Jitka Dolejšová: Rodinné dialogy VI.

Rubrika: Literatura – Zábava


Život přináší spoustu drobných veselých korálků v rodinném balení – různé „přežblepty“, „hlášky“, vtipné odpovědi potomků atd., které se pak v rodině tradují. Jistě je znáte i z Vašich domovů. Chcete se o ně podělit i s ostatními čtenáři? Napište nám je do Pozitivních novin…

Může tak vzniknout originální „Lékárnička první pomoci PN“, která bude obsahovat podobné léčivé „kapičky“ a „pilulky“, které můžete užívat v případě nepohody bez lékařského předpisu.

Rodinné dialogy VI.


Pozorujeme jarní nebe v poledne.

Já: Podívej, tam svítí sluníčko a támhle měsíček – jak je to možné, nevíš?

Martin (4): Vím. Měsíčkovi se už nechce spát a tak vstal dřív.

 

v       

Objednávám pro rodinu vstupenky do muzea:

„Prosila bych dva velké a dva dospělé“

 

v       

Já k manželovi: Kájo, Milánek ještě neumí V a L, tak to s ním cvič.

K: Tak to ho budu učit: Vole, vole…

Já: Dobře, a posaď se s ním před zrcadlo, ať vidí, jak u toho vypadáš.

 

v       

Hlasatel v televizi: Věřili byste, že Pražané denně snědí 2,5 milionu rohlíků?

Milan (3): Ano!

 

v       

 

V televizním programu je u pohádky značka ČB.

Já: Jé, ona bude černobarevná!

 

v       

Já:  Milane, řekni tatínkovi, ať mi přinese skleničku od dětské výživy.

Milan (5) vyřizuje: Máš přinést mamince výživnou skleničku.

 

v       

Uspávám Milana (4): Tak, hračky už spí, medvídek má už hezky zavřené oči, Milánek má zavřené oči – a sova ne (= oblíbená Milanova plyšová hračka). Sovo, zavři už taky kukadla!

Milan: Mami, sova přece nemůže!

Já: A proč?

Milan: Protože přece v noci lítá a loví myši!

 

  

v       

Já: Milane, zeptej se tatínka, jestli by se mu tahle látka hodila na počítač.

Milan (5): Tati, máš si to hodit na počítač.

 

v       

Milan (7): Teda ten Martínek pořád všechno prozkoumává, z toho asi bude esenbák.

Karel: Ale ty ťunťo, když jsi byl malý, tak jsi taky všechno prozkoumával.

Milan: To je pravda, ale stal jsem se normálním člověkem.

Karel: A esenbák není normální člověk?

Milan: Není, protože pořád všechno zkoumá.

 

v       

Já: Milánku, jak to, že ti paní pekařka jen tak dala ty koláče?

Milan (5): No co, asi jsem jí byl sympatický..

 

v       

Milan (6):
Flétna a trubka jsou nástroje nafukovací (=dechové).

 

v       

Čtu dětem pohádky:

Nevadí, řekl koláč, vlka si nechám k večeři.

 

v       

A znovu čtu pohádku:

Královna dala stařence velký koš jídla, teplé šaty a střevíce a vyprovodila ji na nádraží (= na nádvoří).

 

v       

E-mail: Čau tati, máš u mě 3 láhve medu. A když budeš chtít, můžeš od mne ještě jednu dostat.

 

v       

Já: Zítra bude Bod hoží velikonoční.

 

v       

Já: Dnes hraje Sláva se Spartií.

 

v       

Martin (10), (vrací se domů):
Milí rodičové, nakrmte si mě!

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 03. 2008.