Jitka Vykopalová: Eva Pilarová a Josef Fousek - Pohlazení

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Tyto dva velikány české populární scény netřeba nikomu představovat. Jsou veřejně známí z televize, rozhlasu, filmu, divadla a nesčetných koncertů a veřejných představení. Jsou zárukou kvality veškeré své produkce; ba co víc, zárukou píle, úspěchu, člověčenství, rovných a čestných mezilidských vztahů.
Známe je ale i z knihkupectví - z velkého množství úspěšně vydaných knížek a z výstavních galerií, kde vystavují své umělecké fotografie. Každého z nich vždy zvlášť. No právě, každého zvlášť…
Proto Vás mnohé asi překvapí myšlenka tvůrčího spojení těchto dvou „multiumělců“ a ještě více výsledek - krásná, reprezentativní kniha s velmi výstižným názvem: „Pohlazení“. Neboť o pohlazení se vskutku jedná, o pohlazení těch, kteří mají citlivou a vnímavou duši a dokáží vstřebat z knížky neuvěřitelnou pozitivní energii, kterou je doslova nabitá a které se nám v dnešním uspěchaném a stále více egoističtějším světě v menší a menší míře dostává. Oba autoři, byť každý jiný, v ní našli společnou formu vzájemného prolínání své individuální tvorby. 
Autorka Eva Pilarová našla zalíbení ve fotografování přírody a pražských zákoutí a dalším zpracování fotografií počítačovou technikou, z čehož výsledné obrázky získávají poněkud jinou dimenzi, barevné kompozice a jinou uměleckou hodnotu.
Její tvorba je umocněna verši Josefa Fouska, jehož  fotoobrázky Evy Pilarové velmi zaujaly. Proto se nechal některými snímky inspirovat a pro další vybral ze svých básní. 

Foto © Eva Pilarová

Zkušenosti


Když teče lidem do bot
To strašně slušní jsou
I Pánu Bohu věří  
 A do kostela jdou     

O dlažbu hlavou tlukou 
Vzývají pokoru
Zvedají zraky vzhůru
Kajícně nahoru

Když opět začne svítat
A svízel vezme čas
Do činů zpět se vrací
Prastarý známý hlas
Pomluva, závist, pýcha
Neúcta k člověku
A svědomí se prodá
Za podpis na šeku

Když sláva začne leptat
A v krvi žluč se chvět
Tu všehoschopní tvoří
Dle svého mění Svět
V sobectví věčném tonou
Škrabošky na tváři
Pro vlastní prospěch chodí
Modlit se k oltáři 
                                                                    

Foto © Eva Pilarová


Sestra nechtěná


Závist
Je sestrou Hlouposti
Má nad moudrostí prim
Ve sbírce Nectností
Je nízká bezbřehá   
Zarputilá v líci
Po výšce touží
Ač je v úpatí
Jak malí trpaslíci

Foto © Eva Pilarová

Návštěva

Nemoc je víla
Bez pozvání
Znám její tance
Za doprovodu ticha
Ve sboru písní pláč 
 Za okny se nic nezměnilo 
Tramvaje zvoní
Hemží se lidé
Chvíli zaprší
Chvíli slunce bliká
Jen já mám na návštěvě vílu
Přinesla mi léky
Pohlazení

Měla jsem zcela náhodou vzácnou příležitost setkat se s autory knížky při jejich autogramiádě, tentokráte v obchodním domě Globus v Praze-Zličíně a položit jim při této příležitosti několik zvídavých otázek. Pro mě, člověka žijícího v zahraničí, to byla náhoda obrovská.


