| Zuzana Cwiková | Dcera pana Rodgersona | | 
| - ,,Hej ty tam! Neslyšíš? Podej mi boty! Dělej dělej, nemám na to celý den. Holomku jeden! No to je dost, kde ses coural!? A tomuhle říkáš vyleštěné boty?“
- ,,Prosím, pane.“
- ,,Cože? Jdi mi radši z očí!“
- Malý vyzáblý chlapec v otrhané, špinavé košili odběhl a bouchl za sebou hlasitě dveřmi. Pan Rodgerson zlostně pohrozil dveřím zaťatou pěstí a ohnul se, aby si obul boty. Dělalo mu docela veliký problém, aby přes své obrovité břicho dosáhl až na zem, a když se mu zrovna nedařilo zavázat tkaničku, byl v obličeji celý rudý a nabroušeně funěl.
- Byl to velice vlivný a bohatý muž. Patřila mu celá síť vápencových lomů v jižní Anglii. Denně vydělával veliké peníze už jen tím, že seděl za stolem ve své kanceláři a kouřil doutník. Na doutníky si velice potrpěl, byl to jeho koníček, jeho velká chlouba. Teď si zrovna jeden zapálil, opřel se do křesla a na chvíli zavřel oči. Pomalu vydechoval obláčky modrého dýmu a mračil se. Stále mu ještě vřela v žilách krev a v hlavě se mu z rozčilení točilo.
- ► CELÝ ČLÁNEK
| | Lubomír Lankaš | Nesváry v abecedě | | 
| - Tak, rozhádala se nám abeceda. Každopádně podnět k rozepři mezi písmeny způsobilo písmeno A. Už takovou dobu tvoří se svými kolegy celek, a najednou, z ničeho nic, jako by mu přelítlo něco přes nos, si umanulo, že jako první, a ve své samolibosti jako nejdůležitější, chce být všude psáno a tištěno tučněji, či barevně odlišněji ode všech ostatních. A s neskrývaným pohrdáním se podívalo zejména na písmenka Q a W.
- „Nad čím si tak myslíš?“ zvolali na ně ostatní, kromě Y a Z, které jsou až na konci a špatně slyší.
- „Nad čím si tak myslím? Tak tedy poslouchejte:
Už od té doby, co jsme stvořeni, trpělivě a s pokorou snáším, že prý jsme si všichni rovni. Ale moje trpělivost přetekla. Copak to nevidíte, že moje působení mezi vámi je bezesporu nejdůležitější, až primární? - Jo, kdybychom tak byli znázorněni ve znacích, jako tomu bylo dříve!
- JÁ jako vesmír, pak třeba slunce, měsíc, mrak, strom nebo lejno (a opět se významně podívalo na Q a W), ale takto?
- ► CELÝ ČLÁNEK
| Ivo Fencl -
Hana Gerzanicová | Do anglické rodiny neproniknete | | 
| - ■ Jste neuvěřitelná optimistka a žena nesmírně agilní. Počet vámi publikovaných titulů se i s překlady už blíží deseti. Píšete zase něco nového?
- Píši úvahy. Už jich mám šest. Dál i skládám verše a obojí chci vydat v jediném svazku.
- ■ S prózou jste začala později a měla úspěch s Kalendářem. Právě jeho napsání vás podnítilo, abyste v jejím psaní pokračovala?
- I to, ale nevěřil byste, jak málo nacházím na psaní času.
- ■ Jakpak to?
- Rodina, tento dům, zahrada, korespondence, četné spolky, jejichž jsem členem - to abych se dostala mezi lidi... Poslední platí zvlášť po manželově smrti.
- ■ Která se vás nepochybně dotkla.
- Byla náhlá - a já se dostala do stresu. A strachu, který jsem za nocí překonávala četbou. Ne vážné literatury, nýbrž četbou o Sherlocku Holmesovi či Herkulu Poirotovi. Mimochodem, shledala jsem podobnost. Agatha Christie vděčí Siru Arthuru Conanu Doylovi za mnohé a je dobře patrné, že Holmese dobře četla - než začala sama psát.
