VŠECHNO JE JINAK! aneb Pravda o tom, jak to všechno skutečně bylo

Rubrika: Publicistika – O slavných lidech


VŠECHNO JE JINAK!



Byl jsem zas po delší době nakoupit v supermarketu. 
Při zběžném pohledu na bulvární plátky, z nichž křičely palcovými titulky urážky a osočení celé řady známých lidí, mě napadlo, že by bylo dobré nabídnout umělcům a dalším slušným lidem z uměleckých profesí, které si bulvár neustále "bere do huby" a kteří se nemají šanci seriózně bránit, PROSTOR PRO PRAVDU.
Pozitivní noviny jim prostě dají šanci bez jakýchkoli cenzurních zásahů ŘÍCI PRAVDU O TOM, CO O NICH BULVÁR NALHAL, respektive jak a PROČ PRAVDU ZKRESLIL a zejména JAKÁ TA PRAVDA VLASTNĚ JE.

Nejen z tohoto důvodu jsme se pak rozhodli zřídit v Pozitivních novinách zcela novou sekci s názvem
O SLAVNÝCH LIDECH, která bude mít dvě nové rubriky: 

v rubrice CO JE PSÁNO...  budou soustředěny všechny články o slavných lidech, které již za tři roky v Pozitivních novinách vyšly, a samozřejmě zde budou neustále přibývat nové;

rubrika VŠECHNO JE JINAK! je pak vyhrazena pro osobní vyjádření slavných osobností ke lžím, pomluvám a nepravdivým nebo zkresleným tvrzením, které o nich otiskla média. 

Poznámka: Na titulní straně Pozitivních novin budou tyto novinky oficiálně spuštěny v úterý 28.8.2007. 

 
Pozitivní noviny oslovily prostřednictvím Ondřeje Suchého na padesát osobností z oblasti kultury a umění, a vzdor času dovolených jich už několik ihned zareagovalo.

Jako první pochválil nápad hudebník a herec LADISLAV GERENDÁŠ, po něm hned „otec“ populárního televizního Receptáře prima nápadů, PŘEMEK PODLAHA, který nám napsal:
„Díky za upozornění, budu o tom uvažovat.“ (Jak víme, tak právě on má s bulvárem a s útoky na svou osobu vskutku hojné zkušenosti.)

Své si, díky lživému článku o svém otci Rudolfu Cortésovi, prožila - dokonce po dobu několika let! - i zpěvačka DÁŠA CORTÉSOVÁ. Také ona se hned ozvala společně se svým manželem, hudebníkem a parodistou VÁCLAVEM REZKEM a zavedení rubriky Všechno je jinak! oba přivítali.

Herečka HELGA ČOČKOVÁ, s níž se v budoucnu setkáme už ve třetí řadě televizního seriálu Nemocnice na kraji města, píše:
„Myslím, že pro lidi, kterým buvár nechutně ubližuje, je to dobrá rubrika. Malér je, že bulvár psychologicky pracuje s tou horší stránkou v nás -když slavní a záviděníhodní mají malér, náš podělanej život se nám nezdá tak osaměle podělanej, a to je pro čtenáře ta droga. Tu oni sami si nedají vzít. Ta druhá věc spočívá ve faktu, že někteří slavní, kteří by se z věkových důvodů již dávno na první stránky bulváru nedostali, pokud by žili své osobní životy nenápadně a spořádaně, sami z reklamních důvodů vytvářejí situace, které je na chvíli opět aspoň na tu druhou stránku bulváru vynesou, když je na tu první již nevynese jejich práce. A tato rubrika jim poskytne pouze dublovanou příležitost k medializaci za každou cenu. Ale nápad je to fakt skvělý a přeji mu úspěch. Klidně to ocitujte, je to něco, co si navíc nemyslím pouze já.“

Dále nám napsala zpěvačka MARTHA ELEFTERIADU:
„Je to dobrý nápad! Stejně si myslím, že na bulvár (chat) chodí speciální sorta lidí, co se tam jdou odreagovat. Je jim jedno, koho jim ten den bulvár předhodí a na koho budou právě nadávat. Fakt je, že někteří jedinci jsou k averzi vhodnější, než druzí. A ty si tedy bulvár hezky pěstuje. Je to jen tento klíč a je jedno, jestli ten člověk něco umí, nebo jestli je to jen dobou vyzdvižené smetí... Bulvár zavelí a všichni hhrrr na ně. To, že to lidi dělají jen anonymně, svědčí o tom, že se za svou vulgaritu před jinými stydí. Horší ale je, že se nestydí sami před sebou a klidně snesou vnitřní pocit darebáka. Ta neúcta k jiným i k sobě, mě bude vždycky udivovat.“

