Vlastimil Marek: Dejte si "pašáka"

Rubrika: Publicistika – Komentáře

Když se na nedávném letním týdenním kurzu hovořilo o tom, že nás všeobecně málo chválí (že chlapečci do 7 let by měli být, ve jménu šťastnější budoucnosti jich samotných, ale i jejich rodin a okolí, chválení neustále), a že i my se málo chválíme, jedna účastnice předvedla, jak si „dává pašáka“: pochválila se pohlazením a poklepáním po ramenech. Jako by sama sobě říkala  „Jsi pašák, holka.“
Ihned se to ujalo a všichni jsme si, vždy když se nám něco povedlo, pilně dávali pašáky. Zkuste to také. Pomáhá to.
Bavili jsme se také o (nejen) buddhistickém umění „nezanechávat stopy“. Tedy nejen ty viditelné, které lze případně nějakým tím vnějším nebo vnitřním úklidem napravit, ale zvláště a právě ty neviditelné, charakterové, emoční, ekologické.
A tak bych se rád zamyslel i na závažnější než individuálně psychologicko-emoční téma.
 
Přítel mi totiž přeposlal článek z Britských listů o energetické (naftové) spotřebě světa, zvláště USA jako největšího Otesánka (USA mají méně než 5% světové populace, ale spotřebují zhruba 26% světové spotřeby ropy. Registrují 25% světového počtu automobilů, ale jejich výfuky proženou 40% světové spotřeby benzínu a motorové nafty. Svět spálí v silniční dopravě 55% celkové spotřeby ropy, ale v USA tento podíl činí neuvěřitelných 70%, takže 18% světové spotřeby slouží automobilové dopravě ve Spojených státech, viz http://blisty.cz/2005/8/29/art24727.html).
Byl doprovozen  ironicky míněným, ale přece jen celkem racionální doporučením Jana Lundberga, bývalého analytika a investora, který, jak píše autor článku Jan Kalous, zběhl z branže a stal se aktivistou v oblasti renesance komunit, ochrany životního prostředí a v poslední době i propagátorem způsobů, jak čelit ropnému zlomu. Pod možná poněkud ironicky míněným názvem Jak zachránit svět sepsal pár stručných zásad, které mne vyprovokovaly k tomuto „pašáckému“ zamyšlení.
Poznámka pro notorické rejpaly - dávám si následující pašáky ne abych chválil sám sebe, ale abych vyprovokoval k následování (příklady prý táhnou).
 
► Kupte si ojeté auto místo nového (nebo si nekupujte žádné, a stávající prodejte: jde to i bez auta velmi dobře), radí Lundberg. Dávám si velkého pašáka: nikdy jsem auto nevlastnil a vlastnit ani nebudu. Rád jezdím vlakem, metrem a autobusem..
► Nakupujte všechno v bazarech, na bleších trzích, doporučuje dále. Další pašák: moje žena asi nejlépe potvrdí, že tohle dělám celý život. Boty za 2000 se mi rozpadnou za rok právě tak jako ty za 300 a triko z kamenného obchodu, které stojí nesmyslných pár set korun, propotím a properu za stejnou dobu, jako tričko ze secondhandu pár desítek korun.

► Vypěstujte si tolik vlastních potravin, kolik můžete, nebo aspoň schraňujte kompostovatelný materiál pro zahradníka. Když jsme bydleli v Praze, moc to nešlo, ale teď jsme se přestěhovali (také kvůli uchování finanční svobody – nájem, plyn, elektřina a služby budou v Praze raketově stoupat) na venkov a hned první úroda dýní Hokaido nás nadchla.

► Kupujte jen místní nebalené potraviny (plasty jsou nejhorší materiál na balení ze všech), radí Lundberg Američanům. Dávám si polovičního pašáka, protože tohle ani tady na venkově dost dobře nefunguje. Vozím si ale svoje tašky a pokud používám ty plastové (které jinak, spolu s PET lahvemi, recykluji), tak je pak druhotně využiji jako obal na odpad (který samozřejmě třídím: papír jednou za čas spalujeme v kotli, bio odpad sežerou zvířata rodičů mé ženy atd.).

► Jezte syrové potraviny a pěstujte si výhonky, abyste omezili vaření, naučte se žít bez ledničky, provokuje Lundgberg, protože pokud jste žili v USA, víte, jak obrovské lednice tam používají. Dávám si polovičního pašáka, i za sérii svých fejetonů právě na toto téma. Třicet let jsem semivegetarián, propaguji alternativní směry i v téhle oblasti. Navíc dávám přednost stravě jednoduché, nepřeplácané (např. není nad brambory s tvarohem), a pokud někam chodím, tak do stále laciné harekrišnovské jídelny Góvinda nebo indické dhaby Beas (abych tím také podpořil tyhle bohu a žaludku libé aktivity nadšenců), ne do těch nejmenovaných luxusních, kam řasy a fazole dovážení letecky z Japonska nebo Peru.

