Ve Vrbici, vesničce se 130 obyvateli na hranicích rychnovského a orlickoústeckého okresu, Vesnici roku 2004 v Královéhradeckém kraji, dokončili projekt, který realizovali v rámci Místní akční skupiny Nad Orlicí. Projekt s názvem „Sportovně relaxační zázemí penzionu Pod Rozhlednou“ představuje investici 1 milion korun, z toho 60 % prostředků poskytla MAS Nad Orlicí z Programu rozvoje venkova v rámci programu Leader ministerstva zemědělství.

V rámci toho projektu byl v novém penzionu vybudován zastřešený bazén (o rozměrech 9,5 m x 4,2 m s hloubkou 1,5 metru, s moderní technologií aseptické slané vody, jež je osmkrát méně slaná než voda v moři), travnaté hřiště (na volejbal, nohejbal a badminton), trampolína (o průměru 5 metrů pro bodové zatížení až 180 kg), ruské kuželky, tzv. dětský herní prvek (prolézací hrad se skluzavkou) a minibranky pro dětský fotbal a přenosný minigolf. Realizace byla dokončena v listopadu 2010.


Projekt na penzion Pod Rozhlednou, otevřený 1. dubna 2010, jediný svého druhu v Mikroregionu Brodec, byl dotačně podpořen z Programu rozvoje venkova ČR, opatření III. I. 3 podpora cestovního ruchu s podtitulem „Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – Evropa investuje do venkovských oblastí“). Penzion má kapacitu 30 lůžek (zatímco loni bylo jeho využití přes léto zhruba na 50 %, letos je plno), restauraci pro 35 osob, venkovní terasu s altánem pro 40 lidí (vybavena zázemím pro grilování).

Hospodaření s energiemi má při realizaci projektu velký význam. Na střeše penzionu jsou instalovány teplovodní sluneční panely s plochou 20 m2, kterými je ohřívána teplá užitková voda, bazén a v okrajových obdobích topné sezóny i ústřední vytápění. Ústřední vytápění penzionu s padesáti radiátorovými tělesy je navíc regulováno jednotlivými elektricky ovládanými termostatickými hlavicemi, což umožňuje nastavit teplotu podle časových pásem a teplot jednotlivých místností. Ale co je velice zajímavé, teplotu jednotlivých místností je možno řídit i přes internet. Není problém připojit se k regulační jednotce na dálku přes internet a podívat se, jaká je aktuální teplota a nastavit požadovanou teplotu v jakékoliv místnosti. Kromě optimalizace nákladů na vytápění je tam velice důležitá i organizační záležitost, tedy minimální pracnost při ovládání systému. Navíc vše je propojeno se solárním ohřevem pomocí solárních kolektorů (v rozsahu využití solárního systému byli v regionu průkopníky).

Kdo za tím stojí? Dva velice pracovití bratři Bílkovi s rodinami. Z nich Pavel Bílek, dřívější neuvolněný starosta obce, který dovedl Vrbici k řadě úspěchů, dostal v této vesničce, kam přišlo k loňským volbám nejvíc voličů v Královéhradeckém kraji (95,4 %), nejvyšší počet hlasů. Přesto funkci starosty nevzal: „Tento projekt mě zaměstnává natolik, že by bylo nezodpovědné, kdybych tu funkci přijal. Vím, co vyžaduje. Leda bych se nechal klonovat, tak bych třeba do toho šel,“ dodal s úsměvem.

Vrbice u Kostelce nad Orlicí, Vesnice roku 2004 v Královéhradeckém kraji a třetí ve stejné soutěži v České republice, je ojedinělá. Budeme-li se držet ekonomiky, pak plynofikace obce přišla na 3 miliony 600 tisíc korun (z toho 45 % činila dotace z MŽP), v roce 2000 provedli výměnu svítidel veřejného osvětlení nákladem 97 tisíc korun (dotace z Programu obnovy venkova činila 48 tisíc), opravili tu místní komunikaci za 198 tisíc (dotace ze stejného zdroje 116 tisíc), zrekonstruovali sociální zařízení v Obecním domě za 114 tisíc korun (stát se podílel dotací 90 tisíc) a obnovili zeleň za 109 tisíc (dotace 45 tisíc). K tomu přidejme, že jen za rok tu občané odpracují přes 500 brigádnických hodin a že se za to slovo "brigádnických" nestydí. Na okraji vsi v místní části Draha vyrostl z dříve nevzhledného místa, prorostlého buřinou a plevelem, skoro hektarový přírodní park Olšinky.

