Přední sólisté Baletu Národního divadla úspěšně hostovali na Taiwanu

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Na sklonku srpna se z letního hostování na Taiwanu vrátili přední sólisté Baletu Národního divadla Nikola Márová, Alexandre Katsapov a Michal Štípa. Vystupovali v hlavních rolích baletu Dáma s Kaméliemi na pozvání choreografa Allena Yu v hlavním městě Taipei i na dalších místech. Návštěvě umělců z ND věnovala velkou pozornost média i místní společenské kruhy. Slavnostní premiéru v Taipei navštívil prezident Čínské republiky, jak oficiální název Taiwanu zní, a šest vyprodaných večerů svědčí nejlépe o zájmu diváků.


Allen Yu, vlastním jménem Neng-Sheng yu, je v současnosti choreografem a baletním mistrem v rakouské Oper Graz. Zároveň je uměleckým ředitelem souboru Chamber Ballet Taipei, s nímž každoročně pořádá letní sezóny se zahraničními hosty. Jeho letošní produkce, neoklasický balet na motivy slavného románu Alexandra Dumase Dáma s kaméliemi, je verzí představení, které mělo premiéru v roce 2000 v Německu, na Taiwanu o tři roky později. Jako hudební doprovod použil choreograf koláže z devíti oper Giuseppe Verdiho a pro letošní sezónu některé části baletu přepracoval.

Tanečníci ND strávili na Taiwanu téměř celé dva měsíce. Náročnou choreografii začali studovat již druhý den po příjezdu do hlavního města Taipei. Denně strávili v baletním studiu v průměru devět hodin, takže označení „prázdniny“ se pro jejich pobyt dá použít těžko. Choreograf Allen Yu, známý svou pracovitostí, některými požadavky občas pražské sólisty zaskočil. „Baletní studio se nacházelo hodinu cesty od našeho hotelu, takže jsme museli vstávat velmi brzy. Tréninky začínaly v devět hodin ráno, to je o něco dřív než v Praze,“ vypráví první sólista A. Katsapov, „Allen Yu má pověst workholika, a je to pravda, nároky měl velké. Třeba jsme už za sebou měli dvě představení, ale on s námi dělal znovu tři kompletní zkoušky denně. To je jako odtancovat celý balet třikrát. Trochu se tedy divil, když jsme nejeli všechny zkoušky naplno... Na druhou stranu to byl dobrý přístup k celému souboru, podařilo se mu během měsíce neuvěřitelným způsobem zvednout kvalitu tanečníků.“ Občas se objevily drobné komplikace. Allen Yu například pořídil na představení kvůli barvě podlahy nový baletizol, na kterém se ale zpočátku skoro nedaly točit piruety. „Když jsme se ho na to ptali, řekl nám, že je to lepší, než kdyby to klouzalo,“ vzpomíná na lakonickou odpověď choreografa první sólista. Yu je podle tanečníků také výjimečný organizátor a jeho schopnost získávat sponzory je prý obdivuhodná.

Zájem diváků i médií tanečníky nadchl

První představení se hrála v jižní části ostrova ve městě Tainanu, ale oficiální premiéra byla 15. srpna v Taipei. Představení natáčela televize, navštívil je prezident republiky, ministryně kultury a společenská špička. Zájem ze strany médií byl obrovský a zásluhu na tom má i sám choreograf, šéf a manažer souboru v jedné osobě. „Jakmile jsme balet nastudovali,“ vysvětluje Katsapov, „svolal Yu velkou tiskovou konferenci, ale trochu jiného druhu, než na jaké jsme zvyklí v Praze. Museli jsme novinářům předvést části baletu v kostýmech i s divadelním nalíčením, téměř jako generální zkoušku. Měli velký zájem o rozhovory a druhý den vyšly články na titulních stranách snad všech novin, počínaje Taipei Times a deníky v čínštině konče.“

Představení sklízelo po premiéře kladné ohlasy. List Taipei Times, jako mnohé jiné, ocenil přínos hostujících umělců pro inscenaci: „[Tanečníci] museli být ovlivněni týdny práce s hlavními protagonisty z Čech, Nikolou Márovou a Michalem Štípou. Jejich dvě velká pas de deux na konci I. a III. jednání byla vášnivá a nesmírně technicky náročná.“ Projevy přízně nešetřili ani diváci, potlesk vstoje byl pravidlem a mnoho fanoušků po představení čekalo, aby se mohli s tanečníky vyfotografovat. Představení vždy doprovázela živá hudba, v hlavním městě to byl Taipei Symphony Orchestra, v Tainanu Chimei Philharmonic Orchestra, z jehož zvuku byli tanečníci sami uchváceni. Hostující dirigent Anthony Hermus byl dalším z Evropanů, kterými Allen Yu svou produkci podpořil.

