Josef Krám: Stáří může být krásné a tvůrčí období života

Rubrika: Exkluzivně – Senioři k počítačům

(Na okraj měsíčního mezinárodního projektu pro seniory v krásném prostředí náchodského hotelu Vyhlídka na přelomu listopadu a prosince 2008)
 
Dovolte, abych se podělil o jednu zkušenost, tlumočil jsem tam po celou dobu, vyučoval v kurzu počítačů  a navíc mám také seniorský věk (72). 
Projekt s názvem Stáří může být krásné a tvůrčí období života, vzniklý ve spolupráci s Euroregionem Glacensis a podaný neziskovými organizacemi z české strany Svazem důchodců ČR Královéhradeckého kraje a ze strany polské Stowarzyszeniem na Rzecz Rozwoju Kudowy-Zdroju, byl spolufinancován z operačního programu přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 Česká republika / Polská republika. Kladl si za cíl vytvořit příležitost pro setkávání seniorů z České republiky a Polska za účelem výměny zkušeností s řešením životních situací a problémů, které nastávají s vyšším věkem a tím i k lepšímu zapojení seniorů do veřejného života.

 

Na programu čtyř seminářů, které probíhaly od 6. listopadu do 13. prosince 2008 pro 120 českých a polských seniorů (čtyřikrát týden vždy pro 15 českých a 15 polských seniorů), byla témata zaměřená mj. na zlepšování kvality každodenního života seniorů, zapojení seniorů v komunální a státní sféře, účast při vytváření vyhlášek a zákonů, které se týkají seniorské generace, výměnu zkušenosti a porovnávání spolupráce komunálních a státních institucí v České a Polské republice. V právní poradně seminářů se probírala témata, mj. co si mladí lidé myslí o stáří a soužití generací, řešení osobních problémů, problémových vztahů v rodině, soužití s dětmi a vnoučaty v jedné domácnosti, majetkové vztahy, propojení a převody na mladší generaci a porovnávání této problematiky v rámci obou států. Organizátoři připravili i dvě krátké návštěvy – polská strana navštívila mj. Babiččino údolí a česká strana skanzen v Pstrążné, místní části partnerského příhraničnho městečka Chudoba (Kudowa-Zdrój). 
Zvláštní pozornost byla věnována problémům zdravotnickým a práci s terapeuty. Výraznou novinkou bylo při těchto seminářích zapojení seniorů do práce s internetem – tento hotel totiž nabízí ideální podmínky právě pro tuto oblast - více počítačů, práce ve skupinách a wi-fi připojení. Součástí týdenních pobytů byla i zdravotní turistika a beseda s českými a polskými studenty na probíraná témata.
Koordinátory tohoto projektu byli za stranu polskou Łucja Rachuba a za českou Ing. Jaroslav Groh, předseda Svazu důchodců ČR Královéhradeckého kraje.

 

Dovolte citovat z materiálů univerzitního profesora RNDr. PhMr. Jana Solicha, CSc., z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, účastníka 3. běhu tohoto programu:

Proč tento program?

Ještě v roce 1920 - na začátku Československa - byl průměrný věk žen a mužů v rozmezí 50 až 55 let a kojenecká úmrtnost 119, dnes je průměrný věk v rozmezí 75-80 let a kojenecká úmrtnost pod 10. Jen za posledních 20 let se prodloužil průměrný věk o 5 let - zlepšení zdravotního stavu, snížení výskytu infekčních chorob, zlepšení životního stylu, zlepšení sociálních podmínek, životospráva, dostupnost zdravotní péče.
Výhoda či nevýhoda? Skeptici v tom vidí nepříznivý vývoj, který přináší řadu nevýhod, optimisté tento vývoj považují za normální, se kterým je nutno počítat, a život společnosti na to připravit (vzdělávání, pracovní podmínky, zdravotní a sociální péče atd.)
21. století je v celé Evropě poznamenáno prodlužováním průměrné délky života, a tak zcela zákonitě dochází k nárůstu občanů III. věku, tj,seniorů. Prognózy uvádějí, že do r. 2030 bude starších lidí téměř 30%. Tento vývoj samozřejmě přináší i rozšíření zdravotní péče a podle názorů odborníků WHO každý rok prodloužení života předpokládá nárůst nákladů na zdravotní péči o 3 až 7%.
Prodlužování věku o 5 let vidíme ve společnosti za 20 posledních let, v r. 2050 má být v ČR více než 32% občanů starších 65 let a počet 85tetých má být 5x vyšší než v r. 2008, tj. cca půl milionu.
Zvýšení počtu poruch zdraví - specifická geriatrická onemocnění, potřeba sociální péče – pomoc druhých, osamocenost a až nesamostatnost, specifické podmínky bydlení, využití volného času, možnost zaměstnání – zkráceného s ohledem na věk, Zvýšená a specifická zdravotní a sociální péče.
Co nejvíce tíží seniory? Strach z osamocenosti, strach z nesamostatnosti, strach z onemocnění a z hmotné nouze.

 

Kde vidí senioři největší pomoc? 1. rodina – partner – vlastní děti, 2. přátelé – společnost, 3. organizace seniorů, 4. domovy a penziony pro seniory.
Současné nedostatky 1. nezájem společnosti – mezigenerační problémy, 2. nezájem politiků a tvrdost opatření či vystupování proti starší generaci – zapomíná se na citlivost a psychický stav. 3. diskriminace seniorů ve společnosti, v nemocnicích, na úřadech aj. 4. bezpečnost starší generace.
Národní program přípravy na stárnutí 2008 - 2012 (usnesení vlády z 9. ledna 2008) - strategické priority: aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv. Vládní usnesení shrnuje širokou problematiku kvality života starší generace, není jen proklamativní – ukládá řadu konkrétních úkolů pro celou společnost. Je závazné pro ministerstva,komunální politiky, ale i pro celou společnost včetně nevládních a neziskových organizací, které starší generaci pomáhají nebo o ně pečují.
Principy národního programu: celoživotní přístup, partnerství vlády a samosprávy, mezigenerační vztahy a soudržnost, zvláštní pozornost věnována znevýhodněným a zranitelným osobám, genderový přístup (zvýšený počet žen), dialog s občanskou společnosti a sociálními partnery, odpovědnost jednotlivce a společnosti, snižování sociálních a geografických rozdílů (ekvita), politika podložena důkazy, důstojnost, informovanost a zohlednění demografického stárnutí potřeb starších lidí v činnosti různých subjektů.
Senioři v Evropě: politické organizace: ESO (sociální demokraté), ESU (křesťanští demokraté), další v EU a Evropě, nepolitické: Eurag, Age aj. Cílem je sjednocovat požadavky seniorů, hájit zájmy, konference, boj proti diskriminaci, za lidská práva, sociální postavení, zdravotní a sociální péči. Církevní – v Německu BAGSO (100 organizací), vládní: rada vlády pro seniory a stárnutí populace, v čele ministr MPSV, složení - náměstci ministrů a zástupci seniorů, celkem 27 lidí, z toho 11 představitelů seniorských a proseniorských organizací. Řeší problémy seniorů od sociální a zdravotní péče až po životní úroveň.            
Svaz důchodců ČR má 130 organizací ve městech a obcích – zájmy a společenský život seniorů, výchovná a přednášková činnost, kultura, turistika a sport, rekreace, poradenství, kluby seniorů, univerzity 3. věku.
 
Co závěrem? Jsme na tuto roli připraveni? My byli.

 
                                                                Autor článku uprostřed.

    
                                                              Článek v DOBĚ SENIORŮ

Foto © archiv autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 10. 2009.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.