyvíjet, zda nezůstanu již navždy jediným autorem, který bude do těchto novin psát.
Ani v nejkrásnějším snu by mě nenapadlo, že za rok budou mít POZITIVNÍ NOVINY na svém kontě více než 400 článků od 21 stálých a 42 příležitostných autorů a dopisovatelů.
Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za rok budu moci jmenovat mezi stálými autory POZITIVNÍCH NOVIN i takové renomované a obecně známé osobnosti jako jsou Ondřej Suchý, Miloslav Švandrlík, MUDr. Radim Uzel, CSc. či Josef Fousek, tak bych se mu těžce vysmál.
A kdyby onen někdo přihodil tvrzení, že se POZITIVNÍ NOVINY samy stanou mediálním partnerem deseti institucí, novinami počínaje a muzeem konče, a že je budou podporovat tak výrazné osobnosti jako je například geniální malíř Zdeněk Hajný nebo zpěvačka Zuzana Stirská, měl bych ho za naprostého blázna.
Ale nastal čas účtování ...! A byť je naše společné „pozitivní miminko“ stále ještě v plenkách, je potřeba se ohlédnout (alespoň jednou za rok) zpátky a říci si, co se podařilo a co zatím ještě více či méně „dře“.
Začnu tím, co se podařilo. Jednak je toho více, a pak – přeci jen se lépe poslouchá.
ZÁZRAK
Jako číslo jedna musím vyzdvihnout fakt, že se v POZITIVNÍCH NOVINÁCH udál zázrak hodný svatořečení, neboť jsme byli my všichni, a já speciálně, obdařeni osobností takřka nevídanou a neslýchanou, osobností, kterou je třeba při takovýchto slavnostních příležitostech vyzdvihovat o to více, oč se jí to bude (při vší její skromnosti a poctivosti) zřejmě lehce zajídat.
Ten náš pozitivní zázrak se jmenuje VÁCLAV ŽIDEK a v současné době zastává čtenářské veřejnosti nepříliš viditelný, ale o to více záslužný a důležitý post předsedy redakční rady POZITIVNÍCH NOVIN.
Ti, kdo nemají to štěstí ho osobně znát, budou zřejmě nad těmito slovy v rozpacích. Ale šťastlivci, kteří se mu již dostali do zorného úhlu pohledu a které on poctil svou vzácnou přízní, záplavou e-mailů a telefonátů, nebo svou nepředstíranou starostlivostí, ochotou a zájmem o věc, těm nemusím dál už vůbec nic říkat. Vašek je prostě neskutečný uragán, který díky své aktivitě a důslednosti dokáže věci nevídané. A přestože žije trvale v německém Kolíně nad Rýnem a do naší republiky přijíždí jen občas, já osobně mám dojem, že je tu stále s námi.
Je opravdu především jeho zásluhou, že jsou dnes POZITIVNÍ NOVINY tím, čím jsou, že do nich píše tolik známých osobností, které on sám zkontaktoval a přivedl, a že mají tyto noviny takový kredit, jaký se jim – díky němu i vám všem - podařilo za rok svého působení získat. Nechci zveličovat, ale na sto procent vím, že kdyby žil Vašek v Praze a stál se mnou před rokem na startovní čáře, tak dnes už by POZITIVNÍ NOVINY vycházely nejen jako úspěšný deník či časopis, ale my všichni bychom byli už dávno „za vodou“, neboť on by nás VŠECHNY PROSTĚ DOHNAL K ÚSPĚCHU, byť by se nám to mohlo stokrát nelíbit.
Takže, Vašku, díky za všechno, co jsi dosud pro POZITIVNÍ NOVINY udělal, a věřím, že naše spolupráce má před sebou ještě hodně dlouhou cestu.
REDAKČNÍ RADA, AUTOŘI A SLEDOVANOST
Jsme-li u redakční rady POZITIVNÍCH NOVIN, pak nesmím zapomenout na starší i nové členy, neboť REDAKČNÍ RADA - jakkoli je pouhým poradním orgánem a schází se pouze „na vlnách e-mailového éteru“ - má pro mě velkou důležitost, jelikož díky ní se na všechno necítím tak sám.
Mezi ty starší členy RR patří především pozitivní bakalářka Jitka Dolejšová a životní filozof Poutník. V současné době RR ožila příchodem (ale zejména skvělou prací) Bohem nadaného - a jak on sám praví - šíleného grafika aTea, jakož i nové autorky a zároveň naší občasné korektorky Dagmar Guhryové.
Vedle starých známých osvědčených autorů jako Vlastimil Marek, Jan Drocár, Jana Stuchlíková, Karel Mašita či Milena Buriánková se objevily nové posily v podobě Aleny a Jakuba Heinových, Jana Kuthana, Vladimíra Kulíčka, Petra Hromádka a Vladislava Neužila, aby se naopak pár těch bývalých-stálých autorů díky své menší aktivitě přestěhovalo do kategorie autorů příležitostných.
