Milé děti,
člověk, když se moc snaží, toho dokáže opravdu hodně. Ale někdy také přijdou chvíle, kdy se bez pomoci ostatních neobejde.
A právě připravit pro vás hezkou a zajímavou knížku bez takové spolupráce ani není možné. Proto vám zde chci představit svoje vzácné pomocníky a zároveň jim nesmírně poděkovat za sebe, ale také za vás za všechny:

• Vlasta a Antonín Přikrylovi, moji rodiče z Veselí nad Moravou, kteří ve mně vzbudili zájem o říkanky a pohádky.
• Mgr. Bohuslava Přikrylová, moje první paní třídní učitelka ze Strážnice, která mě naučila dobře číst a psát.
•  Mgr. Lucie Vratislavská, Staníkova paní třídní učitelka, která mi po první třídní schůzce byla důležitou inspirací pro všechny verše.
• Miroslav Malík, předseda Sdružení Rómů a národnostních menšin v Hodoníně, který mi poskytl možnost využívat jeho počítače k mému psaní.
• Markéta Klimecká, velmi nadaná kreslířka z Vacenovic, která celou knihu pro vás vyzdobila překrásnými obrázky.
• Petr Koštuřík, amatérský fotograf a počítačový grafik ze Strážnice, který pomohl obrázky dotvořit.
• Pavel Loužecký, vydavatel internetového magazínu POZITIVNÍ NOVINY, jehož prostřednictvím se říkanky s obrázky dostaly až k vám a věřím, že potažmo najdou i vydavatele, který z nich vyrobí knihu do vašich knihovniček.

Tento seznam by mohl ještě dlouho, dlouho pokračovat.
A stejně bych na někoho mohla zapomenout. Ale to už je zase o něčem jiném. Vy to pochopíte, jak půjdete svým životem dál a dál s otevřenýma očima a otevřeným srdíčkem. Přeji vám šťastnou cestu – či ještě lépe:  ŠŤASTNÝ LET!

Vaše kamarádka
Jarmila Moosová

všechny obrázky se dají rozkliknout do plné velikosti

Prvňáčci dnes
na mou věru
mají úkol veliký:

Z postýlek vyskočit v šeru
když zazvoní budíky
vyčistit si zoubky
uši
obléknout se jak se sluší
beze strachu
nevole
hrdě kráčet ke škole

Zastavit se před rohožkou
čistou botou
pravou nožkou
prvně vstoupit do třídy

Čekej mámo návrat domů
s tričkem bílým od křídy!

Raz a dva a tři a čtyři
Kampak si to Staník míří?
V brašně všechny úkoly
s chutí spěchá do školy

V maminčině kalendáři
dneska moje jméno září
- mne si dlaně Petříček

Touží dostat k svému svátku
pokladničku na klíček!

Před školou je důlek, Vláďo
zahrajem si kuličky?

Musím hlídat bráchu, Mirku

Zahraje si klidně s námi

Kdepak
Tom je maličký!

Á bé cé dé – á bé cé dé
Baculatá písmenka
Kdo je všechna přečíst svede?
Vojtíšek či Madlenka?

Rozpaž připaž zatoč hlavou
protáhni si tělíčko
ať máš také duši zdravou
Nepolevuj Aničko!

Do školy si zítra beru
velikánskou kytici
Pročpak?
Je den učitelů!
- připomíná Robin Lence
co s ním sedí v lavici

Stojí Bětka před tabulí
ukápne jí slzička
Cvičí počty na cibuli
Nad cibulí – to se bulí
Správně Bětko!
Jednička!

V penále si tupé tužky
prozpěvují písničku:
Už ti rostou čertí růžky
nepořádný Jeníčku!

Prvňáčkům je nejvíc blaze
o přestávce na podlaze
Z domova si přinesli
vlastní hračku
To se smí

 Ruční práce
to je ono!
- raduje se Markéta

Novou pannu od Ježíška
obšívá a oplétá

Co to neseš Frantíku
z tělocviku v pytlíku?
Cvičky trenky nátělníčky
tepláky a nátepníčky
Špinavé jsou některé
maminka je vypere

Kominíku kominíku
nosíš štěstí na knoflíku?

Šmouhu z černých sazí v tváři
chci mít taky
Ať se daří!

Vilíku Ondřeji Martine
padají peřiny sněhu
půjdete sáňkovat?

Jak by ne!

Budem se s děvčaty koulovat
a sjíždět z potočních břehů

Paní učitelka ví
jak jsou žáci zvídaví
Naučí je mnohé věci:
Chce mít chytrou třídu přeci
Nad knihami s obrázky
pokládá jim otázky
Těm co nejdřív odpoví
rozdá sladké cukroví

Přestaň zlobit Martine
zavřeme tě do skříně
Necháme tě tam kde jsi
jen s prázdnými výkresy

To je slovo do pranice!
Aktovky i učebnice
zítra mohou zůstat doma

Jak báječný důvod to má:

Do divadla na Kašpárka
už se těší Bob i Šárka

Michalova sestra Helka
myslí si že už je velká
Však pro malé sestřičky
jsou mateřské školičky

Sedí Marek na schodech
křičí co mu stačí dech:
Péťo Petře Petříku
už dosáhnu na kliku
Půjdu s tebou do školy
pomohu ti s úkoly

Tiše děti
slavík zpívá
v přírodě se nekřičí
ať ten poslech stojí za to

Ve svém hrdle vzácné zlato
má slavíček odjakživa:

Zpěvné zlato slavičí

 Měkké “i” a tvrdé “y”
spletou jenom poplety
Klárka cvičí diktáty
od mámy a od táty
Pak ze školy v deníčku
přinese si hvězdičku

V hodině se sedí tiše
počítá se čte a píše
Viktorka je zvědavá
Honzík pozor nedává
Oba nejvíc ocení
školníkovo zvonění

Výtvarnice Daniela
v televizi uviděla
chobotničky z formely
Vyrobila si je sama
když je v krámě neměli

Kristýnka má vychování
Slušně zdraví na potkání
Bez reptání
hezky směle
zdraví pana ředitele

 V “áčku” mají jedlíka
zápasníka Pavlíka
Nic nenechá na talíři
knedlíky sní aspoň čtyři

Poděkuje kuchařkám
za dobrý obídek:
Mňam!

Verunka se s Hankou hádá
že má Jirku taky ráda
Tahají se za copy
snad to Jirka pochopí

 Davídkovi Míše Lence
na výroční Akademce
zdařilo se vystoupení:

Pár písniček?
To nic není!!!

Školáci to dobře znají!

Když se hezky pilně učí
tak si za odměnu hrají
a na konci roku vždycky
s paní učitelkou mají
výlet v koutek zoologický

S nadšením ho uvítají