Miroslav Sígl: Paměť slábne, jestliže ji necvičíme / Pro100duchý příběh

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

Po několika testech a psychologickém vyšetření v Psychiatrickém centru v Praze – Bohnicích mne vybrali mezi zhruba dvěstě šťastlivci z celé republiky, kteří měli možnost svou účastí podpořit dosti významný vědecko-výzkumný projekt. Týká se tréninku kognitivních funkcí (majících poznávací význam a pravdivostní hodnotu) u stárnoucí populace a finančně je zabezpečen grantem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Vedoucím výzkumného týmu je PhDr. Marek Preiss a celým seminářem (cyklus o deseti částech) nás vedla Ing. Danuše Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Úžasné zážitky mi zůstanou v paměti až do konce mého zatím osmdesátiletého života. Mohu se s některými podělit? Mám dokonce v rukou příslušný certifikát.

Hned titulek mého článku – ten jsem si vypůjčil z Cicera (Memoriam miniatur, nisi eam exerceas), ale zdaleka to není jediný autor, který se k paměti kdy vyslovil. Podobných citátů ad memorandum (k zapamatování) najdeme dost nejen ve Starém či Novém zákonu, a to nemám na mysli jen velmi používané Memento, In memoriam, Memento mori (Pamatuj na smrt), ale především celou vědeckou disciplínu, jakou je předmět psychologie. A v něm fyziologická a chemická teorie paměti, základní druhy paměti (pohybová, emocionální, názorná a slovně logická) a její typy – krátkodobá a dlouhodobá.
Také si mnozí z vás zajisté myslíte, že jsme vybaveni jen smysly, k nimž náleží zrak, sluch, čich, chuť a hmat, ale soudobí vědci k nim už také řadí další: počitky bolesti, kožní, orgánové a počitky polohy a rovnováhy. Vnímáme prostor a vzdálenosti, tvar a velikosti, pohyb, čas a k těmto základním druhům patří též meziosobní (sociální) vnímání.
Dost už teorie, nejsem odborník, ale praktických cvičení paměti mám za sebou nyní desítky. Ach, záhadný lidský mozek, jeho šedá a bílá kůra, jak se z nich vytrácejí mozkové buňky, jak nám věkem ubývá schopnost zpracovávat množství nových a nových informací, ztrácíme pozornost, už se zdaleka tak pružně nerozhodujeme jako před lety. Naproti tomu bychom měli být moudřejší. Vědět, že svou úlohu hraje koncentrace, způsoby opakování, chceme-li si něco důležitého zapamatovat, že k tomu jsou nezbytné mnemotechnické pomůcky. Právě pomocí nich si člověk dokáže zapamatovat až 250 nových informací, telefonních čísel, 100 čísel Ludolfova čísla „pí“ nebo třeba 43 dosavadních amerických prezidentů od prvního Washingtona.
Nositelkou titulu Grant Master – nejvyššího ocenění v memosportu je MUDr. Michaela Buchvaldová - Kersten, světově uznávaná odbornice ve výuce mnemotechnik. Účastníci kurzu budou mít možnost seznámit se s ní na semináři v sobotu 24. listopadu 2007 v Kulturním domě Vltavská v Praze. Prozatím jsme obdivovali naši vedoucí, která tyto kurzy už pořádala v desítkách anglicky mluvících zemích. Inspirovala a motivovala nás nepřeberným počtem koncentračních testů, anagramů, tangramů či heptagramů (račte, prosím, použít slovníku cizích slov), až jsme si je sami naučili vymýšlet. Poznávali jsme sami sebe navzájem tak, aby nám tvář i jméno nezmizely z paměti ani po letech. Jak to vyjádřil jeden z účastníků, když si zaveršoval: Když vás potkám na ulici, povím „to je ona!“ – žena, která způsobila, že mám paměť slona!

Na ukázku alespoň jeden z příběhů, který vznikl s použitím číslovky „sto“ - bude-li zájem rád pošlu i příběh řezníka Řandy s použitím co nejvíce hlásek „ř“. Prosím, nezneužít, copyright (co) je vlastnictvím autora tohoto článku. Díky!
Pro100duchý příběh
 
Na100jte! Už téměř 100 let tady 100jím a hledím na mě100 - matičku 100věžatou. To je doba! Celé 100letí na jednu tlu100u knihu a pořádnou 100ry. Vychovala jsem 100vky žáků, mnozí 100jí před mýma očima, div bych se neroz100nala. Pro100rné učebny mám uklizené, podlahy napa100vané, voní či100tou. Krev mi 100upá do hlavy, co všechno se dětem nepřihodí ce100u ke mně, než i mne pro100upí jejich radost.
 
Zažila jsem i smutné chvíle. Za války jsem byla zpu100šená, hotová pa100uška či 100dola.   Nemohla jsem prote100vat.  Dokonce mne nejméně 100krát o100uzeli. Až se na100lil nový pořádek, přišel inve100r, že to bude stát pár100vek, ale bude to opět dů100jný stánek vzdělanosti, kde nebude chybět ani kve100r, pa100r, ne100r a pě100un. Pracovali zde o100šest. Tak se usaďte u 100lu a vydáme se 100pami  mých vrásek a budeme li100vat v kronice.  Někdo zvoní. Ano – li100noš přináší první blahopřání k mé 100vce. Mám už své 100upence. A taky jednu 100nožku.
 
Napsali mi  až ze 100navy, 100chova, 100du, 100důlek, ze 100jčína u Jindřichova Hradce,  ale také ze 100ckholmu, polského Bialy100ku, pozdrav poslal ari100krat 100pard, také věčný 100pař Ko100hryz a jeho pro100vlasý spolužák, dnes 100matolog, který rád četl Do100jevského, potom  Kri100fori až z Po100loprt, který běhával jako sprintér 100vku, dvou100vku i čtyř100vku. To bývala vždy hotová pa100rela. Dnes nejen věčný pro100pášník, ale také  ce100vatel, nejraději by se vypravil i vesmírnou lodí Vo100k. Snad jednou napíše svůj ce100pis. Zatím prý má něco rozepsáno jen naneči100.  Když se mu to nepovede, prý to hodí do 100upy. Ozvala se též paní učitelka 100česová, jejíž manžel je dů100jníkem a  miluje tě100viny. O víkendech si přivydělává jako ku100d, je to vzdělaný polyhi100r.. Dokonce mi došla láhev 100ličnoje vodky a Fernet 100cku. Div mi neblahopřála sama Vě100nická Venuše, prokri100vy rány!
 
Vím, kde je ho100vo mí100. 100listá růže je na mém 100jánku. Nedaleko odtud je 100žár,  100ka, 100h slámy a 100jatá voda, kterou tu měří ča100 hu100měrem.  Na100lici leží piv100le a o kus dál je 100jící voják.  To je můj mí100pis.
 
Takže – celou hi100rii mám sepsanou na tomto100čeném svitku papíru, mám obavy, aby vás nerozbolely 100ličky, brát 100pangín a  nezačali 100nat napro100 vyčerpaní.   Zatím jsem vám vděčná, za váš kladný po100j. No, a když všechny ty 100vky spočítáte, bude jich přesně 100.
                                                                                                                        Vaše 100letá škola
 
Pro kurs Trénování paměti
sepsal jako domácí úkol
jeden z účastníků
Miroslav Sígl

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 06. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.