Václav Turek na svých cestách již několikrát navštívil Rusko. Jednu z posledních výprav věnoval poznání Bajkalsko-amurské magistrály. V pozadí zanikající slávy komsomolských staveb socialismu se vydával do nedotčené sibiřské přírody, na rozsáhlé horské hřebeny, ale také do velkoměst či malých ruských vesniček. Poznal život chudých pastevců sobů, pytláků lososů a místních obyvatel zocelených drsnou přírodou a ještě drsnější historií 20. století.

Ve své knize popisuje nejen zážitky ze své cesty, ale také se věnuje historii výstavby železnice, tolik medializované v 70. a 80. letech minulého století.

Ukázka z knihy

Rusko? Proč právě Rusko? To je otázka, kterou mi v posledních letech pokládá kdekdo... Tuto zemi jsem poprvé navštívil v roce 2000 a od té doby podnikám cesty do Ruska každý rok, vždy se zaměřením na jinou oblast tohoto obrovského státu. Během několika let jsem zavítal na Kavkaz, Kamčatku, objevil krásy Kyrgyzstánu a Jakutska a obdivoval pohoří Altaj, jezero Bajkal a město Vladivostok. Putování sibiřskou krajinou, lemovanou říčními koryty, a střetávání se s upřímnými, pohostinnými místními obyvateli je pro dobrodruha nezapomenutelným zážitkem.

Jednu z posledních výprav na ruské území jsem podnikl v roce 2008 s přáteli Hynkem a Petrem, kdy jsme projeli Bajkalsko-amurskou magistrálu (BAM). V pozadí zanikající slávy komsomolských staveb socialismu jsme se vydávali do nedotčené sibiřské přírody, na rozsáhlé horské hřebeny, ale také do velkoměst či malých ruských vesniček. V rámci třicetidenní expedice od města Krasnojarsk až na ostrov Sachalin jsme poznávali život chudých pastevců sobů, rybářů a místních obyvatel zocelených drsnou přírodou a ještě drsnější historií 20. století. Během měsíční cesty jsme se na každém kroku setkávali s jejich nadšením a hrdostí, což dokazují města, továrny, silnice i železnice postavené prakticky z ničeho. V ruských srdcích stále zůstává vzpomínka na pro ně nezapomenutelné socialistické období. Jsou pyšní a hrdí na všechno, co v té době vybudovali, třeba i na obyčejný panelák. 

Ve své knize vám chci přiblížit nejen zážitky z naší výpravy, ale také ruskou výstavbu, tolik medializovanou v 70. a 80. letech minulého století. Předně si ale vysvětleme, co je vlastně BAM, jeden z cílů našich toulek po Rusku. Na úvod nabízím několik faktografických i mystických možností, ale skutečnou odpověď získáte až po přečtení celého příběhu...

Přeji vám příjemné čtení
Václav Turek ml.

• Červená křivka na mapě Ruska.
• Poslední velká stavba socialismu.
• Smutná pohádka a skutečný příběh o tom, jak Leonid Iljič Brežněv zmanipuloval sovětskou mládež.
• Nejdelší železniční tunel a nejvýše položená železnice v Rusku.
• Skřípot pohybujících se ledů na jezeru Bajkal.
• Krásné pohoří Kodar, stříbrný lesk jezera Leprindo a náčelnice stanice ve válenkách s velkou lucernou v ruce.
• Železnice, která zkrátila cestu pro náklady na Kolymu, Kamčatku a Sachalin.
• Druhá železniční magistrála na Dálném východě vedoucí k Tichému oceánu, která měla vytvořit infrastrukturu pro východní Sibiř a sloužit pro ekonomický a sociální rozvoj SSSR.
• Vojenská strategická železnice.

Místní obyvatelé o této železnici tvrdí, že je to hrdinská práce sovětského lidu. Stovky průmyslových podniků z celého SSSR dodávaly různé stroje, konstrukce a materiály na stavbu. BAM patří k vrcholným úspěchům sovětské vědy, techniky a stavitelství a před takovým dílem musí lidstvo nutně smeknout.

Kmotrem této velmi zajímavé a ojedinělé knihy se stal 19.1. 2011 v Golem clubu cestovatel a moderátor Petr Horký.