Václav R. Židek: Žabky na vodě

Rubrika: Literatura – Doporučení

Přejeme hezký jarní den mezi knihami!

Dovolujeme si Vás upozornit na vynikající knihu Blanky Kubešové - Žabky na vodě, které zvláštní shodou okolností prošla málo povšimnutá českým literárním světem. Možná taky proto, že autorka je Češka a žije ve Švýcarsku. Přečtěte si o knize následující řádky. Je to zcela jistě kniha, která by neměla chybět v žádné dobré knihovně a navíc autorka rozhodně mile překvapí vaše vzdělané čtenáře.
Čítárny - Web o čtenářství a knížkách pro děti i rodiče.
http://citarny.web2u.cz  citarny@web2u.cz  citarny@post.cz
NAPSALI O KNIZE ...

Kubešové nový a dosud nejrozsáhlejší román Žabky na vodě kvalitativně přesahuje veškerou autorčinu dosavadní tvorbu, a to nejen kompozičně, ale zejména tematicky.
Je to svérázný, členitě komponovaný a mnohovrstevný psychologicko -bilanční román, jehož postavy hledají smysl života, podstatu své identity ve světě překypujícím bezprávím a nenávistmi a v němž se na osudech několika lidí vyjevuje hrůzná realita našeho století..
Výstavba textu přesvědčivě dokazuje autorčinu znalost všech zákonitostí moderní prózy. Text má celou řadu časových i tematických vrstev, které se prolínají v mnoha rovinách, tak jak je vyjevuje paměť či prožitek.
Minulost člověka drží a nikdy ho nepustí“ – tato myšlenka je zároveň klíčem pro pochopení autorčiny tvůrčí metody i dokladem její touhy po totalitě zobrazovaného.
Jaroslav Med
O tomto rukopisu mohu odpovědně říct, že je víc než pozoruhodný. Silný prozaický talent se v něm projevuje mimo jakoukoli pochybnost.
Nejde ovšem o prózu běžného typu, ale prózu, která předpokládá zkušeného a kultivovaného čtenáře, schopného domýšlet vnímatelsky náročný text.
Autorka neustále evokuje minulost postav, jejich traumatické prožitky, kterých se nedokáží zbavit a které je staví před mučivé otázky po smyslu existence, po odpovědnosti člověka za sebe sama i za tvářnost a běh světa.  
Autorka disponuje naléhavým, ba sugestivním jazykovým výrazem, s jakým rozkrývá nitro svých postav a nechává z temných stínů světa, jakoby propadlého klatbě, vystupovat ostré hrany předmětné reality.
V naší nynější próze lze stěží najít nějakou paralelu či podobnost.
Miroslav Petříček
 
AUTORKA O KNIZE ... (v rozhovoru pro ČT)

