Galerie Rudolfinum otevřela retrospektivu krásné a zneklidňující tvorby amerického fotografa CREGORY CREWDSONA (ročník 1962 – New York).
Kromě raných děl obsahuje všechny jeho významné fotografické cykly od roku 1992 do současnosti.

Od půle 80. let se Crewdson zabývá touhami a různými pocity společnosti – do propastí a hlubin její duše. Obrazové fotografie z prostředí americké periférie, dokonale krásné a s mnoha detaily, vznikají díky početnému štábu i několik týdnů v exteriéru či ve studiu. Předchází jim důkladná příprava připomínající přípravu filmu. Crewdson dnes patří k předním pedagogům na Yale University. Jeho dílo ovlivnil dokumentární styl domácích fotografů. Vlastní narativní projev s užitím světel a s uplatněním fantastických a magických prvků však napovídá, že autor stejným dílem čerpá z tradice inscenované fotografie, která je významným prostředkem současné foto tvorby.

V Galerii Rudolfinum jsou vystaveny cykly.

Hower (1996 – 1997), jediný cyklus černobílých snímků, představuje mezník v tvůrcově vývoji. V tématu zkoumání předměstské Ameriky psychoanalitickým osvětlováním jejích temných stránek (proto snímky černobílé) se lidé na nich odchylují od normy: jejich nevysvětlitelné i zmatené konání se zdá apatické, zároveň kontrolované a nedostupné. Působí paralizovaně. Osamělost a neschopnost jejich komunikace podtrhují existenciální, místy až zlověstnou atmosféru.

Natural Wonder (1992 – 1997) odráží fascinaci přírodou – magickou, až mýtickou zónou, plnou tajuplných událostí. Dioramata přírodovědných muzeí jsou inspirací pro rozměrné modely, zpodobené do detailů v několikaměsíční rukodělné práci. Přes občasné groteskní prvky (části těla rozložené či prorostlé trnovím) obrazy působí romantickou krásou. V kruhových či kónických tvarech z ptačích vajec či motýlích těl vyčteme metafory našich posedlostí a ideí dokonalosti i ucelenosti.

Twilight (1998 – 2002), mezinárodně velmi uznáváný cyklus, odkrývá matoucí i temné energie nezkrotné přírody, proniknuvší až do „interiéru“ lidského nitra: unavená žena v pokoji ve svém květinovém záhonu, chlapcova ruka z předělu koupelny do podzemí měnící se v pahýl. Jsou to určité incenace, konfrontující nás s tím, co zůstává potlačeno v našem nevědomí. Název cyklu je celistvým vyjádřením autorovy tvorby, která se soustavně a neúnavně zabývá stavem mezi a na rozhraní času, světla a tmy, pohybu a klidu, krásy a smutku i hrůzy.

Dream House (2002), poprvé zveřejněn jako portfolio v Times magazine, s angažovanými hollywoodskými herci G. Paltrowem, W. H. Macym, J. Moorem a P. S. Hoffmannem. Překrýváním zdánlivě autentických „vizuálních vzpomínek“, kdy osoby splývají s obrazy z filmů, slučuje autor zdánlivou věrohodnost filmového mýtu s vymyšlenými scénami. Vede nás k poznání, které se hned rozpadá. Rozpoznáváme vzpomínky na stereotyp prvotních mýtů z filmů i z četby, jež se staly součástí našeho vědomí.

Beneath the Roses (2003 – 2005) je po umělecké i technické stránce nejdále. Pro realizaci bylo třeba celých ulic ve městech i neobydlených domů. Dále 150 osob - specialistů na fotografii leteckou a na speciální efekty, herecké agentury, kompars i počítačových grafiků. Umělec využil digitální technologii skládání celkového obrazu a docílil tak charakteristické hyper-realistické jasnosti, neuvěřitelné hloubky s ostrými detaily. Pohledy od zárubní dveří, do oken a jako by skrze rámy velmi podtrhují atmosféru již strnulých výrazů a póz postav.

Kabinet se snímky z natáčení přináší záběry z dění „na place“. Crewdson vybral z několika set „jen“ dvanáct, které však vynikají vysoce estetickou kvalitou a daleko přesahují pouze dokumentární charakter.

Výstava obrazových fotografií Gregory Crewdsona je v Galerii Rudolfinum otevřena do 25. května 2008.