Vlastimil Marek - Blanka Novotná: Už je to tady. Už toho mohu nechat.
Rubrika: Publicistika – Rozhovory
♦ Vy jste se prý rozhodl přestat s propagací přirozených porodů. Je to pravda? Vl. Marek: Ale ne, to je jinak. Jen mám pocit, že přirozené porody ve svých knihách (Nová doba porodní, a naposledy Návod na použití člověka) a článcích propaguji již tak dlouho, že by se toho mohly ujmout přímo "zainteresované" ženy. Stále jsem ale čekal na nějaký impuls, a ten teď přišel. ♦ Má to souvislost s nedávnou rozhlasovou besedou, vaším zamyšlením na servru Rodina a především následnou diskusí? Vl. Marek: Ano i ne. Neustále mne překvapuje, jak málo se většina žen snaží sama si najít ty správné informace v tom správném čase. Nejen na počátku těhotenství. A jak řada žen jakoby přestala umět číst. Z celého článku je zaujmou jen jeden dva termíny a už rozjedou obviňování… Víte, já tyhle internetové diskuse nemám moc rád, často se zbytečně zjednoduší na žabomyší spory o nepodstatné detaily. Jsem pak vždycky smutný za ně, za ty ženy, které prostě jakoby nechtěly pochopit, o co jde. Jedna maminka v podobné situaci mi napsala svou příhodu, které to názorně ilustruje. Šla parkem a v šátku nesla na svém těle svou přirozeně porozenou, usměvavou a spokojeně vrnící holčičku. Z dálky zaslechla řev nějakého nešťastného dítěte v kočárku. Když maminku se řvoucím miminem v kočárku míjela, uslyšela jistě upřímnou poznámku (namířenou k miminku v šátku), která ovšem svědčila o naprostém nepochopení, o co jde: "Chudák děcko!" Zkrátka, celé ty roky (první články jsem publikoval již v roce 1994) jsem čekal na nějaký konkrétní příklad, na konkrétní popis rozdílu mezi medikalizovaným a přirozeným porodem. Dosud jsem jen citoval jednu známou, která přirovnává rozdíl mezi medikalizovaným a přirozeným porodem k rozdílu mezi znásilněním a milováním, to ale řada žen a především "odborníků" odmítalo jako příliš subjektivní a nevěrohodné tvrzení. A tak když jsem v seznamu článků na podobné téma objevil příspěvek maminky Anny (Jak mi ukradli porod), zajásal jsem. Zkrácenou verzi jsem okamžitě umístil na www.pozitivni-noviny.cz. Je tam všechno, černé na bílém, tak pádně a instruktážně, že by to povinně měly číst všechny těhotné. A tak mi došlo, a to jsem také začal šířit mezi svými přáteli a známými, že už toho, tedy oné propagátorské a buřičské práce, mohu nechat. Už je to tady. ♦ Přednášet ale budete dále, že? Vl. Marek: Ano, ale budu se moci soustředit na konkrétní a hlavně praktické záležitosti. Onen hlavní problém, neinformovanost, nebo přesněji řečeno, jakási neschopnost vyhledat si ty správné informace na tom správném místě, ale přetrvává. Píší mi ženy, že mou knihu Nová doba porodní sehnaly až po těžkém a dlouhém porodu, že se jim líbí, ale že kdyby ji dostaly do rukou před porodem, mohly si ušetřit mnoho bolesti a případných celoživotních problémů (a popisují císařské řezy, epidurální analgezii, nastřižení hráze a další traumata). Potkávám ženy, které se mi, právě tak jako jiné v e-mailech, svěřují, a někdy dokonce stěžují, jak to, že se nedozvěděly, že jsem měl tam či onde já sám, nebo se svou ženou Tamarou, nějakou tu přednášku nebo dokonce víkendový seminář. A kdy budu mít přednášku příště atd. Pak je ale potkám za rok a ony si zase jen stěžují, že jim má další přednáška zase utekla. ♦ Tak co byste takovým ženám poradil? Vl. Marek: Vážené dámy, nebyly jste rozhodnuté. Když se rozhodnete, když tu bude jasný úmysl, vsaďte se, že ve správném čase získáte tu správnou informaci, která vám pomůže pozitivně změnit život. Jinak řečeno, stát a média za vás tu práci neudělají. O svůj život, své dítě, se musíte postarat samy. Prostě musíte být aktivní. Na internetu se dá snadno vyhledat řada informací, existuje řada možností a míst, kam lze pravidelně zajít a informovat se, co