Ke společenskému životu v obci řekl Pavel Bílek (tehdy jako starosta), že tu drží při sobě ne jako v 21., ale v 19. století a že obec má srdce ne papírové, ale všech obyvatel - ti něco obci přinášejí a není jim lhostejná. Místo slov uveďme fakta: Dva čilé spolky, a to Český červený kříž (43 členů) spolu se Sborem dobrovolných hasičů (54 členů) pořádají ročně tři plesy (ples ČČK je při svíčkách, ženy na něj pečou a zdobí výtvarná dílka z perníčků), tradice místní speciality rajmovaček (humorných veršovaných komentářů). Třeba na jedné z výstav v sále (má kapacitu 130 míst, tedy tolik, kolik je obyvatel) byla k vidění dokumentace života v obci a nechyběla ani ukázka vybavení selského stavení z konce 19. století.

Samostatnou kapitolkou je Vrbická lesní studánka, v roce 1998 rekonstruovaná (prvním rokem ji Vrbičtí brigádnicky - jak jinak - vyhloubili a vyčistili, v roce dalším obezdili a v třetím nad ní postavili altánek; jeho model jsme mohli vidět i na oné výstavce, dělal ho 84letý truhlář Jaroslav Hudousek). Každoroční otvírání studánky 8. května je obecní společenskou událostí nejen pro místní lidi, ale i pro příchozí; je to neuvěřitelné, ale občerstvení je tam v ten den zdarma a příspěvek se vhazuje do ptačí (!) budky.

Připočteme-li, že v roce 1995 vzpomenuli 500. výročí první zmínky o obci, že si vedou tři kroniky (obecní + fotokroniku + hasičskou) a že od roku 2001 vydávají nákladem 80 výtisků nejméně čtyřikrát ročně Vrbický občasník, který se dostává zdarma občanům, rodákům i chalupářům - s nimi má obec velmi dobré kontakty, řekli jsme dost. Na návsi i jinde čisto, o památky tu vzorně pečují (smírčí kříž ve středu obce, kaplička se soškou Panny Marie Mariazellské či další s tzv. Martincovým obrázkem - to "takzvaný" je na místě, protože ve skutečnosti jde o sošku, kterou s kapličkou v roce 1921 věnoval sedlák jako poděkování za to, že zaplatil poslední dluh váznoucí na statku). V místní části Chlínky je k vidění pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého.

Vrbická rozhledna ve výšce 445 metrů n.m. v blízkosti vrcholu Kastel (na něm vybudovala kolem roku 1937 Československá armáda 37 metrů vysokou rozhlednu, sloužící do konce 50. let) umožňuje výhled na Orlické hory, Krkonoše, Královéhradecko, Pardubicko, Železné hory a dokonce i Jeseníky. Na výstavbu 29,5 metru vysoké dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm o 118 schodech a vyhlídkovými plošinami v 11 a 25,5 metrech bylo využito padesát kubických metrů modřínového dřeva, natěženého z obecního lesa.

O její výstavbě rozhodlo zastupitelstvo na podzim roku 2004, do přípravných prací se zapojila Regionální rozvojová agentura při Euroregionu Glacensis. Rozhlednu, jejímž hlavním konstrukčním materiálem je dřevo, vyprojektoval Antonín Olšina z Vysokého Mýta. Práce na nové rozhledně se rozběhly 18. srpna 2005 a zkolaudována byla 22. listopadu 2005. Postavili ji za 1 milion 200 tisíc korun (obec využila 50 % dotací z Programu obnovy venkova, přičemž 50 % představoval podíl obce). Návštěvnost rozhledny se v minulých sezónách pohybuje kolem 10 000 návštěvníků.