Společné otázky pro Evu Pilarovou a Josefa Fouska


Kdo přišel s myšlenkou na společnou knihu, Josef Fousek nebo vy? Co vás přimělo dát se dohromady?
Jitka Vykopalová, Josef Fousek a Eva Pilarová
Eva Pilarová:
Byl to nápad nakladatele, požádal mě, abych o tom s Pepíčkem promluvila. Měla jsem trému, jak se k tomu postaví, protože sám je vynikající fotograf. Poslala jsem mu mailem pár ukázek - a on souhlasil. Stejně jsem se ho ale pak ptala, jestli se mu moje fotoobrázky skutečně líbí. Na to řekl: „Nemám čas lhát“.
Josef Fousek:
Protože si Evy Pilarové vážím, rád jsem básně vybral. Eva umí nejen zpívat, ale i v jejím vidění je plno něhy. Nápad byl pana Jindřicha Krause, a tím vzniklo toto zvláštní spojení.

• Proč si myslíte, že by si lidé měli vaši knihu koupit?

Eva Pilarová:
Když kvůli ničemu jinému, pak zcela jistě kvůli veršům Josefa Fouska.
Josef Fousek:
Domnívám se, že to záleží na čtenáři. Ale jako spoluautor budu rád, když naše kniha potěší.

Co touto knihou chcete čtenářům sdělit?

Eva Pilarová:

Že na světě je vedle ošklivých věcí a zla také hodně krásy a dobra.
Josef Fousek:
Přiznám se, že nechci nic sdělovat, pouze ukázat něco ze svých pocitů člověka, který prožil většinu svého života v totalitě.

Co vám, osobně, přinesl zrod vaší společné knížky?
Eva Pilarová:
Velkou radost z toho, že jsem mohla spolupracovat se vzácným člověkem - Josefem Fouskem.
Josef Fousek:
V Evě Pilarové jsem poznal moudrou a citlivou ženu, a věřím, že budeme přáteli až do smrti. Náš domov v paneláku v Kladně jí vždy s úctou přivítá.

Eva Pilarová
Otázky pro Evu Pilarovou

Jak dlouho se věnujete fotografování? Co vás k němu přilákalo?
Před necelým čtvrtstoletím jsem koupila k Vánocům manželovi fotoaparát. Pomáhala jsem mu dárek rozbalit, vyzkoušela jsem, co umí a už mi zůstal… Ale teprve čtyři roky fotografuji digitálním fotoaparátem.

Vaše fotografické obrázky jsou neobvyklé, ale moc hezké, jakou technikou jsou zhotovené?
Velmi záleží na původní fotografii. A následná technika? Hodně dlouho trvalo, než jsem přišla na to, jak fotografie upravit, proto si to s dovolením nechám pro sebe. Ale jsem přesvědčena, že kdo chce, přijde na to - tak jako já - sám.

V době, kdy se připravovala tato kniha, dostala jste nabídku vystavovat svá díla ve Vídni. Kde se výstava konala a kdo vás pro ni oslovil?
Do Vídně mě pozval Čechorakušan, malíř Jan Brabenec, kterého přivedl na moji pražskou výstavu umělecký fotograf Josef Louda. Vystavovala jsem pak v jeho galerii JAN na pěší zóně v centru Vídně.

Jste veleúspěšná zpěvačka s celou řadou vydaných CD, jste výborná kuchařka - napsala jste v životě několik kuchařských knih, tvoříte krásné fotografie - co bude váš příští projekt? Nějaké nové CD, další výstava či kniha?
Právě jsem dokončila nové album s pracovním názvem Eva Pilarová 2007, do prodeje by mělo přijít na přelomu září a října. V září budu mít výstavu v Plzni, v říjnu v galerii herce, fotografa a hudebníka Zdeňka Podhůrského v Praze a koncem roku v Brně. Taky pracuji na svých pamětech, ale vzhledem ke koncertování a fotografování mně na psaní zbývá málo času. Tak uvidím…
Autogramiáda - Josef Fousek a Eva Pilarová
Vy jste zpěvačka, herečka. Psaní a fotografování jsou vaše hobby. Co vám přináší?
S tou herečkou bych byla hodně opatrná! Zpívání, to je něco jiného. Přesto, že je to moje profese už sedmačtyřicátý rok, zůstává zároveň i mým koníčkem. A fotografování a psaní beru jako další koníčky, které mně zpříjemňují život.