chystají. ♦ Tak buďte konkrétní: co chystáte vy v nejbližší době v Praze? Vl. Marek: Hned 1. února mám od 15.30 v A-centru (Vítkova 10, Praha Karlín) přednášku s názvem Každá maminka je Mozart. Bude to o geniální efektivitě zpěvu v těhotenství, o nahrávkách pro těhotné a maminky s dětmi atd. Tedy převratné téma, které by řadě žen mohlo, bez jakýchkoli dalších nákladů, ušetřit celoživotní problémy, které je jinak čekají, pokud budou jen pasivně a odevzdaně důvěřovat nemocnicím a lékařům. Anonce je již pár měsíců na síti, existují stovky letáčků, ale dnes mi volaly organizátorky, že je jen osm přihlášených žen. Jsem si ale jist, že za měsíc dva mi začnou chodit e-maily žen, které se budou divit, jak to, že o tom nevěděly. Mimochodem, přednáším po dvou letech, kdy jsem se věnoval spíše psaní knih, a protože se v červnu budeme stěhovat na venkov, asi už opravdu mockrát přednášet nebudu. Tamtéž - vědí vůbec ženy o tom, že existuje něco jako A-centrum? - pořádám 19. a 20. února se svou ženou víkendový seminář, který zcela jistě může řadě účastnic pozitivně změnit život - a zatím se hlásí jen ty, které již aktivně do A-centra chodí. Letáčky a anonce jinde jakoby neexistovaly. A to ani nemluvím o velmi neblahé situace nakladatelské, protože mé třeskuté fejetony na ženská témata leží měsíce v několika nakladatelstvích, ale tam se je bojí vydat, že prý by o ně nebyl zájem. Připadá mi, že ženy nečtou, nevšímají si ani těch několika málo příležitostí, a míjejí tak pro ně bytostně důležité okamžiky. Nechápu, že nechápou, jak by to pro ně mohlo být - životně - důležité! ♦ Třeba na to ještě nejsou připraveny… Vl. Marek: Některé ano. Ale většina? U nás postrádá 70% žen rodiček jakékoliv základní informace o možnostech a právech (přirozeného) porodu. Svět se totiž změnil a přímo před očima stále mění. Navíc poprvé v historii lidstva už začínáme, díky moderním zobrazovacím metodám, vědět a vidět, co se děje v našem mozku, když myslíme, cítíme, jednáme. Zvláště v posledních deseti letech se ukázalo, že naprostá většina z toho, co jsme se o sobě, o svých emocích a o mozku, a o porodech, učili ve škole, byly iluze a mýty. V tomto smyslu jsme, každý, komu je nad osmnáct let, znovu prvňáčci. Ve věku mobilů a informační revoluce totiž používáme stále software lovce mamutů - je to jako bychom k nejnovějšímu mobilu dostali instrukce k valše. Je nejvyšší čas to zjistit a přeprogramovat se. Poprvé v historii lidstva už totiž víme, že být šťastný a výkonný a zdravý a úspěšný a ekologický je nejen možné, ale při troše snahy, trpělivosti, vytrvalosti, snadné. Jen správně porodit a vědět proč a jak. Bude ovšem trvat celé roky, než se k nám (do médií a ještě později do škol) ty správné informace a metody nápravy oficiálně dostanou. Ministři a "odborníci" si rybník nevypustí. Ženy samy se musí zasadit o změnu systému. A aby to mohly udělat, musí se především dovědět, o co tu jde a že to vůbec jde. Nemohou přece dnes čekat, že to za ně někdo někdy obstará. Jsou (nebo budou) těhotné teď nebo v blízké budoucnosti. Je to tedy na nich. Informace a zkušenosti tu jsou, jen si je - aktivně - najít. Jen za nimi jít. Vykročit. Děkuji za vaše knihy a články, za rozhovor, a přeji vám co nejvíce žen, které budou připraveny a aktivní a ve správný čas se potkají buď s vámi, nebo s těmi správnými informacemi… |
Vlastimila Marka, autora Nové doby porodní (ale také dalších knih,
např. Tajné dějiny hudby, Hudba jinak, Něco v síti, Návod na použití člověka)
a propagátora přirozených porodů se ptala Blanka Novotná
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 01. 2005.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Karel Šíp | |
Ivo Šmoldas | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
Helena Štáchová | |
Ivan Kraus | |
Milan Markovič | |
Rudolf Křesťan | |
Jan Vodňanský |