•  Než sis přinesl domů první teplý kotouček s těmi nejlepšími písničkami, které jsi k dnešku pro veřejné účely natočil, jak sis představoval pocit, který ten akt doprovodí?

Tak, první várka TOČÍ SE TO DOKOLA přijela z lisovny do 15. listopadu, což bylo týden před křtem v divadle Rubín. Jak jsem si představoval pocity? Úleva, že je to hotové v termínu, očekávání a zároveň strach, jestli se to bude líbit. Ale hlavně spokojenost s tím, že jsem do toho v dnešní době vůbec šel!

•  No to je výborné, řekla bych, že dokonce základ budoucího úspěchu! Co bylo první překážkou, kterou jsi musel přemoci, a co tou poslední?

První překážkou k natočení CD bylo vybrat tu správnou partu muzikantů, kteří jsou za prvé profíci a za druhé je musí moje muzika bavit. V tom mi nejvíc pomohl náš pianista a zároveň kapelník Václav Tobrman. Je to neuvěřitelný člověk a diváci, kteří chodí na naše recitálky, ho přímo žerou! Píše super básničky, které na představení recituje, z nichž také tři vyšly na CD „Točí se to dokola“.
Poslední nemalou překážkou, kterou jsem musel skousnout, byl fakt, že velké vydavatelské firmy nemají o neznámého interpreta moc veliký zájem, tak jsem si CD vydal sám díky finanční podpoře mého kamaráda Honzy Strnada a firmy Sagita, kteří jsou hlavními sponzory projektu. 

•  Když jsme u těch muzikantů, buď konkrétní a jmenuj. A klidně přidej perličky, jakým způsobem se ti podařilo je přimět ke spolupráci.

Jak jsem se již zmínil, vše začalo u Václava Tobrmana, se kterým jsem začal dělat recitálky po pražských kavárnách ve složení piáno a kytara. Pak Václav přišel s tím, že pokud bychom chtěli vystupovat ve větších sálech, tak musíme mít kapelu, a udělali jsme výběrové řízení na konzervatoři Jaroslava Ježka. Poté co jsme ukecali Jiřího Výborného (basová kytara) a Adriana Ševečka (bicí), dostal Václav opět geniální nápad. A sice vzít do kapely na saxofony holku. Markéta Smejkalová je stoprocentně tou správnou volbou, nejenže hraje na saxofon, ale i na klarinet a příčnou flétnu, a ještě u toho úžasně vypadá :) Tahle sestava je naše kapela, ale na CD se objevují ještě další muzikanti: Stanislav Jelínek (elektrická kytara, hudební a zvuková režie), Gabriela Vermelho (housle a kvinton), Bharata Rajnošek (saxofon, klarinet, trumpeta), Zuzana Milková (violoncello), Lukáš Klíma (housle) a nakonec Petr Drešer (akordeon).

•  Honzo, ty jsi výborný muzikant, ale písničky tvoří z poloviny texty. Vím, že máš svoje osobní textaře. A jak je to s interprety?

Interpretem všech mužských partů jsem já :-) Jinak je na CD možné slyšet Evu Dvořákovou, pro kterou píšu písničky už několik let a letos bychom chtěli natočit její sólovou desku „Klika“. Dále pak Naďu Válovou, Hanu Seidlovou a Sáru Vondráškovou, se kterými jsem se potkal při společném účinkování v lyrikálu Kudykam pánů Michala Horáčka a Petra Hapky.
Písničky, které dělám, jsou vlastně zhudebněné texty různých autorů, ke kterým patří hlavně Jarmila Moosová (ano, znám :-) – pozn. red.). Ona je autorkou převážné většiny mých textů, zejména těch textů psaných pro ženský part. K dalším jménům patří Aleš Novák, autor textu mé první a k jedné z mých nejoblíbenějších písní „Klika“. Libor Jeník a Karel Kuchler. Takže opět bez perliček :-)

•  Mýlíš se, myslím, že na začínajícího neznámého muzikanta je těch perliček dost a dost, ba co víc – perel! Nepochybně to všechno dohromady mělo v konečném důsledku nemalý vliv na vznik CD. Máš to za sebou, kluku šikovná. Jak hodnotíš průběh slavnostního křtu v divadle Rubín a samozřejmě už také úspěšnost samotného kotoučku? Kdo, jak a čím zabezpečuje jeho publicitu?

Křest cédéčka byl pro mě splněným snem :-) Víš, já o tom s každým, všude a pořád mluvil asi pět let, a když už se to blížilo, začal jsem si od toho hodně slibovat. Zkrátka to vyšlo! Všichni kdo tam byli, byli super, a kdo tam nebyl, tak o dost přišel. Nemyslím si to jenom já, ale je to názor i hodně lidí, kteří na naše koncerty chodí, volají mi nebo píšou přes webové stránky. Kmotrou alba měla být moje učitelka zpěvu paní Mgr. Hana Pecková, ale z vážných rodinných důvodů se omluvila, a nakonec jsem měl kmotry dva - Honzu Strnada a Jaroslava Kmentu. Jsou věci, které bych s odstupem času změnil. Například to, že na každého, kdo se podílel na CD, při křtu nezbyla sklenička s přípitkem – to bylo blbý! Taky jsme nepočítali s tím, že přijde víc lidí, než je sedadel v sále divadla Rubín. Stalo se, že přišlo celkem 110 lidí a v sále bylo jenom 80 židlí, takže se někteří usadili u baru v předsálí a bylo jim snad taky fajn :-)

  

Takovou perličkou je to, že pro každou dámu, ať to bylo textařka, autorka bookletu (Lucie Martišková), zpěvačky, saxofonistka, nebo moje žena Alžbětka, jsem měl připravenou krásnou dlouhou červenou růži na děkovačku. A co se nestalo, puget s devíti růžema někdo před koncem koncertu ukradl. Co se týče úspěšnosti CD, tak jsem spokojenej!
V současnosti máme prodaných 220 nosičů a to bude cédéčko v distribuci až od února 2011. Publicitu alba zatím zabezpečují jen kamarádi a známí. Připravuji také nové webové stránky (www.honzarousar.cz), kde bude odkaz na e-shop, přes který si budou moct posluchači CD rovnou objednat. Dále pak jsou některé ukázky z alba na webech www.bandzone.cz/honzarousar a www.bandzone.cz/tocisetodokola.
Novinkou je, že některé písně už také hrají i v rádiích. Tím prvním bylo rádio Jaroslava Samsona Lenka www.radiosamson.cz, za co jsem velmi rád.
Jinak nejjednodušší cesta jak desku získat, je přijít na koncert. V Salmovské literární kavárně v Praze, hrajeme s Václavem pravidelně každý měsíc a koncert s kapelou bude ve vybraných pražských klubech vždy třetí čtvrtek v měsíci. Budeme se na Vás těšit :-)

•  Prima! Tak ať se CD TOČÍ SE TO DOKOLA dál točí ke svým novým majitelům – lepší název do kolébky vážně dostat nemohlo. A ve studiích ať se točí víc a víc Honzy Roušara.

Malá ochutnávka