Za rok působnosti POZITIVNÍCH NOVIN na našem internetově-mediálním poli se nám podařilo dát dohromady především poměrně stabilní čtenářskou základnu, takže ve všedních dnech nyní čte POZITIVNÍ NOVINY kolem 700 - 800 čtenářů, přičemž návštěvnost stránek neustále roste (leden 2005: 4167 unikátních návštěv, únor: 4333, březen: 5727, duben: 9896. květen: 10499, červen: 14535, a v červenci 2005 – přestože je čas dovolených a téměř nikdo nepracuje: 13621).
Více než poměrně neobjektivní celková návštěvnost mě však zajímá a těší statistika, znázorňující počet návštěvníků, kteří stráví na stránkách POZITIVNÍCH NOVIN od pěti minut až po více než hodinu, tedy těch, kteří PN opravdu čtou. A ta je – alespoň pro mě – velmi potěšující.
TRVÁNÍ NÁVŠTĚV ČTENÁŘŮ POZITIVNÍCH NOVIN
Délka návštěv: | Počet návštěvníků (červenec 2005) |
5-15 minut | 664 |
15-30 minut | 302 |
30 minut- 1 hodina | 408 |
1 hodina a více | 237 |
-
Kdybychom naše noviny dělali byť jen pro těchto 1500 čtenářů, tak je to úspěch, pro který stojí za to POZITIVNÍ NOVINY vydávat, neboť oni je čtou DOBROVOLNĚ, čtou je v dnešní náročné době „rychločtení“, kdy lidé hltají zprávy po desítkách ve všech možných podobách, aby je také po desítkách z mysli stejně rychle vypudili ven.
KUDY DÁL
Články v POZITIVNÍCH NOVINÁCH chtějí být jiné. Chtějí se drápkem uchytit ve vašich myslích, duších a srdcích, chtějí vám dát něco užitečného pro život, chtějí vám pomoci zamyslet se, pobavit a zasmát, obohatit váš rozhled a vnímání toho nesmírně složitého světa kolem nás. O tom, že se jim to často daří, svědčí i vaše milé OHLASY ve stejnojmenné rubrice POZITIVNÍCH NOVIN.
Právě dneska jsem dostal zajímavou otázku:
Co já - jako vydavatel - v POZITIVNÍCH NOVINÁCH postrádám, který žánr či oblast by bylo dobré rozšířit, kam vrhnout další síly, a jak to vlastně vidím já.
Při hledání odpovědi na tuto otázku stačí prohlédnout si přehled jednotlivých rubrik POZITIVNÍCH NOVIN a počet článků v nich uveřejněných:NÁZEV RUBRIKY POČET ČLÁNKŮ Zábava
45
Zajímavosti
45
Inspirace
44
Zbývá dodat
43
Komentáře
42
Doporučení
28
Víte, že ...?
28
Rozhovory
25
Zamyšlení
23
Myšlenky, které musí žít!
16
Fotoreportáže
14
Historie
13
Pohlazení
11
Cestování
9
Projekty
8
Nápady
4
* některé články jsou umístěny mimo tyto rubriky, takže jejich počet neodpovídá celkovému počtu článků podle OBSAHU
Takže články z oranžově označených rubrik jsou přesně ty, které v POZITIVNÍCH NOVINÁCH postrádám. Paradoxní na tom však je, že právě články z těchto „opomíjených“ rubrik jsou těmi, na něž reagují čtenáři nejčastěji, což se týká zejména rubriky HISTORIE, které se systematicky věnuje pouze Jan Drocár.
Dá se obecně říci, že většina autorů preferuje zaměření svých článků do sféry OSOBNÍCH PROŽITKŮ, přičemž převládajícími literárními či publicistickými formami jsou: fejeton, komentář, povídka a poezie.
Téměř mizivá je forma literatury faktu a na úbytě umírají zejména vlastní autorské nápady a projekty.
POZITIVNÍ NOVINY se tak stále více posouvají do roviny ODDECHOVÉHO ČTENÍ, kde vítězí zejména humor a zábava. Ovšem prezentují-li se PN jako OÁZA POHODY A OPTIMISMU NA SÍTI, kde i negativní zpráva musí mít pozitivní náboj, pak je to směr více než logický a správný.
Přesto se však nemohu ubránit pocitu, že ke skutečnému pozitivnímu náhledu na svět je potřeba daleko více, než jen dobrá nálada a optimismus. Jsem přesvědčen o tom, že životní mízou našich novin by se měla stát především INSPIRACE, že by se zde mělo objevovat mnohem více nových NÁPADŮ a MYŠLENEK, nemluvě již o ŽIVOTNÍ MOUDROSTI z pera zkušených, životem protřelých osobností.
VSTANOU NOVÍ AUTOŘI
Přiznám se bez mučení, že mým největším favoritem a miláčkem ze všech rubrik POZITIVNÍCH NOVIN je rubrika MYŠLENKY, KTERÉ MUSÍ ŽÍT! Tu považuji za nedoceněnou, neobjevenou a tragicky málo autory využívanou. A přitom právě ona je obrovskou studnicí možností. Vždyť každý z nás má svého oblíbeného spisovatele, myslitele, filozofa, herce, zpěváka a já nevím koho ještě, a každý z nich něco moudrého napsal či řekl .... Nemusíme být každý spisovatelem, který ze sebe dokáže chrlit vlastní myšlenky, psát chytré komentáře či zábavné povídky či fejetony. Stačí jen dívat se kolem sebe a to nejlepší zachytávat a zpracovávat do nějaké formy a podoby a předkládat to našim čtenářům.
