Milan Markovič: Ale teď vážně!

Rubrika: Literatura – Fejetony

             


Ale teď vážně!
 
Najde se vůbec někdo, kdo by nikdy nezaslechl či dokonce nevyslovil toto podivné upozornění? Jsou jen dvě možnosti, proč se někdo uchyluje k takovéhle „pojistce“: buď chce důrazně upozornit na to, že co říkal předtím, bylo vtipné, humorné a v každém případě směšné, anebo sám sobě nevěří, že by vtipnou větičkou dokázal někoho přesvědčit o čemkoliv. Jinými slovy, je mezi námi hrozivý počet bližních, kteří mají neotřesitelný dojem, že mohou být vážení jen tehdy, když jsou vážní. No a humor, vtip, či jen krátké zašpásování přece nikdy nikdo nemůže brát vážně.
S takovým postojem k humoru jako k jakési jisté „nevážnosti“ velmi těsně souvisí i naše častá, paradoxně méně či více směšná snaha brát sebe či svoji práci, svoje okolí, ba nezřídka i zábavu až nepřirozeně vážně, a to i tam, kde je to principiálně nenáležité. Nejčastěji a nejzřetelněji se to projevuje v rozličných zábavních soutěžích (především televizních, samozřejmě). Tvůrcům i účinkujícím obvykle unikne, že nejde o souboj gladiátorů, kde poražený nevyhnutelně zaplatí životem, ale že předmětem vysílání je šou, která má bavit lidi. Přirozeně, důvodem toho, že se uvolněné zábavy málokdy dočkáme, jsou i poměrně vysoké finanční a jiné materiální motivace, které mají nepochybně moc donutit mnohé zúčastněné ke křeči, v důsledku čehož je na celé věci potom směšný jen násilný stylizovaný úsměv všech, co se v takovémto vnímání nikdy nedopracují k vytoužené uvolněnosti. Frapantním (ne však jediným) příkladem je volba Miss, která dávno ztratila na zajímavosti a přitažlivosti už jen tím, že ty soutěže jsou dvě, a tak k té jediné nejkrásnější Slovence se vlastně nikdy nedopracujeme.
Protože z osmnáctiletých děvčátek uvolněný projev podporující zdání zábavné akce sotva vytlučeme, jistou nadějí je moderátor či moderátorská dvojice, případně jiný „odlehčující“ vkládaný program. Jenže onen vsouvaný program, to jsou už jen hudební bloky, no a „sympatickým“ a „chutným“ přínosem zábavných moderátorů je už tradičně jen to, že se mile baví svými vlastními omyly vyplývajícími z jejich nepřipravenosti. Bavíme se s nimi.
Namísto soutěže dvanácti vypreparovaných krasavic klidně dosaďme adepty na superstar, snaživé tanečníky, případně účastníky soutěží, kterým jen zřídka je možné s čistým svědomím přisoudit přívlastek vědomostní. A když už, kde je důvod k tomu, aby po známém Testu národa zněla v českém soukromém rozhlase vážná analýza na téma proč Slováci zase zvítězili! Sranda, ne?
 
Ale vážně: to se už opravdu neumíme normálně bavit?

Ze sl
ovenštiny přeložila Marie Zieglerová

www.markovic.sk

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 13. 06. 2009.