Tak jako se Josef Fousek zdravotně ocitnul na pokraji života, i vy jste zápasila se zákeřnou nemocí. Jak vás ovlivnila a co jste si po uzdravení uvědomila?
Přeměnila jsem si žebříčky hodnot, zklidnila jsem se a děkuji Pánu Bohu za každý nový den.

Existuje nějaká otázka, kterou vám ještě nikdo nepoložil, ale na kterou byste ráda odpověděla, abyste čtenářům sdělila, co vám leží hluboko v srdci?
Mám velké přání – aby bylo DOBRO v každém z nás, protože pak bude i kolem nás.


Otázky pro Josefa Fouska

• Váš image je, pokud to tak mohu říct – dlouhé rovné vlasy, brejle, mohutný knír, kytara, široký úsměv, laskavý hlas a vždypřítomná vlídná a moudrá slova.
Čemu byste byl rád, aby se lidem při vyslovení vašeho jména vybavilo, aby na vás kvůli tomu nejvíce vzpomínali?

„Tak to je ten člověk, který není populární v žádném režimu!“ (Neznámý host v baru)
„Tak to je ten podivín, co se domnívá, že slušnost dá zlu na pamětnou!“

Psaní textů se věnujete s velkým nadšením a nutno podotknout, s velkým úspěchem. Kde a jak pro ně čerpáte vaši neutuchající inspiraci?
Více než texty píši básně, epigramy a aforismy. Nyní píši ponejvíce knihy, které jsou jakýmisi fejetony ze života, který vnímám plnými smysly, neboť vím, že nemám moc času na to, abych se podělil o všechno, co jsem prožil.

•  Vaše příjmení je Fousek. Víte, že na Moravě „mít fousek“ znamená mít malý knírek pod nosem?
Vy máte velký, hustý knír, tedy fous. Co vás, pány, láká pěstovat si knír, bradku či plnovous? Jitka Vykopalová a Josef FousekJe to jen pro image nebo je v tom něco jiného? Zdá se mi, že knír nosí muži většinou v mladším věku, kdy chtějí vypadat starší, mužnější, tedy pro ženy přitažlivější. S věkem si k tomu „připěstují“ i vousy, to zase aby vypadali „filozofičtěji“ a tedy váženěji pro okolí...
Neobávejte se mé otázky, mně se muži s knírem a vousy líbí… (můj manžel má také vousy a moc mu sluší), jen mne opravdu zajímá, proč polovina mužů má tváře hladce vyholené a polovina druhá naopak vousy nechává růst? Co byste mně na to odpověděl?
Na člověku je nejkrásnější, liší-li se. Svoboda projevu, šatů, tváře s knírem, to je demokracie. Doufám, že se nevrátí doby, kdy nám chtěli dát myšlení a život formou kolektivního stejnokroje.

•  Vy jste se již „několikrát narodil“, jak se někdy po velkých zdravotních potížích poeticky říká. Jak vás tyto životní zkušenosti se zdravím ovlivnily? Vznikla někdy nějaká báseň nebo píseň na oslavu vašeho „znovuzrození“?
Můj život (po kolizích) provází píseň „Až mě andělé“ – moji báseň zhudebnil a zpívá Petr Spálený – a tato píseň je u slušných lidí v úctě. Máme z toho s Petrem radost. Napsal jsem ji v sanatoriu ve Wolkerově ústavu v Tatranské Poljance v roce 1981.

•  Pane Fousku, těší mě, že máme něco společného – totiž že jsme oba „vtáhnuti“ do činnosti Pozitivních novin! Vy máte ale oproti mně jednu nevýhodu: počítač není váš kamarád... a já jsem přesvědčená, že by byl!
Ale nezoufejte! Víte, nikdy není pozdě začít, s ničím. Co kdybyste si jen tak zkusil u vašeho syna Tomáše přečíst na počítači o zajímavém projektu PN Senioři k počítačům“,
třeba by Vás to „chytlo“ ?
Vždyť člověk má schopnost učit se nové věci celý svůj život – no a uznejte: Přece byste se nedal zahanbit ve vědomostech svou autorskou kolegyní Evou Pilarovou? Vždyť vidíte, jaké krásné obrázky pomocí fotografického programu vytváří na počítači. No a konečně byste na Vánoce pod stromeček nedostával jen „červené víno, cestovní tašky či značkové oblečení a drahé náhubky pro psa..., v množství, se kterým už si nevíte rady“..., ale přibyl by vám zcela určitě nový kamarád do rodiny, počítač...
Počítač má sloužit člověku a nikoli aby z něj udělal otroka. Píši „šestsetdvojkou“ a stačí mi to. Kdybych seděl u počítače – nenapsal bych 26 knih.
Naučí se to každý – s počítačem. Ale záleží na tom, jaký je výsledek.

