Zdeněk Horenský: Když... tak písknu
Rubrika: Literatura – Poezie
Když... tak písknu
Sobotní večer
v útulném pokoji
kdy světlo lampičky
náhle tmu rozkrojí
jak pánbůh stvořil nás
držím tě v objetí
ale ty nejsi ze zámku
přesto ta vůně heřmánku
ani to pivo ve džbánku...
...také píšťalku ke svým rtům tisknu
když mi budeš ubližovat
tak písknu
Zvolal jsem větu
Zvolal jsem větu:
Miluji Květu!
Je to věta holá,
nebo se tak volá?
Odpoví ozvěna:
Volej to bez jména!
Děkuji.
Volám jen miluji.
Okolí U Hanačky
Vinný sklípek koštovačky
on ten mamlas mluvil nahlas
rybí salát tradiční z ryb bez kůže
košilka nepomůže
vyklenutá ňadry tence
a pak ráno utopence
v poledne plněný lusk
řízek s rajskou
tak si přisolí
okolí U Hanačky
Zvony vyzvánějí
Pivečko z lednice sklenice
pěnivý mok rok
zvuková směsice
varhany kytary do dáli
klid
obrazy palety před lety
rámus a stroj
lehnout si na postel
kostel
zvony vyzvánějí
Uvolnění
Zapínám tlačítko
nočního života
najednou cítím se
být v roli pilota
vznáším se v oblacích
ve stavu bez tíže
odmítám pozemské
strasti a potížetext
Na ně!
Věda dokazuje
blbá nálada na záda
pokora laskavost zlost
uvedení premiéry
dobrá rada
osobní vlaky taky
sportovní přenosy
dát klaunům na nosy kokosy
tanky děla zbraně
vy volové
Na ně!
A kapr ve vaně
Ve škopku čvachtaje
holou zadnici ve světnici
i ty dva prsy musí
a kapr ve vaně do dlaně
tiše a ochotně
noviny poslouchejte
Exkluzivní ilustrace pro Pozitivní noviny: Pavla Fronková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 06. 2012.