Písničkář, spisovatel a režisér televizních dokumentů JIŘÍ VONDRÁK byl zatím poslední, koho naše zpráva zastihla. Píše:
„Co se týče nápadu s rubrikou Všechno je jinak: Je to moc zapotřebí, aby byla „slyšet i druhá strana...“ Mě osobně už třeba štve, jak se neustále znovu a znovu pronásledují oběti, zatímco viníci si užívají života. Mám na mysli hony na nemocného a takřka bezmocného Neckáře, na Nohavicu a další a další. Koho z těch zbabělých žurnalistů napadne odvážit se na ty fízly, kteří je - ty tzv. „udavače“ - mají na svědomí, kteří je k tomu přinutili atd.?“

Zpěvák, skladatel a vedoucí country skupiny „Eldorado“ TOMÁŠ PERGL:
Dobrý nápad! Mně se při pohledu na titulní stránky některých bulvárních plátků dělá fyzicky špatně, vždycky mám pocit, že mě to pošpinilo. Jednou psal Blesk o Petrovi Rychlém, že leží na Homolce s nemocnými zády a nemůže se hýbat. Protože vím nejlíp, jaké to je, tak jsem mu volal, abych jej potěšil. Nebyl ve špitále - byl doma a nebylo mu vůbec nic. No, to jen pro ilustraci....

Budeme se těšit na další ohlasy a naše rubrika, dementující zcestné a lživé zprávy v bulvárním (a žel i jiném) tisku, se v tuto chvíli otvírá všem veřejně poškozeným.

Pavel Loužecký
vydavatel Pozitivních novin

Související články:

Jiří Suchý: Otázky pro Jiřího Krampola (VŠECHNO JE JINAK!)

O SLAVNÝCH LIDECH - výzva pro majitele archivních materiálů

 OHLASY NA ČLÁNEK

Shodou okolností jsem dnes otevřel mou oblíbenou knížku „Fouskovy fejetony“, ke které se stále rád vracím a čtu si v ní, jako mí prarodiče v bibli, poněvadž je to kniha pravdivá, poučná a pokaždé v ní najdu odpovědi na aktuální téma. Tak tomu bylo i v případě nové rubriky "VŠECHNO JE JINAK! aneb Pravda o tom, jak to všechno skutečně bylo". Bylo až neuvěřitelné, že článek, který se mi objevil při prvním rozevření knihy před očima, byl jak ušitý na míru a jako by ho pan Fousek napsal se zaměřením pro nás. Po přečtení jsem se rozhodl, že tento fejeton musím otisknout jako velice zajímavý nepřímý ohlas.

Václav Židek
šéfredaktor PN


Odvážní zbabělci

Josef Fousek.   Foto: Tomáš FousekJeden z dopisů byl zvláštního obsahu. V tučné obálce jsem našel seznam asi pěti set jmen agentů a důvěrníků naší slavné STB.
Četl jsem pravá jména a krycí jména – výtvarníků, herců, písničkářů, filmařů, televizních pracovníků, politiků, obchodníků, atd. K tomuto úzkému výběru byl přiložen list:
Pane Fousek! Napište o těchto „Sympaťácích“ nějakou pěknou píseň. ODHALUJEME JE, MLUVME OBČAS O NICH!
Byla to výzva, abych odvážně, písní odhaloval ty, kteří se ocitli na pověstných seznamech. Byla by to dlouhá píseň. Ale já si dal otázku: Jak mohu zpívat a mluvit o osudech, o životech těch, které neznám anebo jen z doslechu? Nevím co prožili, nevím co je k tomu vedlo. Mám právo je soudit? Jen oni znají pravou podstatu svého konání.
Mé písničky jsou o těch, kteří vytvářeli to dusné pokoutní klima lidských selhání. Ale dnes už se nenosí připomínání minulosti. Je příliš mnoho těch, kteří čisté svědomí nevlastní. Nikdo nebyl hrdinou! Ti skuteční o svém trápení nemluví. A ti co zdůrazňují svou uměleckou i jinou diskriminaci, nadsazují, ač měli za „komoušů“ otevřená vrátka k úspěchu. Takže je těžké dát do mlýnů pozdní nenávisti ty, kteří až do smrti budou nosit své krycí jméno a právě tímto břemenem jsou nejvíce potrestáni.
Je směšné být odvážným, když se to smí. Mnozí lidé zůstali čistými, protože nedostali šanci se umazat. Slabost a strach je v nás každém. Není to všechna vina režimu, který nevěřil vlastnímu národu a lámal slabé povahy sliby, že jim poskytne úspěch, peníze, možnost konat to, na co mají schopnosti? Tenkrát se za každou výhodu poskytnutou mocnáři, muselo platit.
Nalijme si čistého vína. Dál platí, že “kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti“. A vy pane – poslal jste mně seznam jmen (které jsem dávno již četl), abych písní ODHALOVAL. Bohužel jste se nepodepsal. Možná jste ten dopis napsal na vypůjčeném psacím stroji a v rukavicích. Nevím. Dovolte abych vám dal krycí jméno – Bezejmenný 0002001 A – anonym.

Z knihy „Fouskovy fejetony“, vydalo v roce 2006 nakladatelství Jindřich Kraus PRAGOLINE 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 08. 2007.