Milan Markovič: Totální výprodej!!!
Rubrika: Literatura – Fejetony
![]() TOTÁLNÍ VÝPRODEJ!!! Anebo i „AKCE!!!“ či „NÍZKÉ CENY, VYSOKÁ KVALITA“, případně „CENY SE ZBLÁZNILY!“ a podobné neoriginální cedule v rozličných velikostech a barvách se pravidelně objevují po svátcích klidu, míru a nákupního šílenství, aby obchodní řetězec A nebyl náhodou pomalejší než obchodní řetězec B a aby si náhodou nakupující pospolitost nemyslela, že už koupila všechno a že už ani peněz víc není. Žádné obavy, dělá se to i v jiných krajích, i tam lidé blbnou a bezmála se pozabíjejí kvůli „výhodné koupi“. Především jde o tzv. obchodní řetězce, tj. obrovské obchody, které si mohou dovolit velké skladové zásoby, aby prosperovaly. Nuž a právě proto si myslím, že milovníci techniky jsou teď ve výhodě. Samozřejmě, že když zlevní jogurt o pět korun, tak beru deset kusů a jsem velký machr, ba mohu si dovolit mávnout rukou, když dva z nich jsou plesnivé. Ale domnívám se, že přece nikdo nepůjde kupovat do hypermarketu špičkovou elektroniku (mají tam vůbec takovou?), protože ji nabízejí o tisícovku výhodněji než jinde, a jen lehký úsměv vyloudí zjištění, že to není úplně to, co si představoval, nebo že to dokonce jaksi příliš nefunguje. Elektroniku podivných značek prodávanou „na kila“ asi nekoupí nikdo, kdo se přece jen trochu vyzná a ví, že „nikdy nejsme tak bohatí, aby…“ Takový člověk jde do specializovaného obchodu, kde, pravda, také může narazit na slevu, ale jistě ne na nějakou grandiózní. Má však možnost vybrat si mezi osvědčenými značkami, má jistotu kvalifikovaného servisu, věnuje se mu odborně vyspělý prodavač, no a výsledek: žádná kočka v pytli. Všelicos bude v těchto dnech lacinější, výhodnější. Mobily, fotoaparáty, televizory, počítače, přístroječky, které sice ještě nepatří mezi vyložené stařiny, ale přece se už na jejich místa tlačí novější typy. A ani ti největší mudrlanti zase nevyřeší věčné dilema: proč jsem to já kupoval před Vánoci? No, ale když to měl být dárek… Neřešme to, nevyřešíme. I když připouštím, že jsou i takoví. Najde se snad nevyléčitelný spekulant, co i vánoční stromeček koupí až po Vánocích? No a? ani ne za polovičku…! Ze slovenštiny přeložila Marie Zieglerová |
OHLASY NA ČLÁNEK |
Dobry den, |
Odpověď šéfredaktora Pozitivních novin: Mám dva syny ( Včera, když nás navštívil náš starší syn, udělal jsem s ním takový malý experiment: Dal jsem mu jeden slovenský text z Pozitivek s upřímným doporučením si přečíst, že se jedná o opravdu zajímavý text. Jeho reakce byla: "Táto, vždyť víš, že slovensky nerozumím, kdyby to bylo česky, tak bych si to přečetl." Ještě jsem ho chvíli přesvědčoval, ale nepochodil jsem. Na to, že si text může přečíst doma v klidu, mi řekl, že nemá slovensko-český slovník a pak, nemá také vůbec čas. A to je také jeden z aspektů, na který apeluji! Bylo by přece škoda, aby si čtenáři nepřečetli zajímavý článek slovenského autora jen proto, že mu vůbec nebo jen napůl rozumí.Tím se vytrácí zájem. Není to pohodlné, dá to více času se tím textem zaobírat a dnešní lidé jsou uspěchaní a stále nic nestíhají, vždyť je přece tolik jiných lákadel a činností, kterým se mohou ve volném čase věnovat… My v Pozitivních novinách chceme vzbudit v čtenáři zájem o četbu. A tady se dostávám k té problematice, psát naše články jen slovensky a nebo je i překládat do češtiny? Přikláním se k druhé alternativě, poněvadž v té češtině si články slovensky píšícího autora mohou přečíst nové generace, slovenštiny neznalé, a jestliže čtenáře text zaujme, tak potom třeba sám začne toho autora vyhledávat, a i jeho další slovenské, nepřeložené články a bude se je snažit číst v originále a tím se i učit. Dále vidím velkou výhodu v tom, že na našich stránkách někdy publikujeme přeložené slovenské příspěvky, že tím dáváme větší možnost mladým lidem nahlédnout do slovenské kultury, kde zjistí, že naše národy mají mnoho společného a může je to vyprovokovat k většímu zájmu o Slovensko. Můžete také argumentovat, že taková jména jako jsou pánové Lasica a Markovič jsou známá a že si je každý rád přečte i ve slovenštině. Tady si Vám dovolím také oponovat, není tomu tak vždycky. Umělci jsou známí na Slovensku a v Česku, ale už to bude horší ve světě, kde všude je roztroušená česká komunita a kam všude se naše PN prostřednictvím internetu dostanou. My se snažíme, aby se lidé slovenštiny neznalí mohli dozvědět o slovenských umělcích v jazyce, kterému vládnou. Vím, je to zjištění, které ani mně, velkému zastánci Československa, nedělá radost. Není možno si dělat iluze, ale uvědomit si, že dnešní mladá generace myslí jiným způsobem. Můj názor paní Dobiášová je, že opravdový zájem o slovenštinu musíme probouzet jinak, např. představit dnešním mladým lidem perly kultury slovenského národa takovým způsobem, že jim dáme možnost nahlédnout do jejich myšlenek v českém jazyce a pak už to ostatní necháme na nich.
Pozitivních novin |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 01. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Ivo Šmoldas |
![]() |
Jitka Molavcová |
![]() |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
![]() |
Karel Šíp |
![]() |
Miloslav Švandrlík |
![]() |
Jiří Menzel |
![]() |
JUDr. Ivo Jahelka |
![]() |
Ladislav Gerendáš |