- První postní neděle = Pytlová, Liščí nebo Pučálka.
pučálka, což byl den předem naklíčený hrách, který se na suché pánvi opražil a podával sypaný pepřem, někde cukrovaný nebo polévaný medem. Název „Pytlová“ byl odvozen od režného pytlového postního roucha. Název „Liščí“ byl odvozen od zvyku, kdy matky pekly svým dětem postní preclíky a děti je našly navěšené na barevných stužkách na vrbových proutcích nebo na ovocných stromech na zahradách. Tyto přípravy byly konány ve velké tajnosti a dětem se říkalo, že jim preclíky nadělila liška. Černá, druhá pak Pražná. - Název odvozen od pokrmu
- Podle některých zdrojů se první postní neděle nazývá
-
- Druhá postní neděle = Černá, Pražná nebo Samometná.
- Černou nedělí se nazývala podle černého oděvu žen – ženy si jím připomínaly ukřižování Krista. Název „Pražná“ byl spojen s pokrmem „pražma“, připravovaným z upražených naklíčených zrn. „Samometná“ pak proto, že se v tento den smýčilo, bílilo, uklízelo, mylo nádobí.
-
- Třetí postní neděle = Kýchavá.
- Říkalo se, že kdo v tuto neděli třikrát za sebou kýchne, bude zdráv po celý rok. A zde zřejmě vzniklo i pozdravení „Pozdrav Pán Bůh“.
-
- Čtvrtá postní neděle = Družebná, Držbadlná nebo Držbadlnice.
- V tento den se scházeli chlapci a dívky ke společným posezením, každý přinesl nějakou svačinu, kterou pak společně snědli. Tuto neděli se pekly koláče zvané družbance s několikerým „mazáním“ s mákem, tvarohem a povidly. Někde se připravovala slavnostnější pučálka sypaná cukrem, s rozinkami a kousky sušeného ovoce. V některých krajích se vystrojily družičky v čele s královnou do bílých šatů zdobených červenými stuhami a společně s družbou v každém domě vítali jaro.
-
- Pátá postní neděle = Smrtná.
- V ten den se ze vsi vynášela smrtka a přinášelo se léto. Přestože tento obřad patřil k nejrozšířenějším zvykům, byl nejvíce zakazovaným. Písemné doklady o tom jsou již ze 14. století. Zákazu ovšem nikdy nebylo dbáno. Smrtka – Morana – Mařena jsou slovanské názvy bohyně smrti a zimy. Nejčastěji byla zhotovena ze slámy, která se upevnila na dřevěný kříž a ustrojila se do ženských šatů. V některých krajích měla Morana ještě vlasy z koudele, namalovaný obličej a na hlavě šátek. Morana pak byla připevněna na vysokou tyč a v čele průvodu vynesena za popěvků za ves, kde byla podle místních zvyků vhozena oblečená či svlečená do vody, jinde spálena. Pak mládež ustrojila léto (líto), které většinou tvořil vršek smrčku ozdobený vyfouklými vejci, stuhami, někde doplněný svatými obrázky. Jinde na vršek stromku upevňovali malou látkovou panenku. S lítem se obcházela stavení a zpívala koleda. Co se vykoledovalo, společně se snědlo. Líto si mohl vykoupit také některý hospodář. Umístil je pak před úl, aby mu včely dobře nesly. Za líto dával koledníkům většinou mouku, hrách nebo vejce.
-
- Šestá postní neděle = Květná, Beránková.
Beránková“ proto, že např. v jižních Čechách se světily „berani“, což byla vysoká tyč, která byla ovinuta napučenými lískovými pruty, jarními květinami, chvojím, dubovými listy a kočičkami. Na konec této tyče se upevňoval křížek z chvojí. Nad křížek se připevnila kytička z čerstvých květů se stuhou, na níž si hoši „zakládali“. Kromě svěcení beranů nechávali hoši světit ještě velký lískový prut a tím po mši před kostelem šlehali děvčata. Na Moravě se zavěšovaly nad stoly tzv. muší ráje. Byla to větší slaměná ozdoba, složená z kousků slámy vytvářejících pevnou konstrukci k zavěšení. Někde mezi slámu vkládali malé pečené bochánky mazané medem a vytvořili tak velkou ozdobnou mucholapku. Květná neděle měla i své tradiční pokrmy. Byla to především velikonoční hlavička, někde jidáše, k nimž se přidával med v „parádním“ hrnečku. Peklo se obřadní pečivo, které se dávalo dětem. Tvořily ho především ptáčci – holubičky jako připomínka návratu ptactva z teplých krajů, a také tvary raků a miminek. - V některých krajích chodili s lítem o této neděli. Květná neděle byla vyhrazena svěcení kočiček, vrbových prutů, beranů a postních jídel. Svěcené kočičky byly ve světnicích zasunovány za obrázky malované na skle, aby uchránily stavení před bleskem a přinášely štěstí. Také se věřilo tomu, že kdo snědl několik hlaviček kočiček, bude chráněn před nemocemi. „
|
