Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (5)

Rubrika: Publicistika – Fouskův svět

FOUSKOVINY PRO LIDI  (5)
Aforismy, epigramy, myšlenky


♦  Každá organizace je společenství otroků. Členské příspěvky jsou obnosem na vlastní pouta.

♦  Svět je zaneřáděn spermiemi totalitní onanie.

♦  Pro žraloka je výletní parník spižírnou.

♦  Z každé hrůzy se stane časem bulvární literatura anebo umělecký román. Spojí-li se obojí, vznikne kýč anebo historický román. Je-li vše pojato politicky, vznikne nová ideologie, která vrátí děj na začátek.

♦  Žít v míru jako nesvobodný občan je totéž jako umírat ve válce. Raději žiji v míru! Co kdyby?

♦  Lidé by se měli více zabývat živými, kteří trpí, než mrtvými, kteří dotrpěli. A už vůbec ne těmi, kdo měli a mají z utrpení prospěch.

♦  Nevracej se do šťastných míst. Zklamání ti ukradne vzpomínky.

♦  Kdyby zanikly politické strany, lidé by založili politické koule.

♦  Když je člověk zlý, stáří jej neomlouvá. Všichni si zasluhují omluvu! I plevel je živá bytost. Nevytrhával jej a zemřel hlady.

♦  Válení se v posteli je jedna z nejušlechtilejších činností. Člověk neublíží ostatním svou přítomností.

♦  Pokaždé, když slyším větu: „Dříve to bylo lepší,“ vzpomenu na epidemie cholery a moru, na světové války, na koncentráky, na revoluce, na šibenice, a na kováře, který trhá kořeny zubů kleštěmi.

♦  Úspěch je jako šprycle na žebříku. Nikdy nechtěj dosáhnout posledního.

♦  Ztroskotanci, kteří neutonou, míjí rybníky v uctivé vzdálenosti.

♦  Morální kvalita obyvatel předurčuje vyhlášení stanného práva.

♦  Přemíra informací nám zajistila mnohonásobný strach z umírání.

♦  Jedině pes může milovat takový nepovedený výrobek, jakým je člověk.

♦  Televize je jako železnice. Poznáváte tisíce peronů a nemusíte na žádném vystoupit.

♦  Mužům brání v dosažení dokonalosti: pivo, cigarety, fotbal, kecy o ničem, hloupé ženy a dědičná lenost.

♦  Každý zbohatlík, který tě platí, trpí vědomím, že se okrádá.

♦  Stát žije z peněz poplatníků a vyžaduje, abychom se mu za to ještě klaněli. Je to stejné, jako když vám dá žebrák za tučnou almužnu facku.

♦  Ve středověku měl výběrčí daní karabáč, který byl předchůdcem obálek s modrým pruhem.

 


Zamazané hlavy


Z Melantrichu spadla hymna v šoku
Z Charty torzo vyprchaných vět
Nevím ani kolik je to roků
Co se změnil na pár hodin svět
„Havel na Hrad!“ volali jsme vzhůry
„Nejsme jako oni!“ hlučel dav
Motýl létal šťastně bez cenzury
Nad hlavami umazaných hlav




Poslední úvaha

Lidé sedí v černých šatech
Rakev už se rozjíždí
Něco po mně dole leze
A kouše mne do hýždí
Nejradši bych vykop víko
„Hrome to jsou problémy!“
Abych řekl - nechce se mi
Nafurt zmizet pod zemí
Co mne čeká nikdo neví
Zdali peklo nebo ráj
Jestli mi tam dají slevu
Na vlaky a na tramvaj
Jestli jsou tam rozděleny
Duše podle majetku
Jsem zvědavý zda seženu
Pivo někde za pětku
Brána bouchla v kapli ticho
Už mne vezou bůhví kam
Jako sulc se třesu v rakvi
Rýmu hernajs ještě mám
Převrátit se − jó to nejde
Ležím nonstop na znaku
Do prsou mne bodá jeden
Z politickejch odznaků


Josef Fousek
FOUSKOVINY PRO LIDI

Aforismy, epigramy, myšlenky

Copyright © Josef Fousek 2004
V roce 2004 vydalo nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE
jindrichkraus@volny.cz    www.pragoline.cz

© Ilustrační fotografie: Tomáš Fousek

 

Spisovatel, písničkář, textař, básník a fograf Josef Fousek v oblíbených pořadech na ČR2-Praha

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 10. 11. 2009.