Jan Řehounek: Zkalené dobré ráno
Rubrika: Literatura – Fejetony
| Lidi, kteří nedovedou hezky pozdravit, nemám rád. No řekněte – k čemu to je, když někdo při raním setkání nesrozumitelně zavrčí nebo utrousí: „brýtro“, případně „brýráno“. A přitom takové jadrně, zřetelně a nahlas vyslovené „dobré ráno“ nebo „dobré jitro“ je nejen oslavou krásy českého jazyka, ale i nádherným impulsem do celého dne. Onehdy jsem si ale názor na slušné zdravení málem pokazil. Znuděn a s nepříjemnou pachutí na jazyku i ve vědomí z hesel a proklamací, jak to osladíme Evropě, jsem se rozhodl, že si trochu evropsky přisolím. A kde jinak a lépe, nežli v Salzburgu, neboli Solnohradu.  Mailem jsem si zajistil ubytování, vyměnil eura a na internetu našel železniční spojení – nic moc, tři přestupy, devět hodin jízdy. Ale utěšovalo mě, že se cestou prospím a o desáté už mě přivítá dóm svatého Ruperta, arcibiskupský palác, barokní zámek Mirabell, Mozartův rodný dům a další pamětihodnosti staroslavného města. Na pražské hlavní nádraží jsem přispěchal těsně po půlnoci, vlak odjížděl nula čtrnáct. Těsně za Vršovicemi, kdy jsem prvně klibnul, se otevřely dveře do kupé a mladá černovlasá průvodčí s apartně uvázaným šátečkem v rozhalence sympaticky se dmoucí služební bílé košilky zaševelila zvonkovým hláskem: „Dobré ráno, prosím vaše jízdní doklady!“ Nechal jsem si orazítkovat jízdenku, slečna poděkovala a zaklapla dveře. Usnul jsem spánkem spravedlivých, ani jsem nezaregistroval, že v Říčanech kdosi přistoupil. „Dobré ráno, prosím vaše jízdní doklady!“ probudilo mě po chviličce. Další „dobré ráno“ se ozvalo před a za Benešovem, v Olbramovicích, za Táborem. Po přestupu v Budějovicích slyším znovu „dobré ráno“ od průvodčího s umaštěnými vlasy a vytahanými kapsami u saka. Už neznělo ani trochu příjemně. Druhý přestup jsem absolvoval v Summerau. „Už je bílý den, od těch dobrých rán mám snad konečně pokoj a hodinku do Linzu se prospím!“ zaradoval jsem se, načež vstoupil prošedivělý rakouský průvodčí, podíval se na moji jízdenku a se širokým úsměvem zahlaholil: „Dobré ráno!“ |
Foto © Jan Řehounek
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 05. 2009.