Existuje nějaká otázka, kterou vám ještě nikdo nepoložil, ale na kterou byste rád odpověděl, abyste čtenářům sdělil, co vám leží hluboko v srdci?
Proč jsme na sebe zlí, proč jsme závistiví, když víme, že jsme zde všichni na nepatrnou chvíli? A také mě zajímá – co bude potom, až..? Na to nezná odpověď nikdo. Možná je to tak lépe. 

Ilustrace© František FrK Kratochvíl  Ilustrace© František FrK Kratochvíl
Vy vidíte v některých lidech anděly - jsou to ti, kteří neubližují, nezávidí a mají vlídné a laskavé srdce, a já mám dojem, že vy jste jedním z nich, takový Anděl-rebel…
Žádný člověk nemůže být andělem, ale je hezké, když se mu chce občas podobat. Znám několik hodných lidí – nejsou to ale „celebrity ani V.I.P“, ale jsou dobří, neboť pomáhají a neškodí.

Kniha „Pohlazení“ je krásná, milá, obsahově pestrobarevná. Jsem ráda, že ji mám. Přinesla mi – a určitě i nadále přinášet bude – velké potěšení. Doporučuji ji i vám všem, přátelé. Zamilujete si ji jako já!

¤¤¤¤¤¤¤

Děkuji upřímně Evě Pilarové a Josefu Fouskovi za příjemný rozhovor a přeji oběma pevné zdraví a hodně dalších tvůrčích nápadů.
Jitka Vykopalová

Osobní zdravice J. Fouska
(klikněte na obrázek)

Slovo nakladatele Jindřicha Krause

„V této poetické knize se setkávají zdánlivě zcela odlišné osobnosti naší kultury. Eva Pilarová, legendární zpěvačka naší hudební scény, a Josef Fousek, který své popularity dosáhl až v pokročilém věku. Přesto mají oba autoři k sobě blízko. Narození v osudovém roce 1939 je nepochybnou spojnicí jejich tvorby, v níž se setkávají umělecké fotografie Evy Pilarové s básněmi Josefa Fouska. Oba autoři vnímají citlivě okolní svět a upřednostňují laskavost a naději. Rád vydávám tuto zajímavou a netradiční knihu ve svém nakladatelství PRAGOLINE a věřím, že potěší čtenáře svou poezií, oslavující všední krásy života. Tato publikace vychází v knižní edici ARTSTAR, jejíž logo je označeno pěti hvězdičkami se zárukou nejvyšší kvality.“

Kniha „Pohlazení“ vyšla v exkluzivní knižní edici ARTSTAR v nakladatelství Pragoline, obsah: 128 stran (61 básní, 61 fotoobrázků), cena: 299,- Kč.

 Ilustrace anděla a čerta exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

OHLASY NA ČLÁNEK

Tak tohle bylo pohlazení na Pohlazení. Děkuji Jitce Vykopalové za EXCELENTNÍ upoutávku na knihu, kterou bych jinak mohla minout. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí ze života obou autorů, dokonce jsem měla možnost knihu "ochutnat"! Nechala jsem se nalákat, knihu si určitě koupím.

Skvělé, paní Jitko, jen tak dál.


Jarmila Kocourková
22.dubna 2009
kisskiss(a)email.cz

Foto © Z archívů Evy Pilarové a Jitky Vykopalové.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 07. 2007.