Jan Molič: Viním média z krize
Rubrika: Publicistika – Postřehy
Upozornění pro čtenáře |
Viním média z krize Položili jste si otázku, do jaké míry by byla Krize krizí, kdyby o ní média každý den neinformovala v nejčernější černé? Vždyť stačí málo: Například v době, kdy se o Krizi ještě nemluvilo, pouhá zpráva o poklesu ropných rezerv USA vyhnala cenu ropy vzhůru. Vůbec přitom nebylo podstatné, kde ty rezervy byly předtím, kam klesly a jestli je to běžné či nikoli - prostě klesly. Pak se přidaly zprávy o burzovních pádech. Přišly kolapsy všeho druhu. Bankroty. Propouštění a dnes už se snad jenom někam padá. Už to lepší nebude, říkají v televizi. Otázka tedy zní: Pokud jsme obklopeni podobnými zvěstmi, lze očekávat, že nebudou mít žádný dopad? Stejně tak, jako neměly "žádný" dopad zprávy o poklesu ropných rezerv USA? Samozřejmě, nějaká krize by byla i bez účasti médií, neboť pokles je součástí fungování ekonomiky. Přesto tvrdím, že by nemusela být tak velká, kdyby se nestala mediální kauzou číslo jedna. Novináři v případu Krize nemusejí přehánět, jak je jejich zvykem, stačí, že se předhánějí v množství negativních zpráv. Bleskové komunikační kanály pak udělají zbytek. Je to vlastně šíření poplašné zprávy. Představte si ředitele firmy, který se po takových zprávách rozhoduje, bude-li investovat do rozvoje. Nebude. Ani nikdo jiný si nevezme hypotéku na třicet let, jestliže už za půl roku možná ztratí zaměstnání. A všichni začnou šetřit. Už žádná nová auta, už žádné drahé kvalitní výrobky. V případě Krize se nejedná se o neškodné zprávy jako ty o kotěti, které spadlo do větrací šachty či o rakouském pedofilovi, který tam nespadl. Takovéto zprávy mají schopnost krizi prohloubit. Bohužel média si zvykla, že nás nudí, nejsme-li šokováni, a tak nás šokují pořád. Kauza Krize je pro ně další z rodiny případů, jež nás mají dostat do židlí (a před TV). Je skvělá, poněvadž se týká nás všech. Všichni máme strach. Ačkoli by se zveřejňované prognózy nemusely naplnit, jsme médií už předem paralyzováni. A následky? Budou podle očekávání, jak psali v novinách. Přitom i kdyby byla ekonomika sebevirtuálnější, ani to by nemuselo znamenat její konec. Našly by se další virtuální mechanismy, které by ji posílily. Ekonomika dávno nefunguje podle starých pravidel a přesto funguje dosud. Není proto důvod k tak velké panice, jakou média vyvolávají. A nebo možná právě proto je... Rád bych proto apeloval na novináře: Přemýšlejte více o všech možných dopadech svých slov. Slova mají takovou moc, která se nedá slovy vyjádřit. A tu moc mají především díky svým vedlejší účinkům. |
Vzhledem k tomu, že redakce PN považuje tento článek za vhodný širšího publikování, výjmečně ho převzala z web. stránek "Zvědavce" a otiskla na svých stránkách. Odkaz na članek najdete zde: http://www.zvedavec.org/komentare_3060.htm |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
OHLASY NA ČLÁNEK |
Velmi děkujeme. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 03. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Vladimír Just | |
Jiří Menzel | |
Josef Fousek | |
Zdeněk Pošíval | |
Ladislav Gerendáš | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
Dáša Cortésová | |
Jan Vodňanský |