Publicistika – Co je psáno...
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Můj největší trapas
Člověk Hlinomazova typu musel v životě spáchat mnoho trapasů. Který byl největší? Co se mě týče, do jednoho svérázného maléru zatáhl nepřímo i mě osobně. Tím spíš, že se tak stalo ve Světě v obrazech – ovšem způsobem naprosto nenapodobitelným. Jak již bylo napsáno na jiném místě, tato redakce si mě - co se práce týče - opravdu považovala, ale ideologicky jsem byl pro ně „prašivkou“.
Barbara Semenov: Lidská tvář hudebního génia
Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. V počátcích své tvorby se věnoval především klavírním skladbám. Jako interpret se sblížil s hudbou pobeethovenovskou (F. Schubert, F. Mendelssohn, R. Schumann), zejména s H. Berliozem, F. Chopinem a F. Lisztem, s nímž navázal i osobní styky.
Margit Turková: Krásný večer k poctě básnířky a překladatelky Zdenky Bergrové
Dne 19.března 2008 pozval Klub Horizont XXI (t.j. klub ruských žen) příznivce, obdivovatele a kolegy autorky, aby „vzdali hold“ dílu, které Zdenka Bergrová do svých 85 let vytvořila. Zástupci ruské diaspory, trvale žijící v naší republice, chtěli tak veřejně poděkovat za nesmírnou zásluhu, kterou má autorka na vzájemném poznávání a výměně slovesných hodnot ruské a české kultury.
Dáša Cortésová: Jaký byl Rudolf Cortés (16)
Ráda bych dnes zakončila mé vzpomínání vzpomínkou mně nejbližší, na mého otce Rudolfa Cortése. Jako děti jsme si ho s bráškou moc neužily. Byl ve své době skutečně velmi známý a moc konkurence neměl. Hrál divadlo, jezdil na zájezdy, točil gramofonové desky a televizní pořady. Když se objevil doma, byl to pro nás svátek! V těchto chvílích se nám věnoval co nejvíce.
Jan Řehounek: Od volského potahu k usínání s motýly
15. března 2010 vzpomeneme stého výročí narození téměř neznámého, nicméně vynikajícího spisovatele a básníka Stanislava Vodičky. Kdo v knihovně sáhne do regálu pro některou z jeho pěti knih, jimiž vstoupil na literární scénu až na sklonku života, zcela jistě nebude litovat. Stanislav Vodička (* 15. března 1910, U 26. listopadu 1982) se narodil v Rožďalovicích.
Giuseppe Tartini, italský hudební skladatel, houslový virtuos, hudební teoretik a učitel
Vzhledem dlouhé době, která od Tartiniho života do dnešní doby uplynula, bývají informace o něm a o jeho životě někdy nepřesné, ba i protichůdné. Většinou si ti, kteří si někdy poslechnou klasickou hudbu, jeho jméno spojí pouze s jeho „Ďábelským trylkem“, někdy a ni to ne - ale více o něm obecně známo není. Narodil se v době života významných evropských muzikantů - pro srovnání - Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) a George Frideric Handel (1685 - 1759) byli jen o sedm let starší.
Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (2)
Na opačném konci nemocné planety, v malém Československu, panovalo nadšení, ale brzy bylo spojeno s nejistotou a velkým zklamáním. Po první euforii s projevy typu „To si nemohou dovolit, západ se za nás postaví apod.“ nastalo vystřízlivění. Politická realita si vybrala svoji daň. Nejen, že se republika na dlouhou dobu stala zemí okupovanou a centrálně řízenou, ale došlo i na to „státnické a moudré chování“.
Dobromila Lebrová: Adalbert Stifter, rakouský spisovatel, malíř a pedagog
Pokud se člověk setká s některým Stifterovým spisem, bývá okouzlen popisem krajiny, líčením přírodních krás, ale i vysokou morálkou jeho hrdinů. I přes často tragický osud jeho hrdinů je Stifterovo dílo uklidňující a přinášející naději pro lepší uspořádání světa: „Jen to, co prýští jako živý pramen z celistvosti živé, teplé duše, může zase vytvořit život.“
Denisa Marková - Renata Šindelářová: Není to s námi lidmi ještě tak špatný
Když se Denisa Marková rozhodla poprvé odhalit posluchačům své zlato v hrdle, bylo jí teprve patnáct let. Uspěla tehdy na soutěži Mladá píseň Jihlava a nastartovala tím svou pěveckou kariéru. Nejprve zpívala jejímu srdci tolik blízké country.
Stanislav Rudolf - Renata Šindelářová: Prostě, kdo umí - umí!
Nejprve jednu zcela soukromou: Kolik máte manželek, dětí a jiných zvířat? / Takže pro vaši orientaci v mé rodině: mám už 51 roků jednu manželku, s ní dvě děti. Martin je bankovní technik, Alena prodavačka. Máme dvě vnučky, jednoho vnuka, pravnoučata Lukáše a Dominiku. Protože všichni bydlí nedaleko, pravidelně nás o víkendu navštěvují.
Jiří Heller oslavuje padesátiny
V sobotu 24.11.2007 si náš dlouhodobý spolupracovník a přítel ing. Jiří Heller napíše na svůj narozeninový dort číslici 50. Rádi bychom proto na tomto místě vzdali hold nejen jeho nesmírné pracovitosti a podnikatelskému nadšení v oblasti fotografování a všeho, co s tím souvisí, ale zároveň mu popřáli za celý kolektiv autorů, spolupracovníků, příznivců a samozřejmě i čtenářů Pozitivních novin do další padesátky jasné oko, pevnou ruku, spoustu šťastných náhod a hlavně zdraví, klid, pohodu a optimismus, a to nejen na síti, ale i v osobním životě.
Pavel Pávek: Darek Vostřel podruhé
Kdysi, je to již dávno, jsem spolupracoval s jednou skupinou historického šermu. Nebylo jich zdaleka tolik jako dnes, lidé se na vystoupení hrnuli a tak se připravoval jeden program za druhým. Chybami se člověk učí. U jednoho pásma jsem přišel s lákovou myšlenkou. Středověký holomek zvítězí v boji u brány, měl to být souboj na těžké sekery, odhodí soupeře, ze záňadří vyloví papírový svitek a přečte uvítací slova.
Vnuk zakladatele Jawy si nenaříká
Když přijede do Česka Baťa, je to vždycky veliká sláva. Jsou však i jiná jména a firmy, které šířily dobrou pověst někdejšího Československa po světě. Jednou z firem, která se o to bezesporu starala, je i Jawa. Její motocykly získávaly světové vavříny i poté, co firmu jejich zakladatelům ukradli komunisté. Vnuk zakladatele a prvního majitele Jawy, čtyřiasedmdesátiletý Karel Janeček, žije v Kroměříži v ústraní.
Jan Řehounek: Fotografické příběhy Františka Dostála
S příchodem digitálních fotoaparátů nadešla doba, kdy každý, kdo si tu „chytrou“ krabičku koupí, se stane fotografem. Alespoň si to myslí. Jak to vidíte vy? * Všichni se naučíme číst a psát. Naučíme se napsat třeba dopis, ale málokdo už dokáže napsat třeba Saturnina, patnáctiletého kapitána nebo Starce a moře. S fotografováním je to stejné. Kytičky na zahrádce, děcka na kočárku, to patří k životu člověka a zaslouží si to fotograficky zachytit.