Často přemýšlím nad řadou paradoxů doby, ve které dnes žijeme. Na jedné straně značně vyspělé technologie a na druhé mnohdy až nápadně zúžené myšlení a absence nadhledu potřebného k řešení problémů, které nás trápí.

Nebojte, nebude to nic komplikovaného. Napadlo mne, že společným jme- novatelem všech lidí dobré vůle bez ohledu na jejich náboženské vyznání, příslušnost k rase či společenské vrstvě, či čemukoliv jinému, je prostý „soucit s trpícími vnímajícími bytostmi“.

Tento soucit, již každý bude jistě chtít směrovat k různým konkrétním cílům a zrovna tak jeho konkrétní formu vyjádření každý zvolí jinou, dle svého pochopení, schopností a možností. Nicméně na obecné myšlence soucitu s trpícími, by snad mělo být možné se shodnout jako na univerzální myšlence vyjadřující dobro.

Ještě kratičká poznámka k soucitu, protože to není totéž co lítost nebo dokonce sebelítost. Soucit začíná uvědoměním si, že jiné vnímající bytosti trpí. Když si to uvědomíme, tak k tomu začneme zaujímat nějaký postoj. A teď se láme chleba... buď nás napadne, jak je to všechno na nic a jak je ten svět nespravedlivý a všude spousta zla, proti kterému se toho nedá moc dělat a naše energie klesá a upadáme do deprese... to není soucit. Pokud však zaujmeme takový postoj, že v rámci svých možností uděláme to nejlepší, abychom jejich utrpení zmírnili, bez ohledu jak dlouhá to může být cesta, zaplaví nás příliv energie a my se můžeme vrhnout do své práce s novou silou...

Soucit je tedy takový malý zázrak. Odměňuje jak ty, kteří ho přijímají, tak ty, kteří ho dávají. Lze tedy jen získat.

Jsem si jist, že lidí uvažujících podobným způsobem je celá řada. Mnozí dokonce nezůstávají jen u myšlenek, ale pokračují k dobrým činům. Domnívám se ale také, že existuje mnoho lidí, kteří by rádi nějakým jednoduchým způsobem dobrou myšlenku podpořili, ale ve víru každodenních existenčních povinností prostě nezbývá čas ani síla.

Pro tyto lidi, ale samozřejmě nejen pro ně, byl na této stránce http://soucit.x10.mx spuštěn projekt jehož cílem je jednoduchou, symbolickou a zároveň konkrétní formou (s minimálními časovými a nulovými finančními nároky) se spojit na cestě za společným cílem.