► CELÝ ČLÁNEK
| | Jana Stuchlíková | Její oči | | 
| - Objevují svět. Právě teď zvědavě zkoumají to malé stvořeníčko u nohou. Je trošku neohrabané, pěkně měkoučké a hýbe se. Po celém tělíčku má jemnou, ale hustou srst, tlapky nemají prstíky a jsou chlupaté s prosvítajícími růžovými bříšky. A ty uši! Plandají zvířátku okolo hlavy a zdá se, že tvorečkovi to vůbec nevadí. Jazýčkem olizuje okraj misky, ze které to ale voní. Malá, baculatá ručka neodolá … Čísi ruce zasáhnou a zvědavá očka se otáčejí. Najednou se jim ta voňavá miska vzdaluje a sledují to malé, ušaté a mlaskající z výšky. Zato pěkně zblízka se dívají tátovy rozesmáté oči a k malým ouškům doléhá věta, že to voňavé je pejskovo ... !? A oči batolete se udiveně ptají: „A proč není také moje, když se mi to tolik líbilo! Teploučké to bylo, a když jsem stisklo dlaň, tak se mi do ní všechno ani nevešlo a hledalo si to cestu mezi prsty“.
- Sledují svůj obraz v naleštěném zrcadle. Zvolna pozorují oválnou tvář, lemovanou vlnitými vlasy. Hebká pleť matně opaleskuje a podtrhuje soustředěný pohled. Ještě dolní řasy, trochu lesku, pár posledních tahů kartáčem v lesklé hřívě, a je to.
- ► CELÝ ČLÁNEK
| | Jaroslav Kovaříček | Zprostředkovaná manželství | | 
| - Seděl jsem nedávno na fidžijském ostrůvku Tavueni v domku s mladou rodinou, kam jsem byl pozván na oběd. Chris a jeho půvabná žena byli skvělými hostiteli. Jsou to chudí lidé, tedy srovnáno s našimi materielními poměry, ale jejich bohatství bylo jiného druhu. Jejich obydlí bylo prosté, ale čisté a útulné, jídlo bylo vynikající. Po obědě jsme popíjeli polynéský nápoj kavu a vedli všelijaké řeči. Byla to rodina indická a Chris byl sečtělý ve védických knihách. Probírali jsme i neradostný stav současného světa, a byl jsem poučen, že tak je to dobře, tak to musí být, procházíme obdobím zvaném kali yuga, tedy časem hněvu a rozpadu. Takový jest prý světa běh.
- Tady ale, v tom domku pod rozpálenou plechovou střechou, žádný hněv ani rozpad nepanoval, zde vládla pohoda, respekt a láska. Proto mne překvapilo sdělení, že jejich manželství bylo zaranžováno jejich rodinami, tedy zprostředkované. Oba v něm byli spokojeni a ujišťovali mne, že tento způsob zakládání manželství má mnoho výhod. Chris se podivoval tomu, že když se v západních zemích mladí lidé berou z lásky, proč skoro polovina manželství končí bolestným rozvodem. To jsem mu nemohl vysvětlit, ale zajímalo mne, jak vlastně ten jejich systém pracuje.
| -
- Miroslav Vejlupek: Poznámka pod čarou
- Jako člověk, žijící literaturou a pro literaturu, si všímám především těch příspěvků v sekci Literatura, které vybočují z rámce vyprávění a skutečně jsou literárním tvarem. Povídka Zuzany Cwikové je na autorčin věk (17 let) velmi zdařilá a kdo ví, zda Pozitivní noviny jednou nebudou v autorčině biografii uvedeny jako místo prvních publikačních počinů.
-
- Drobný literární text Lubomíra Lankaše, majícího v Pozitivních novinách, žel, jen jeden příspěvek, zaujme originalitou vtipu, pro niž je v Pozitivních novinách ojedinělým výtvorem.
-
- Rozhovor Ivo Fencla s Hanou Gerzanicovou je rozhovorem spisovatele se spisovatelkou. Znám je oba - s Ivo Fenclem si píši, s Hanou Gerzanicovou jsem se setkal a hovořil několikrát - a myslím, že tazatel měl dobrý tip, když si k rozhovoru vybral takřka osmdesátiletou moudrou ženu nevšedního životního příběhu a neobyčejně pozitivní energie.
-
- Také práce Jany Stuchlíkové je založena na originalitě nápadu a její účinek podporuje jistá jímavost.
-
- Nakonec k Zprostředkovaným manželstvím Jaroslava Kovaříčka: V době krize rodiny, v době, kdy se polovina českých manželství rozvádí, je Kovaříkova cestopisná retrospektiva z fidžijského ostrůvku Tavuem silným podnětem k úvahám i rozjímáním.
|
Chcete se seznámit s FAVORITY dalších osobností spojených s Pozitivními novinami?
► FAVORITÉ - OBSAH ◄ |
