Michal Dlouhý: Hloupost horší než zlodějství

Rubrika: Literatura

Nadešel Štědrý den roku 1927. V kasárnách šestimužové četnické stanice ve Volovci v politickém okrese Nižní Verečky se vše chystalo ke sváteční večeři. Jindy přísný staniční velitel vrchní strážmistr Josef Bína rozhodl, že celé osazenstvo stanice zůstane na večeři pohromadě a noční hlídka tvořená strážmistry Karlem Matějíčkem a Františkem Lukešem vyrazí až o dvaadvacáté.

Krátce po šestnácté se vrátila z denní obchůzky hlídka tvořená strážmistry Rudolfem Erbanem a Václavem Jonášem. Ani se nestačili odstrojit a do staniční kanceláře doslova vtrhl neznámý muž. Aniž by pozdravil, začal četníkům se slzami v očích hořekovat, že šestnáct let v Americe dřel v uhelných dolech, a nyní, když si vezl domů své těžce nastřádané úspory, byl na cestě do rodné obce okraden!

Velitel stanice nechal nastoupit všechny své podřízené a začal s řádným výslechem Amerikána. Zjistil, že muž se jmenuje Vasil Petrů. Ve svém kufru, který celou cestu střežil jako oko v hlavě, měl kromě svých osobních věcí i těžce vydřené tři tisíce dolarů. Hodlal si za ně koupit pozemek a postavit na něm chatku. Utrmácen dlouhou cestou zřejmě usnul. Probudil se až v okamžiku, kdy neznámý muž ukradl jeho kufr, na němž měl složenou hlavu. Jeho sen se rázem rozplynul. Vasil Petrů začal hořekovat a lomit rukama.

Vrchní strážmistr Bína se jej snažil uklidnit a pokračoval ve výslechu s cílem získat pokud možno co nejvíce informací k pachateli činu. Jednalo se prý o mladého muže, černých očí a nápadně trudovitým obličejem. Na sobě měl černé šaty a šedý zimník. K činu došlo krátce před příjezdem vlaku do nádraží ve Volovci. Muž poté, co ukradl kufr, vyskočil z pomalu jedoucího vlaku a dal se na útěk. Přesto, že Vasil Metrů rovněž vyskočil z jedoucího vlaku a začal zloděje pronásledovat, tak se mu ale ztratil ve tmě.

Všichni přítomní strážmistři, včetně strážmistra Františka Krále, který měl jít do služby až na Boží hod, byli vysláni do okolních vesnic s cílem pátrat po pachateli krádeže.

Strážmistr Karel Matějíček byl úspěšný. Zatkl cikána Láciho Bogara žijícího ve své chatce na samém okraji Volovce, nedaleko od nádraží. Bogar přesně odpovídal popisu hledaného muže. Strážmistra Matějíčka zaujaly Bogarovy silně zablácené boty. Na četníkův dotaz se začal vymlouvat a tvrdil, že se tři dny nehnul z domu a že mu v perkách chodil nejstarší syn. Svátek nesvátek, Bogar byl strážmistrem zatčen a odveden na četnickou stanici. Zde jej okradený Vasil Petrů s určitostí označil za pachatele krádeže.

Dalším důkazem proti Bogarovi bylo zjištění strážmistra Krále od přednosty železniční stanice, že Bogar si téhož dne ráno kupoval jízdenku do Svaljavy, kam také prvním ranním vlakem skutečně odejel.

Ihned po štědrovečerní večeři, k níž byl přizván i nešťastný Vasil Metrů, se konala v Bogarově chatce domovní prohlídka. Bogar z rozhodnutí vrchního strážmistra skončil o hladu v separaci a měl se postit. Četníci v chatce, kromě naříkající Bogarovy ženy Eržiky a jejich dětí, však nenašli nic podezřelého. Strážmistr Lukeš se nehodlal s neúspěchem smířit a s elektrickou svítilnou v ruce začal prohledávat okolí chatky. Vedle záchodku jej upoutal plochý kámen. Strážmistr se nejprve domníval, že se jedná o psí náhrobek. Přesto na kámen okovanou botou podupal a přitom se ozval dutý zvuk. Po odstranění kamene a zeminy pod ním, se objevila dřevěná deska. Ta tvořila víko krytu, v němž byl objeven kufr.

V tom okamžiku byl Bogar vyváděn ze své chatky strážmistrem Erbanem. Věděl, že spadla klec, neboť jím ukradený kufr byl četníky nalezen. Daleko větší šok pro zloděje byl, když zjistil, že pod několika kusy prádla je pěkný svazek dolarových bankovek.

Po návratu na četnickou stanici byl okradený požádán, aby si přepočítal své peníze, zdali jsou skutečně všechny.

Bogar poté, co zjistil, že jím ukradený kufr obsahoval tři tisíce dolarů, začal vykřikovat, jaký je hlupák, když se domníval, že ukradl kufr s pár kusy použitého prádla. To až se dozví jeho Eržika, tak ho vlastníma rukama uškrtí. Namísto těžkého žaláře by si zasluhoval rovnou provaz!

Článek byl zpracován za využití autorovy připravované knihy s názvem
Četnické Historky – ZLOČINY a přísloví, kterou vydá v roce 2012 nakladatelství Pragoline.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 24. 12. 2011.