Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (7) 11.2.-17.2.

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  ( 7.týden)
od  11.2. do  17.2.2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!


11.2.

Únor bílý – pole sílí. Silničáři ale šílí!
•••
Naše paní Božena, těžkou práci Bože má,
„bílé svinstvo“ vymete, nikdy není zmožená.

12.2.
Kdyby měl únor tu moc jako leden,
nechal by v krávě zmrznout tele!

•••
Když nemůže pod pokličku zahnat zimu do hrnka,
Slavěna si zatím občas na rampouchy zabrnká.

13.2.
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a moří.

•••
Na rozdíl od březnového Řehoř Druhý zimu protahuje,
Věnceslav nic nenadělá, jen se tomu podřztuje.

14.2.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Přesto ale zima začíná být líná.
•••
Svatý Valentínek – jara tatínek,
a tak všechny valentýnské páry dávají si dneska dary.

15.2.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.

•••
Jiřina slzami kropí naši cestu do Evropy.
Přitom vůbec nepospíchá, pod inverzí těžko dýchá.

16.2.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně!
•••
Ljuba radí – jeď na lyže, i když jaro je už blíže.
Vzhůru do hor, hurá na ně!

17.2.
Když v únoru mráz ostro drží,
to dlouho již nepodrží.
•••
Copak slaví Miloslava? Podle jména možná „milo“!
My však víme, že je ráda, když už kolem není bílo.

****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  

Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

OHLASY NA ČLÁNEK

Vážený pane doktore,

30.6.1957 byl koncert Kühnova dětského sboru v Rudolfinu a tam jsme zpívali následující písničku:

Potkal mlynář kominíka, nevyhnuli se,
jak o sebe zavadili, pomazali se,
mlynář celý počerněný,
kominík zas pobílený,
o to pak se hádali,
vinu sobě dávali.

Bohužel si nepamatuji, kdo onu směs písní upravil pro zpěv, ale pořadí písní je následující:

Týnom, tánom
Vrť sa děvča
Já husárek malý
Potkal mlynář kominíka
Kdo se to prochází
Zajíček běží
Ženil výr se z jara
U panského dvora
Kukulienka
Dívča,dívča
Když jsem já šel
Šel sedlák se selkou na jarmark
Ide ťažký forman k nám
U těch našich dvířat
Anička dušička, kdě si bola
Pod tým naším okýnečkem
Zelení hájové
Vyletěla holuběnka
A já pořád, kdo to tluče
Žádnej neví jako já, jak seče votavička
Já sem z Kutnej Hory
Teče voda vodička
To je zlaté posvícení
Sedlák, sedlák
Išla Maryna

Možná bude někdo ze čtenářů vědět další podrobnosti a o této sbírce písní.
Měla jsem dlouho schovaný i program, ale po poznamenání názvů jednotlivých písní jsem ho při stěhování vyhodila.

Přeju Vám krásný den!
Ing. Dobromila Lebrová

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 02. 2008.