Vladimír Vondráček: Nemožné ihned, zázraky do dvou měsíců

Rubrika: Literatura – Zábava

I v dnešní hektické době se dějí zázraky. A tak máme radost, že se dvěma našim autorům podařil husarský kousek. Během dvou měsíců se jim totiž podařilo vydat KNÍŽKU!
Jedná se o Eliášův pranostikon autorů Vladimíra Vondráčka (text) a Františka Kratochvíla (ilustrace). Autoři upravili své pravidelné týdenní příspěvky, které vycházejí v Pozitivních novinách už více než rok. Tuto milou knížku vydalo Jihomoravské nakladatelství a vydavatelství TeMi a na pulty knihkupectví ji budou v říjnu distribuovat společnosti Computer Press, Pemic a pražský Kosmas.
Autorům gratulujeme a doufáme, že si jejich dílko svou cestičku k našim čtenářům co nejrychleji najde! 

Václav Židek                Pavel Loužecký
šéfredator PN               vydavetel PN     


LISTOPAD

 

Je opravdu velmi zvláštní, že se ještě k 1. listopadu zachovala optimistická rčení, která se zmiňují o babím létě. A jedno z nich je i velmi poetické – Kolem Všech svatých slunce ještě uroní slzu babího léta! To by snad šlo přijmout, ovšem na pováženou je další rčení – Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny! S přimhouřením obou očí by se daly akceptovat ty tři hodiny, ovšem ty další časové jednotky dokazují, že pranostiky musela vzniknout v jiné klimatické oblasti, nejspíše u Středozemního moře.

Naši předkové si rádi hráli nejen s mystickou čtyřicítkou, ale i s jedničkami – Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martině se vší mocí. Sedm jedniček – 1.11. a 11.11. – to se jim opravdu povedlo!

Takže vzhůru na pranostiky martinské! Svatému Martinovi připsali naši předkové téměř třicet povětrnostních rčení a tím se tento patron zimy zařazuje na čtvrté místo v počtu pranostik! Jeho nejznámější rčení bylo původně mnohem delší – Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá  zima. Zde asi bude třeba vysvětlení. Bílý kůň je jasný, znamená sníh, šedý kůň znamená mlhy a žlutý sucho. Je zajímavé, že toto rčení není moc staré, vzniklo až ve druhé polovině 19. století.

A opět se zde musíme poklonit pozorovacímu talentu našich předků, neboť průměrné datum prvního sněžení v nížinách připadá u nás opravdu na 11. listopadu, i když pochopitelně se první ojedinělé sněhové vločky mohou objevit třeba už koncem září! Protože se na venkově v tomto čase často pekla husa, vešel tento velký pták i do pranostik – Jde-li husa o Martině po ledě, bude se po něm ještě dlouho koupat, nebo jednou dlouhé a opět velmi pověrečné rčení – Na svatého Martina, nejlepší je husina. Pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout, je-li však bílá, bude hodně sněhu. Ocenit ale musíme, že – Na svatého Martina husa nejlépe zpívá /na pekáči/. Další vyhlídky jsou už opět značně problematické – O Martině po ledu – o Vánocích po blátě, Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima, Na svatého Martina pod mrakem – nestálá zima.

O ještě delší předpověď – až na příští léto – se pokoušela svatá Alžběta 19.11. Lepší však bude, když připomeneme jednu z nejstarších pranostik, která byla publikována už ve staročeském veršovaném kalendáři v roce 1472 – Z ledu má Alžběta brod, u Kateřiny je znám Ond!  No – ten rým jistě kulhá a navíc je to dost nesrozumitelné. Takže – připomíná se tu možnost prvního zámrzu řek, Kateřina má svátek šest dní po Alžbětě a Ond je zajímavá zkratka Ondřeje, který slaví 30.11.

V poslední dekádě tohoto měsíce, jedenáct dní po Martinovi je svatá Cecílie patronkou první sněhové pokrývky – Svatá Cecílie pole sněhem kryje.  Důležitější patronkou je ale Kateřina, která ve většině svých pranostik „pracuje v tandemu“, a to zejména s Barborou – Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí, nebo s něžnými zdrobnělinami – Je-li Kačenka ucouraná, je Barborka naškrobená. V případě opačném pak má platit – Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá – což věští  vánoční oblevu.


U listopadových celoměsíčních pranostik najdeme celou řadu krásných přirovnání a někdy i doslova pravé perly lidové poezie – Listopadové slunce na zem nevidí, nebo - Listopadová mlha zhasíná slunce. V roli garantů počasí vystupují v listopadových rčeních i stromy a keře  Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu nebo – Na stromech a révě do Martina listí, tuhá zima přijde, buďme jisti.  Nespolehlivost pokusů o dlouhodobou předpověď můžeme dokumentovat na rčení – Uhodí-li v listopadu mrazy tuhé, brzy zase dobře bude. Zcela to vyvrátil vývoj v letech 1969 a 2005, kdy pořádná zima začala už koncem listopadu a trvala až do března včetně!

1.11.                     
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.

Pozdní babí léto jistě nezadrží všichni svatí,

buďme s Felixem však rádi, že se za rok zase vrátí.            

 

2.11.                      
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

Při pošmourném mrholení, ach Bože – co naplat,

blátem, to je nadělení, musíme se patlat.

 

3.11.                     
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.

Kam se hrabou alchymisti, co z olovo chtěli zlato,

můžeme si býti jisti, že dnes Hubert ví, jak na to.

 

4.11.                      
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
Naštěstí to u nás nyní příliš časté není,

Karel dává každoročně stovku na modlení.                         

 

5.11.                     
Na začátku listopadu - teplo se zimou se hádá.

Miriam se hádá také velmi ráda.

V hádce mele stále jenom jednu větu,

přitom vždycky ale přednost dává létu.

 

6.11.                      
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok na to bývá.

Zájmy naší Liběny však pořádně se dneska tříští,

bouřky nechce, přesto bere ohled na úrodu příští.                 

 

7.11.                       
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Před listopadovým květem Saskie zavírá oči, 

otevře je až na jaře a za každým pohled stočí.

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 10. 2008.