Miroslav Sígl: Jubilejní osmičkový kalendář

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

1848–1918–1938–1948–1968–1988-2008

Osmičková jubilejní léta mají v historii naší vlasti, národa, země i českého státu pochopitelnou historickou přitažlivost svými významnými událostmi. Docházelo k nim právě, většinou a kupodivu v letech, jejichž datum končí osmičkou. Připustíme-li i půlkulatá výročí, pak i Česká republika oslaví v roce 2008 svých 15 let. Již nyní si takřka denně zapisuji do diáře 2008 aktivity, akce, pořady, výstavy, publikace, otvírání nových objektů, setkání pamětníků nejrůznějšího druhu, jiné oslavné jubilejní příležitosti, do nichž jsem zapojen nebo které bych neměl minout či které bych měl sám iniciovat. Není obce či města, které by něco nechystaly. Je tomu tak i v ostatním společenském, politickém, kulturním, vědeckém, sportovním životě.

Co všechno se kde a kdy chystá?
Tuto otázku bych rád položil všem spolupracovníkům a čtenářům internetových Pozitivních novin, kde by tak vznikal postupně jubilejní osmičkový kalendář, a to na základě Vašich či našich informací a zpráv. Jednou za čas přinést jeho obsah, který může být inspirativní i pro ostatní.

Přitom se nám vynoří mnoho otázek:
Čemu poskytují pořadatelé větší pozornost? Jaká výročí chtějí vzpomínat? A proč právě ona? Mnozí historikové a literáti, autoři literatury faktu, jsou již dnes žádáni o vystoupení u příležitosti jubilejí. Některé akce už se dnes překrývají, nemělo by dojít k dohodám mezi pořádajícími? Nepřepadne naši zemi slavománie? Neonemocníme přeinformovaností? Kdy půjde o čistě formální záležitost a kdy o skutečné, upřímné a nefalšované pojetí každé takové oslavy?

S čím významným přijdou na nás nejvyšší orgánové státu a samosprávy? Od jejich kalendáře by se mohl odvíjet rovněž další přehled akcí, přizpůsobit definitivní termíny, témata, zaměření.

Kdo však vytvářel anebo se podílel na tvorbě naší historie, ať již přímo nebo zprostředkované? U všeho byli lidé a ti by se z našich oslav neměli nikdy vytratit! Jací to byli lidé? Stateční či také zbabělí? Takoví, kteří šli do všech bitev s nasazením svého života, ale rovněž ti, kteří se dokázali přikrčit, schovat a teprve ve vhodnou chvíli se přihlásit o jakýsi svůj podíl na slávě či vítězství? Ti, kteří šli hrdinně se vztyčenou hlavou i na popraviště, ale zároveň nelze zapomenout na ty, kteří je pod tu sekyru, guilotinu, oprátku či do plynu dohnali!

Dnes již existují dlouhé seznamy jmen lidí na různých úrovních a u různých institucí, v archívech a muzeích, bez jejichž odvahy a obětí by nebylo naší státnosti a národní hrdosti. Najdeme je ve všech režimech, kterými naše země prošla, kdy byli připraveni za svou vlast pro oběť nejvyšší v duchu tradic a idejí Mistra Jana Husa, Jana Amose Komenského, Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského a Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomeňme jen na vojenské jednotky, které se k těmto jménům slavných hlásily! Vzpomeňme na naše krajany v zahraničí, jak je spojuje dodnes tradice Sokola, život a dílo tvůrců našich dějin a nemohou nikdy zapomenout na svou vlast. Po listopadu 1989 se mohou k nám svobodně vracet. Tisíce mrtvých i živých, tisíce potomků významných osobností, tisíce jejich vnuků a následovníků. Nechť mluví!

Ano, za všem událostmi dějinného vývoje jsou osobnosti, skuteční lidé. Je na čase připomenout jejich zásluhy, zavzpomínat na ně, povzbudit sebevědomí a vzdělanost, oživit události, charakterizovat jejich působení a jejich vliv na další rozvoj naší země. Znalost historie pro současnost i budoucnost je důležitá zejména pro dorůstající generace budoucích občanů. Rodili se svým matkám a otcům, naslouchali svým učitelům, rádi obývají své domovy a právem mohou být hrdi, že patří do své obce, svého města, regionu a České republiky.

Mějme toto všechno na paměti, když chystáme oslavy v jubilejním osmičkovém roce. A podělme se o své zkušenosti, svá svědectví, své vzpomínky s ostatními z nás. Snad i toto rozhodnutí přispěje k větší svornosti bez politických, náboženských či jiných předsudků a pomůže velké části naší demoralizované společnosti a všem jednotlivcům vydat se bez obav z budoucnosti za ideály, bez nichž by život nebyl životem.

 

 OHLASY NA ČLÁNEK

Dobrý den a drobná připomínka:
Česká republika oslaví v roce 2008 již 16 let své samostatné existence. Je sice pravda, že 2008 - 1993 = 15, ale počítáme-li celé roky, pak je třeba přičíst i ten 1993. Proto ČR dosáhne svých 15 let ještě letos, 31. 12. 2007.
S pozdravem
M. Zachystal, 10.10.2007

Foto s textem © Pavel Loužecký

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 10. 2007.