Pavel Vrána: O kráse a jednoduchosti
Rubrika: Literatura – Inspirace
Dnešní den byl moc hezký. Na odpolední procházce, jedné z těch, kterými si tady utužujeme zdraví a snažíme si udržet i smysl pro krásu, jsme se ženou zašli na kus řeči ke staré paní, která už hezkých pár desetiletí obývá neokázalé, ale dokonale funkční a krásné, staré stavení, usazené těsně pod vrcholem kopce. Znovu, jako už mnohokrát, nás ta její malebná chaloupka okouzlila. Taková stavení, v takových zákoutích, už dnes vidět téměř není možno. To místo prostě člověka pohladí po duši. Vstoupíte-li na ten dvorek, jediná věc, která vám v té chvíli přijde na mysl je poznání, že skutečná krása je opravdu v jednoduchosti. Mezi touto chalupou a moderní chatou nebo vilou platí podobný vztah, jaký je rozdíl mezi rozkvetlým kvítkem plané růže a šlechtěným květem růže stolisté. Tu šlechtěnou jistě budou odborníci pro její náročnou krásu a dokonalý tvar jejich poupat vynášet do nebes a na tu planou, i přes skutečnost, že ona je prapředkem té šlechtěné, úplně zapomenou.
Kde ale najde člověk v přírodě kvítek, který, když se rozvine, je složen z jemně do růžova laděných, téměř dokonale tvarovaných, pěti srdíček, svými hroty se setkávajících v teple zlatožlutého středu? Teplá, prostá krása plná něhy a obrazotvornost podněcující symbolika. Kdybych hledal květ, kterým bych toužil své vyvolené vyjádřit bouřlivost svých citů, dal bych jí jediný, plně rozvinutý kvítek plané růže. To aby věděla, že na obsáhnutí toho, co k ní cítím, je jedno srdce málo. Nevím, co vyjádřit je plané růži přisouzeno květomluvou, ale já to cítím takhle. A stejné je to s krásou té chaloupky. Je ryzí, neokázalá, milá a zvoucí. Dá se najít něco podstatného, co jí schází? Těžko. Žádná moderní přeplácanost a vyumělkovanost, žádné sluncem rozpálené plochy betonové dlažby. Nic z toho se nemůže rovnat s tou její dokonale funkční jednoduchostí.
- Možná by architekti i zahradníci měli chvíli studovat spolu.
- A spolu pak i hledat inspiraci.
- Společnými silami pátrat po nějakém společném, prapůvodním základu veškeré krásy.
- Je vůbec možné, aby existoval?
- Určitě ano.
- Alespoň já tomu věřím.
Foto: autor
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 02. 2012.
Pavel Vrána
Další články autora
- Pavel Vrána: O kráse, důležitosti a záludnosti večerních procházek
- Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (8) Jazyková bariéra, druhá část
- Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (9) O náhodách a jejich neomezených možnostech
- Pavel Vrána: Putování v dešti, aneb Psím počasím do Santiaga (1) Začátek cesty
- Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (1) Z trampa námořníkem