- Také jste si všimli, když dočtete knihu, kterou jste dostali pod stromeček, že už nejste tak šťastní, jako jste bývali, když jste dočetli první verneovku? Že čím více novinek a dobrých článků jste četli a filmů viděli, tím jsou vaše nároky vyšší, a i když shlédnete film, který je celkem v pořádku, jste zklamaní, protože jste čekali víc?
- Co když jsme všichni prostě oběti jevu, který bych nazval infozávislost (v angličtině by to mohlo být infobuse)?
- Tvrdím již mnoho let, že my lidé jsme tvorové nehotoví, v tomto smyslu nepřipravení na takové jevy a způsoby vnímání, jako je třeba symfonická hudba, film a televize, nebo atomová energie. Dnes, jak tak koukám kolem sebe a jak prožívám svá vlastní zklamání, nemohu nepřipojit ještě jednu závislost: závislost na informacích.
- Mozek je prapodivné, neustále se vyvíjející zařízení, schopné výkonů Einsteina či Hawkinga, ale také Hitlera a Bin Ládina. Mozek dítěte je jako houba: nasává informace a čím víc jich má a čím dokonaleji je dokáže zpracovat do smysluplného tvaru, tím víc sám sebe upgraduje a tím je (dítě) šťastnější. I mozek dospělého neustále vytváří, podle toho, čím se ta která osoba zabývá a co intenzivně koná, nová propojení. Samo slovo informace přitom nabízí důsledek zvědavosti, rozhovorů, naslouchání či jakékoliv soustředěné činnosti: „formare“ znamená tvořit, formovat. Slovy současné neurofyziologie a neuropatologie, když čteme něco co nás bytostně zajímá, nebo když nasloucháme rozhovoru kolegů a napadají nás další souvislosti, mozek okamžitě vytváří tisíce nových dendritických propojení. Pokud se takto vzrušující (většinou nové) činnosti věnujeme alespoň tři měsíce, nová propojení jsou pak trvalá.
- Co je ovšem hlavní: mozek zároveň produkuje endorfiny, přirozené opiáty. Moc se nám to (stále nové filmy, zážitky, mobily, skandály) líbí. Dopřáváme si „opium“ v přírodní, lépe řečeno přirozené formě. Bereme infodrogu. A ve společnosti, jako je ta současná, se stáváme na informacích stále závislejší.
- Noviny před dvanácti lety měly u nás jen několik stran, televize jen dva programy, mobily neexistovaly a počítač byl jen trochu větší kalkulačka s klávesnicí. Jsme dnes s kabelovým připojením (několik desítek kanálů) a internetem a DVD a SMS šťastnější?
- Rozumějme si, nemám nic proti technologickému pokroku a nárůstu informací. Jen namítám, že zacházíme stále víc a s jakousi samozřejmou naivitou s něčím, o čem toho moc nevíme. Jinými slovy, možná bychom měli co nejdříve začít studovat způsoby, jakými nás příliv informací (in)formuje.
Desítky mrtvol na prvních stránkách každých novin a denně v televizních zprávách jsou disproporčně zkresleným zrcadlem světa (kdy vás naposled zavraždili?). Nevíme, jak vnímáme a čím vším a jakým znaménkem (in)formujeme to, co nás cele řídí a ovládá – svůj mozek. Lépe řečeno, už začínáme tušit, že náš svět je negativně formován také díky tomu, že jsme obklopeni negativními informacemi. - Varovných znamení přibývá. Když o něčem (zdánlivě neškodně) řeknu, že s tím či oním mám „problém“, tělo začne produkovat adrenalin a v mžiku jsem tělesně připraven na problém: svaly se stáhnou, zrychlí se tep. Proč ne, je-li to potřeba. Jsem-li ale stažen dnes a denně neustále (viz ony mrtvoly a katastrofy a problémy – a všichni „řeší problematiku“ všeho všude kolem), pak jsem individuálně, a v případě informační exploze, pak jsme i společensky stále víc nemocní. Více jak 90% všech zvláště dlouhodobých zdravotních potíží je totiž prokazatelně způsobeno dlouhodobým napětím v těle.
- Co dělat? Začít konečně zkoumat, jak vnímáme a jak jsme způsobem, jakým registrujeme, třídíme a zpracováváme informace, (in)formováni. Především je třeba si to uvědomit. Nelze se dostat z pasti, dokud nezjistíme, že jsme v ní.
- Mysl je přitom zvláštní potvůrka. Nezná ironii a zápor je pro ni jen zápor. Takže se z negativního (in)formování nedostanu, když prohlásím, že „s tím žádné problémy nemám“. Reklama, která o nějakém výrobku tvrdí, že „nemá chybu“, nefunguje. Jenže ono to jde daleko hlubinněji. Ukazuje se dokonce, že negativní očekávání pedagogů negativně (in)formuje jejich žáčky školáčky.
- Tak jako oheň (a atomová energie a symfonická hudba a film a televize), také informace jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Zatím je konzumujeme jak zvířátka, většinou nevědomě a naivně. Nevíme, co a jak nám ta která informace v mysli dělá. Přesto jich konzumujeme, bez rozmyslu, stále víc a se stále větší závislostí.
- Umění užívat si (informací, ale i hudby, atomové energie) ale nenechat se zneužít, a vědomě a pozitivně (in)formovat svou budoucnost, to je (a hlavně bude), oč tu běží. Začít lze už jen tím, že se soustředíme na pozitivní zprávy, informace, emoce. Médium je poselství – pozitivní médium je poselstvím (a zárodkem) pozitivní budoucnosti.
|