Balet nemá na Taiwanu příliš velkou tradici, a to je právě jedna z věcí, kterou by Allen Yu chtěl změnit. Jeho ansámbl Chamber Ballet Taipei funguje jako sezónní skupina, nyní má –bez hostů – 22 členů, takže přízvisko „komorní“ už ztrácí význam. Počet členů i složení se mění, letos se asi z poloviny obměnil, noví členové se rekrutovali z otevřeného castingu, který choreograf pořádal na jaře. Yu nyní hledá sponzory pro to, aby mohl soubor provozovat celoročně. Jeho cílem je větší profesionalizace baletního umění na Taiwanu. V zemi funguje ještě jeden velmi mladý soubor, Taiwan Royal Ballet, založený v roce 2002.

Taiwan je však na druhou stranu dobře znám ve světě současného tance, pochází z něj totiž jeden z nejvýraznějších moderních souborů, Cloud Gate Dance Theatre, který byl v roce 2005 také hvězdou festivalu Tanec Praha. Soubor založil v roce 1973 choreograf Lin Hwai-min jako první skupinu současného tance v čínsky mluvící oblasti. Naši tanečníci měli příležitost vidět vystoupení jeho mladších členů, kteří tvoří soubor Cloud Gate Dance Theatre 2, odehrávající se pod širým nebem na největším Taipeiském náměstí. Na představení, které soubor pořádá jednou do roka, se sešlo několik tisíc diváků, vystoupení bylo zároveň snímáno a promítáno na plátna kolem pódia. „Byl to neuvěřitelně silný zážitek,“ vyprávěli tanečníci, „Představení trvalo asi sedmdesát minut a obecenstvo bylo úžasné, nikoho ani nenapadlo v průběhu odejít.“

Setkání s exotikou Formosy
I uprostřed pracovního shonu se baletní trojice z Prahy snažila vstřebat co nejvíce z místní kultury i přírodních krás, ačkoli čas měli jen málokdy. V Taipei se jim podařilo navštívit většinu místních chrámů, které tu v průběhu staletí zakládali buddhisté, taoisté i konfuciáni. Zamířili i do blízkého Národního parku Jang-min-šan, který je známý geologickými útvary po vulkanické činnosti. Ostrov je proslulý svým přírodním bohatstvím, vždyť byl dlouho znám pod názvem, který mu dali v 17. století portugalští cestovatelé – Formosa, tedy nádherný.

Velkou turistickou atrakcí hlavního města je nejvyšší mrakodrap světa Taipei 101, který měří přes 500 metrů. Dalším lákadlem je Night Market, noční trh v ulicích, který je otevřený do pěti hodin ráno, jeho návštěva je také příležitostí k seznámení s čínskými specialitami. Turisté si mohou nechat připravit k večeři hada a ochutnat jeho krev. Nikola Márová a Alexandre Katsapov si jako vegetariáni takových extravagancí nedopřáli, ale Michal Štípa si příležitost ujít nenechal. Podle místních jsou ale takové speciality spíš turistickou atrakcí. Na Taiwanu, jako všude jinde v Asii, je pak množství vegetariánských restaurací a jídlo je v porovnání s Českou republikou velmi levné, tanečníky také těšilo, že na každém kroku najdou čajovny, kde se kromě tradičních čajů prodávají i zvláštní mléčné nápoje. Kromě takového osvěžení si vyzkoušeli třeba uklidňující masáže a Saša a Michal se svěřili i do rukou místního kadeřníka. I tam je součástí procedury masáž. Tanečníci si také nemohli vynachválit příjemné jednání a ochotu místních lidí. Navzdory únavě z práce se z hostování vrátili v prázdninové náladě.

Do Prahy se baletní sólisté vrátili koncem srpna, kdy už se v Národním divadle pravidelně rozbíhají přípravy na novou sezónu. Tanečníci ale v žádném případě nelitují času, který na Taiwanu strávili, jejich návštěva byla nejen profesním přínosem pro ně, ale svým způsobem také reprezentací českého baletu a české kultury v této asijské zemi. Choreograf Allen Yu má v úmyslu spolupracovat s našimi tanečníky dál, konkrétní plány však teprve přijdou. 

Lucie Kocourková

Foto z archívu © Lucie Kocourkové

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 09. 2008.