Základem je autentická výpověď Františka S., který strávil několik let v komunistickém lágru, podobně jako můj druhý hrdina Max v lágru nacistickém.
Pokouším se táhnout paralelu mezi oběma příběhy a mezi – bohužel ne tak dávnou historií.
Jistě není bez zajímavosti, že svého hrdinu z koncentráku 50.let jsem po Sametu potkala znovu – tentokrát na seznamech Státní bezpečnosti. Takové je zákulisí mého románu, tak rozpolcená je doba, v níž žijeme. Ta práci vtiskla i hlavní rysy, totiž problematiku viny, spoluviny a vykoupení, k němuž se obě mé hlavní postavy jakoby strmě prodírají. Pokusila jsem se jít po čepeli, ostré hraně mezi viníky a oběťmi.
 Odjakživa mě zajímali hrdinové v mezních podmínkách. Jak se chovají v osudových chvílích, postaveni před osudová rozhodnutí? Pohled do jejich nitra, zejména pak traumatické zážitky minulosti, mučivé otázky po odpovědnosti, po smyslu existence, to vše je v románu silně rozvinuto.
 Hrdinové románu Žabky na vodě jsou jiní a pohybují se vně konzumní společnosti, řekli bychom, že do ní nezapadají a nestojí oběma nohama na pevné zemi. Skrze ně dostává celá práce symbolickou, a věřím, že i jakousi nadčasovou náplň.
Jestliže se mě dnes ptáte, komu je román je určen, pak musím odpovědět, že především milovníkům vážné a psychologické literatury. V době, kdy je z obrazovek a médií všeobecně slyšet jazyk zaneřáděný všelijakými vulgarismy a –ismy obecně, snad moje práce v neposledním potěší i milovníky a obdivovatele češtiny. 
Domnívám se, že jestliže  je jedním z úkolů literatury probouzet z myšlenkové letargie, pak román vychází v pravou chvíli. Pokusila jsem se naznačit, jak tíživá dokáže být minulost, jakým je vpravdě obtiskem na duši a jak prorůstá do našeho podvědomí. Jak není snadné se s ní vyrovnat, byť sebetlustší čarou.
 Myšlenka zčeří hladinu paměti, kámen vržený do vody vyvolá chvění. To je ten déšť paměti, který jsem měla na mysli, to jsou ty žabky v moři života, bez kterých bychom nebyli tím, čím jsme.
 
Kubešová, Blanka: Žabky na vodě

Praha, Karolinum 2000, váz., 188 s., 1. vyd., cena 180 Kč.

Kubešové nový a dosud nejrozsáhlejší román Žabky na vodě přesahuje autorčinu dosavadní tvorbu nejen kompozičně, ale zejména tematicky. Mnohovrstevný psychologicko-bilanční román, v němž se na osudech několika lidí, hledajících smysl a identitu svých životů, vyjevuje realita našeho století. V neposledním jde autorce i o vyrovnání se s krutým faktem, že v "tomhle světě žije každý sám pro sebe a na vlastní pěst".
Knihu si je možno objednat: http://cupress.cuni.cz/ Zde je i objednávkový formulář

Blanka Kubešová (*1944)

V Čechách vystudovala jedenáctiletku, v roce 1968 emigrovala s manželem do Kanady. Po roce se přestěhovali do Švýcarska, kde žijí dodnes. Mají dcery Blanku a Zuzanu a pět vnoučat. Knihy: ROMANCE PRO ŽORŽÍNU (Konfrontace, Švýcarsko 1985, vysílal rozhlas v Sydney 1987), DENÍK LEOŠKY KUTHEILOVÉ (68 Publishers´ Toronto 1987, v témže roce vysílalo na pokračování RFE, četla Jaroslava Tvrzníková, autorské čtení v Českém rozhlase Praha 1994), OD ŠKOLY SE PRÁŠÍ (jiný název pro Deník Leošky Kutheilové, který vyšel v Praze v roce 1993, rovněž na audiokazetách – četla Hana Maciuchová 1993), KOČIČÍ DLAŽBA (Index, Kolín n. Rýnem, 1988, Orbis, 1991), HORROR HILL… JAKO ZRNKO PÍSKU (Primus, 1995, vysílal Český.rozhlas Praha a Rádio Brno), PERLOVÝ SVĚT (Just, 1996), ČERNÁ V BÍLÉ (2. cena literární soutěže Knižního klubu, Knižní klub 1998), ŽABKY NA VODĚ (Čs. Spisovatel, 2000), VLTAVĚNKA, příběh od Svatojánských proudů (Šulc, 2004), KOLJA ANEB TO NEZNÁTE MÉHO PSA (s Václavem Židkem, Fraus, 2004). Televizní scénář: ZELENÝ KÁMEN (inscenace, dotočeno 2004). Divadelní hry: NA POPELCE (scénické čtení v Divadle Husa na provázku 1998), OTEC S VELKÝM ‚O´ (hra se dostala do finále soutěže Alfréda Radoka, 2004).

ZAJÍMAVÝ LINK O AUTORCE

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 19. 04. 2006.