Česká národní banka (foto: Petr Kotrba)

















Ledeburská zahrada  (foto: Jiří Heller)

































 
Ledeburská zahrada  (foto: Pavel Loužecký)




Valdštejnský palác  (foto:  Pavel Loužecký)





Zámek Mělník (foto:  Pavel Loužecký)




Hosty, kteří jsou potomky prvního českého historicky doloženého knížete Bořivoje I. Přemyslovce
a jeho manželky Ludmily v 32. až 36 generaci, přivítala a poté provedla celým zámkem paní
Bettina Lobkowiczová. Z historie mělnického zámku se přítomní dozvěděli, že v době, kdy se zde narodila a  žila kněžna Ludmila, byl zámek obýván vdovami českých králů a knížat.
Teprve za vlády císaře Karla IV. se město stává věnným majetkem českých královen a kněžen.
Jako poslední zde žily manželky Jiřího z Poděbrad,
který je mimochodem také předkem většiny přítomných.




Počátky vinařství v Čechách se kladou do 10. století s příchodem křesťanství, kdy kněžna Ludmila založila na Mělníku první vinohrad. Ve středověku se stala výroba vína a obchod s ním významnou aktivitou zdejších měšťanů. Důležitou osobností pro rozvoj vinařství na Mělníce se stal císař a český král Karel IV. Lucemburský. Tento panovník, který je také předkem většiny přítomných a např. majitel zámku Jiří princ Lobkowicz je jeho potomkem v 19. generaci, vytvořil zákony, které definovaly povinnosti a práva vinařů, zavedl pořádek a podporoval pěstování vinné révy. Je známo, že na Mělník dovezl révu
z Burgundska, dnešní Rulandské modré, tedy jednu z  nejhodnotnějších odrůd.



Při pohledu z terasy zámku na soutok Labe a Vltavy a památnou horu Říp se přítomní ocitli
na samém úsvitu českých dějin.





Poté byli pozváni hosté k slavnostnímu obědu do velké jídelny – sálu sv. Václava. Při vstupu spatřili lunety od Karla Škréty, jejichž námětem je sv. Václav pří lisování vína zde na  Mělníku. Kníže sv. Václav
a jeho babička sv. Ludmila jsou patrony české země.




Po obědě si přítomní prohlédli kapli, která byla postavena také jejich předkem - manželkou Karla IV. Eliškou Pomořanskou, která i zde na zámku zemřela. Původně byla kaple zasvěcena sv. Ludvíkovi, avšak během třicetileté války byl zámek značně zdevastován, proto po rekonstrukcích v 17. století byla kaple znovu vysvěcena, ale sv. Ludmile. Z této doby pochází i  oltář. Nad oltářem je zobrazen křest kněžny Ludmily knězem Metodějem.



Velký salón připomíná významného člena rodiny, nejvyššího maršálka českého království,
Jiřího Kristiána Lobkowicze (1835-1908), pradědečka dnešního majitele zámku.
Jiří Kristián kníže Lobkowicz byl potomkem knížete Bořivoje I. a sv. Ludmily v 30. generaci.
Jeho portrét i protější podobiznu manželky Anny, rozené Lichtensteinové (1846-1924), dcery v letech 1836-1858 panujícího lichtenšteinského knížete Aloise II., namaloval český malíř František Ženíšek. Obě lunety ze svatováclavského cyklu, dramatická scéna Smrti kněžny Drahomíry (také předek přítomných) i Svatý Václav vykupuje pohanské děti, aby mohli být pokřtěny, jsou díly Karla Škréty.



Zpět na článek