Dáša Cortésová: Jaká byla (a je) skupina Czerwone Gitary (15)

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...


Dáša Cortésová, dcera zpěváka Rudolfa Cortése, se narodila v Praze.
Po maturitě pracovala krátce jako asistentka v Československé televizi a poté, co jako profesionální zpěvačka složila zkoušky u Pražského kulturního střediska, vystupovala se svým otcem doma i v zahraničí. Se svým manželem, hudebníkem Václavem Rezkem, vytvořili pak v roce 1976 uměleckou dvojici, která s vlastním varietním programem (písničky, humorné scénky, parodie) reprezentují dodnes naší zemi převážně v zahraničí (Německo, Francie, Polsko, Rakousko). Můžete je však vidět i u nás, vystupují pod názvem DUO RiC.
Dáša Cortésová napsala spolu s Ondřejem Suchým knížky „Rudolf Cortés milovaný i zatracovaný“ (nakl. Brána a Knižní klub, Praha 2004) a „Werich, Cortés a Vlachovci“ (nakl. Brána, Praha 2006).
Své vzpomínky na umělce, s nimiž se poznala během své umělecké dráhy, začala nyní psát na pokračování pro Pozitivní noviny.
JAKÁ BYLA (A JE) SKUPINA CZERWONE GITARY (15)
 
Zkusím teď zavzpomínat na jednu slavnou skupinu našich polských sousedů. Konkrétně na legendu polské scény Czerwone Gitary. 
Skupina vznikla v roce 1965 v kavárně Crystal v Gdaňsku ve Wrzeszciu. Také jsem v této kavárně zpívala a vzpomínám na jejich fotky tam vystavené. Jestli to bylo jejich osudové místo to nevím, ale postupem času se „vykrystalizovali“ v naprostou big-beatovou špičku nejen polského, ale i evropského formátu. Když se členem skupiny stal mladý talentovaný kytarista a skladatel Seweryn Krajewski, jejich popularita rostla ze dne na den. Měli spoustu koncertů, televizních vystoupení, zájezdů do zahraničí. V roce 1967 získává Seweryn Krajewski cenu Polské Jazzové Federace, jako začínající skladatel. V roce 1968 obdržel první místo na festivalu v Opole, za skladbu „Také ladne oczy“. Zrodili se polští Beatles! Ročně se prodává statisíce gramofonových desek. Získávají několik zlatých desek najednou. V roce 1969 v Cannes dostávají cenu MIDEM, tu samou, kterou získali Beatles.
S velkým úspěchem vystupovali i v zemích východního bloku.
Z jednoho zájezdu v bývalém SSSR se vyprávěla tato příhoda:
Každý, kdo navštívil tuto zemi, měl v podvědomí, že je pod stálou kontrolou, sledován nebo odposloucháván. Jednoho večera po úspěšném koncertu se skupina sešla v kapelníkově apartmá, aby to společně oslavili. Při tomto posezení došlo i na debatu okolo odposlechů. Slovo dalo slovo a všichni začali pokoj prohledávat, ale nikde nic. Až jeden z nich nalezl pod kobercem podezřelou kovovou destičku, připevněnou čtyřmi šrouby. Protože nářadí bylo vždy po ruce, aby se daly rychle odstranit případné poruchy na aparatuře, rozhodli se milí muzikanti, že se podívají, jak to špehovací zařízení vypadá. Když se jim podařilo odstranit poslední šroub, ozval se divný zvuk a otřásl se celý hotel. Pod nimi v recepci, spadl obrovský několikaramenný lustr. Byla z toho nepříjemnost, ale zvědavé dušičky měly pokoj.
Jak jsem tuto příhodu nakoupila, tak vám ji i prodávám.
V osmdesátých letech skupina na několik let zmizela z Evropy a vystupovala pro své krajany v USA. Její triumfální návrat na polskou scénu se odehrál roku 1991 a v roce 2005 skupina Czerwone Gitary oslavila 40 let trvání.
Samozřejmě, že vše proběhlo ve velkém stylu! 
 

Foto © archiv Dáši Cortésové a Ondřeje Suchého

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 03. 2009.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.