► Změňte zaměstnání, jestliže dojíždíte (s výjimkou dojíždění na kole), najděte si práci blíž nebo se přestěhujte blíž k zaměstnání. Dávám si velkého pašáka, protože pracuji záměrně již šestnáct let doma, a do města dojíždím vlakem. Po Praze jsem odjakživa chodil spíše pěšky (např. do galerie na Hradčanském náměstí z Vinohrad), zvláště pak když jsme pět let bydleli u Staroměstského náměstí a u čtyři roky u Karlova mostu).

► Pořiďte si kolo, když je potřeba, přivěste za něj vozík. Uděluji si velkého pašáka, jezdil jsem na kole i v Praze, ale teď a tady, na venkově, je mi bicykl s nákupním košíkem na zadním kole nejlepším přítelem.

► Nevypůjčujte si peníze od institucí (např. hypotéky); plaťte nájemné. Nikdy si nevypůjčujte ani sami nepůjčujte peníze na úrok. Dávám si gigantického pašáka, protože jedinou půjčku v životě, 2000 Kč, jsem si vzal na počátku 70. let, abych si koupil svůj první fotoaparát (byla to Exacta z NDR, a poté, co jsem si koupil lepší, jsem ji věnoval Vlastovi Třešňákovi, který na ní začal svou fotografickou kariéru).

► Přestaňte cestovat letadlem, protože nejvíc poškozuje atmosféru a spotřebuje nejvíc paliva na osobu ze všech druhů dopravy kromě aut s jedním cestujícím. Dávám si pašáka, protože letadlem jsem sice letěl, ale jen z velmi dobrých důvodů, čtyřikrát v životě (přes SSSR na cestě do Japonska do zenového kláštera v roce 1979, do Irska na konferenci transpersonální psychologie v roce 1994, a do USA v roce 1995 na svatební cestu – tehdy nám ještě v obchodech dali vybrat, jestli chceme nákup zabalit do papírové nebo plastové tašky, a v roce 1999 na další konferenci a na studijní pobyt – to už ovšem všude dávali jen plastové tašky).

► Mějte jen jedno dítě,  nebo žádné, ale adoptujte. Pašák, protože přesně to jsem udělal před více jak pětadvaceti lety: jednu dceru jsem adoptoval, druhou zplodil.
 
Jestli na to máte čas, navyšuje dále náročnost svých doporučení Jan Lundberg,  protestujte proti novým záborům půdy, které zvyšují spotřebu energie nebo ukrajují z orné půdy,  nuťte své radnice a krajské úřady přijímat opatření, která udrží peníze ve městě nebo kraji, místo aby přinášela zisk cizím společnostem,  neplaťte za služby, které nepoužíváte nebo se kterými nesouhlasíte, i když ostatní platí automaticky nebo  protestujte formou občanské neposlušnosti a nespolupráce, abyste změnili místní politiku a poukazovali na provinění vlády, korporací a institucí.
A pak se dostává k jádru věci:
► Zpomalte tempo, jestli se snažíte hodně pracovat a připadáte si uhonění, využívejte každou příležitost, abyste strávili více času s rodinou a přáteli. Běžte za svými sny, dopřejte si v životě více lásky, žijte v míru sami se sebou a pečujte o své zdraví místo zbožňování toho, co „se dělá“. Bavte se.

Dávám si velkého přepychového pašáka. Kromě několika brigád, půlroční práce ve skladu elektroniky a pětileté práce ve skladu potřeb pro výtvarníky (kde jsme ovšem s kolegou celé dny poslouchali své oblíbené Doors, Pink Floydy, Zappu a Jethro Tull, hráli ping pong a vzdělávali se) jsem sedmnáct let pracoval pár minut denně (jako noční hlídač v galerii), abych měl čas na své koníčky a záliby (s dokázal jsem uživit rodinu se dvěma dětmi) a od sametového převratu jsem na volné noze. Své sny jsem všechny realizoval. Nepiji, nekouřím, nesladím, neřídím a přesto, nebo právě proto, jsem šťastný, dělám jen to, co mne baví, žiji v míru se sebou a ostatními (a teď jsem si navíc i sem na venkov koupil pingpongový stůl, abych o to víc pečoval o své zdraví).

Jsem pašák. A co vy: také si dáte pár pašáků?

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 11. 2005.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.