Takoví autoři mi v POZITIVNÍCH NOVINÁCH chybějí více, než kdo jiný. Obávám se, že většina čtenářů, kteří do PN nahlédnou, si řekne:
"Mezi tyhle autory já nepatřím! Nejen, že neumím literárně tvořit, ale navíc vůbec nevím, o čem bych psát mohl či měl."
A tak se jen pokorně zařadí mezi čtenáře, aniž by využili té obrovské šance STÁT SE SAMI AUTOREM: autorem-sběratelem, autorem-objevitelem, autorem-všímálkem, autorem-fotoreportérem, autorem-hledačem, autorem-inspirátorem....
Každý z nás má v sobě potřebu obohatit lidi kolem sebe nějakým poselstvím, které sám objevil a zachytil, chce se ukázat jako člověk všímavý, sečtělý a inteligentní, chce po sobě něco zanechat, touží užít si také svých patnáct minut slávy ... A kdo říká, že ne, tak vědomě neříká pravdu!
POZITIVNÍ NOVINY vám všem nabízejí šanci stát se autorem PODLE VAŠICH MOŽNOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A CHUTI. Neváhejte a využijte té příležitosti!
KDE TO "DŘE"
Na začátku jsem slíbil, že se pokusím dotknout i věcí, v nichž to - podle mého názoru – zatím „dře“. Mezi zásadní nedostatky počítám zejména technickou kvalitu webového zpracování POZITIVNÍCH NOVIN.
Jakkoli se to může zdát na první pohled neuvěřitelné, pravda je taková, že kompletní výrobu PN (to jest vše, co je možno po vizuální stránce spatřit na www.pozitivni-noviny.cz) prozatím dělám sám. A vzhledem k tomu, že neumím programovat ani se nevyznám v html, dělám to vše doslova na koleně. Proto víc, než kdo jiný, cítím, že POZITIVNÍ NOVINY by si již zasloužily dokonalou internetovou podobu, kterou by obhospodařoval skutečný profesionál.
Mám celou řadu nápadů, jak je vylepšit a dotáhnout k dokonalosti, ale sám to prostě nedokážu. Jenže dobří webmasteři nepracují zadarmo a POZITIVNÍ NOVINY jsou dosud nevýdělečné .... Takže díky tomu musím stále dělat jen to, co zvládnu sám: tzn. trápit FrontPage a mastit kvalitní články stylem, nad kterým oko internetového odborníka zoufalstvím pláče. Samozřejmě, že díky tomu trpí nejen kvalita novin, ale i samotná rychlost načítání stránek. Věřte mi, že mnohem raději bych sám psal, než vysedával stovky hodin nad zpracováním těchto stránek. Jenže problém je v tom, že pak bychom dnes nebyli tam, kde jsme a vlastně by nebylo ani co oslavovat.
A tak - ve smyslu filozofie POZITIVNÍCH NOVIN - končím negativní zprávy pozitivní nadějí: pokud by již nyní byl některý ze ctěných čtenářů či příznivců PN ochoten spolupracovat se mnou na každodenním vydávání POZITIVNÍCH NOVIN v roli profesionálního webmastera s vizí, že jakmile se přehoupneme do skutečné vydavatelské sféry (tj. vydávání tištěné a zároveň internetové podoby), tak bude tato pozice jedna z prvních, která bude honorována, udělá mi tím nesmírnou radost a stane se tím okamžikem klíčovým spolupracovníkem a významným tvůrcem těchto novin.
OPTIMISTICKÝ ZÁVĚR
Co říci na závěr?
Dneska, rok od založení POZITIVNÍCH NOVIN, jsem si jist, že společně dokážeme cokoli, co si umaneme.
A tak, Lomikare, Lomikare, do roka a do dne ....
- nechť máme na kontě dohromady již přes tisíc článků od více než stovky autorů,
- ať se nám podaří docílit toho, že POZITIVNÍ NOVINY začnou v jakékoli formě vycházet i v tištěné podobě (na čemž se už pracuje),
- oblíbenost POZITIVNÍCH NOVIN ať roste tempem, které bude jen těžko sledovatelné,
- a jejich nová dokonalá internetová podoba ať přiláká ke čtení tisíce nových věrných čtenářů.
Ještě jednou děkuji všem čtenářům i kolegům za to, že POZITIVNÍ NOVINY existují a přeji nám všem společně jen to nejlepší.
Pavel Loužecký
vydavatel POZITIVNÍCH NOVIN
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 08. 2005.
Pavel Loužecký
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Ondřej Suchý | |
Jaroslav Vízner | |
Ivo Šmoldas | |
Zdeněk Pošíval | |
Jitka Molavcová | |
Ivan Rössler | |
Jiří Menzel | |
Milan Lasica |