Vladimír Vondráček: Nemožné ihned, zázraky do dvou měsíců
Rubrika: Literatura – Zábava
I v dnešní hektické době se dějí zázraky. A tak máme radost, že se dvěma našim autorům podařil husarský kousek. Během dvou měsíců se jim totiž podařilo vydat KNÍŽKU! |
LISTOPAD Je opravdu velmi zvláštní, že se ještě k 1. listopadu zachovala optimistická rčení, která se zmiňují o babím létě. A jedno z nich je i velmi poetické – Kolem Všech svatých slunce ještě uroní slzu babího léta! To by snad šlo přijmout, ovšem na pováženou je další rčení – Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny! S přimhouřením obou očí by se daly akceptovat ty tři hodiny, ovšem ty další časové jednotky dokazují, že pranostiky musela vzniknout v jiné klimatické oblasti, nejspíše u Středozemního moře.
Naši předkové si rádi hráli nejen s mystickou čtyřicítkou, ale i s jedničkami – Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martině se vší mocí. Sedm jedniček – 1.11. a 11.11. – to se jim opravdu povedlo! Takže vzhůru na pranostiky martinské! Svatému Martinovi připsali naši předkové téměř třicet povětrnostních rčení a tím se tento patron zimy zařazuje na čtvrté místo v počtu pranostik! Jeho nejznámější rčení bylo původně mnohem delší – Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá zima. Zde asi bude třeba vysvětlení. Bílý kůň je jasný, znamená sníh, šedý kůň znamená mlhy a žlutý sucho. Je zajímavé, že toto rčení není moc staré, vzniklo až ve druhé polovině 19. století.
A opět se zde musíme poklonit pozorovacímu talentu našich předků, neboť průměrné datum prvního sněžení v nížinách připadá u nás opravdu na 11. listopadu, i když pochopitelně se první ojedinělé sněhové vločky mohou objevit třeba už koncem září! Protože se na venkově v tomto čase často pekla husa, vešel tento velký pták i do pranostik – Jde-li husa o Martině po ledě, bude se po něm ještě dlouho koupat, nebo jednou dlouhé a opět velmi pověrečné rčení – Na svatého Martina, nejlepší je husina. Pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout, je-li však bílá, bude hodně sněhu. Ocenit ale musíme, že – Na svatého Martina husa nejlépe zpívá /na pekáči/. Další vyhlídky jsou už opět značně problematické – O Martině po ledu – o Vánocích po blátě, Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima, Na svatého Martina pod mrakem – nestálá zima.
O ještě delší předpověď – až na příští léto – se pokoušela svatá Alžběta 19.11. Lepší však bude, když připomeneme jednu z nejstarších pranostik, která byla publikována už ve staročeském veršovaném kalendáři v roce 1472 – Z ledu má Alžběta brod, u Kateřiny je znám Ond! No – ten rým jistě kulhá a navíc je to dost nesrozumitelné. Takže – připomíná se tu možnost prvního zámrzu řek, Kateřina má svátek šest dní po Alžbětě a Ond je zajímavá zkratka Ondřeje, který slaví 30.11.
V poslední dekádě tohoto měsíce, jedenáct dní po Martinovi je svatá Cecílie patronkou první sněhové pokrývky – Svatá Cecílie pole sněhem kryje. Důležitější patronkou je ale Kateřina, která ve většině svých pranostik „pracuje v tandemu“, a to zejména s Barborou – Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí, nebo s něžnými zdrobnělinami – Je-li Kačenka ucouraná, je Barborka naškrobená. V případě opačném pak má platit – Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá – což věští vánoční oblevu. U listopadových celoměsíčních pranostik najdeme celou řadu krásných přirovnání a někdy i doslova pravé perly lidové poezie – Listopadové slunce na zem nevidí, nebo - Listopadová mlha zhasíná slunce. V roli garantů počasí vystupují v listopadových rčeních i stromy a keře – Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu nebo – Na stromech a révě do Martina listí, tuhá zima přijde, buďme jisti. Nespolehlivost pokusů o dlouhodobou předpověď můžeme dokumentovat na rčení – Uhodí-li v listopadu mrazy tuhé, brzy zase dobře bude. Zcela to vyvrátil vývoj v letech 1969 a 2005, kdy pořádná zima začala už koncem listopadu a trvala až do března včetně! |
Pozdní babí léto jistě nezadrží všichni svatí, buďme s Felixem však rádi, že se za rok zase vrátí. 2.11. Při pošmourném mrholení, ach Bože – co naplat, blátem, to je nadělení, musíme se patlat. 3.11. Kam se hrabou alchymisti, co z olovo chtěli zlato, můžeme si býti jisti, že dnes Hubert ví, jak na to. 4.11. Karel dává každoročně stovku na modlení. 5.11. Miriam se hádá také velmi ráda. V hádce mele stále jenom jednu větu, přitom vždycky ale přednost dává létu. 6.11. Zájmy naší Liběny však pořádně se dneska tříští, bouřky nechce, přesto bere ohled na úrodu příští. 7.11. Před listopadovým květem Saskie zavírá oči, otevře je až na jaře a za každým pohled stočí. |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 10. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
![]() |
RNDr. Vladimír Vondráček |
![]() |
Josef Fousek |
![]() |
PhDr. Jiří Grygar |
![]() |
Milan Lasica |
![]() |
Ivan Kraus |
![]() |
Ivo Šmoldas |
![]() |
Karel Šíp |