Nedělní chvilky s poezií .... Drahomír Kvasnička

Rubrika: Literatura – Poezie

 
Nedělní chvilky s poezií pro vás připravuje herec, esejista a poeta
Vladimír T.Gottwald.
Máte-li zájem představit svou poezii v Pozitivních novinách, pošlete své básně včetně vlastního portrétu, krátkého medailonku o Vás a v ideálním případě i s ilustrací (fotkou, obrázkem nebo obálkou Vaší sbírky) na e-mail: vladimir054@gmail.com.
Děkujeme.

Drahomír Kvasnička:


„Jsem adolescent ve středním věku,
tělem blíž k hrobu, duší k mléku.
Jsem teenager s blyštivou pleší,
archanděl Páně, co rád hřeší.

Jsem puberťákem bez polucí,
pořád bych chtěl – ale – kruci…
Jsem pacient, jenž místo léků
zvolil si život na útěku…“

kvasnicka.blog.idnes.cz    

 

Už je tu zase. Noc střepů a ohňostrojů

„…říkáme sbohem, a ještě jsme neřekli ahoj.“
                         Roger Waters (Pink Floyd)
 
už je tu zase.
 
noc střepů a ohňostrojů,
šampaňského, smíchu, neklidu,
hluku a ožralců.
 
noc, kdy planou světla
v oknech jindy temných,
noc plná nepřístojností
a obecné rozjařenosti.
 
noc, která se
líně a pomalu vleče k půlnoci,
aby v jediné vteřině explodovala
v cinkání číší
a opileckém hulákání hymny.
 
noc, jež se v mrtvém
a mrazivém počasí
tváří křečovitě přátelsky,
ale nezastaví se před ničím.
 
noc, vzbuzující hořkost,
připomínající absurdní
cestu do blázince -
a otázky
a pocity
s tím spojené.
 
noc, která vyloží na stůl
poslední kartu
a nad ránem rozdá novou hru,
o níž nikdo nic neví…

Znalci žen jen málokdy                          
                         mívají sklon k optimismu

„Je nad slunce jasnější,                                 
že Bůh stvořil ženu, aby zkrotil muže.“
                                  George Bernard Shaw

Vzala jsi do ruky štětec,
namočila ho do černé barvy
a nakreslila na papír kostrbatý kruh.
Pak jsi prohlásila: "Toto je slunce!"
A mně z očí vytryskly
dva klikaté pramínky tuše.


Ještě před chvílí jsi tady byla...

„…a hodiny tikají jako kapající kohoutek, dokud do vás nenateče všechna ta zloba, hořkost a smutek,
a vy to potom ze sebe vyklopíte každému,
kdo je ochoten naslouchat…“
                                         Tom Waits

Hodil jsem kámen, vzala ho voda
Ta vždycky spolkne, co jí kdo podá
Vlny se čeří, naráží do břehu
Pak samy mizí na konci příběhu

Ještě před chvílí jsi tady byla
Já byl tvůj milý, ty moje milá
Však po té lásce na hladině kruhy
U vody sedím, líbá tě druhý

 



fotografie © Michal Josephy
josephy.blog.idnes.cz       www.josephy.cz

 Pomilujeme se, až začne svítat

„Pomilujeme se, až začne svítat. Čekám, čekám, čekám, kdy vykoukne slunce."
                   Neil Young

Svítá.
Už se ztrácí
poslední příchuť noci.
Jsme tažní ptáci.
Beze jmen,
bez domovů,
bez pomoci...



V noci ta bestie vysává muže

„Ukaž mi odvrácenou stranu života. Jsi neviňoučké děcko, nebezpečné jako břitva.“
Bernie Taupin

Říkají o ní: „Je jednou z upírek!“
V noci ta bestie vysává muže
Oběti zásadně stahuje z trenýrek
A když je při chuti, tak také z kůže

Údajně pochází z rumunských hor
Jmenuje se prý Draculína
Zničit ji může jen stříbrný vibrátor
Vražený do srdce (nebo do klína)…

 Ležíme v Ráji pod špatným stromem

Peklo i nebe jsou přímo tady na zemi. Rájem je schopnost prožít si všechny svoje touhy a peklem je život ve strachu. Je na každém, co si vybere. Tohle je jediný svět. Neexistuje žádný jiný…

ve stínu stromu
obsypaného třešněmi
se navzájem krmíme.

červená šťáva nám
stéká po bradách
a barví ti ďolíčky ve tvářích.

rozkousnutým plodem
maluju spirálu kolem tvého
obnaženého pupku.
sladký nektar láká hmyz.

na nebi se objevil mrak.
jestli do západu slunce nezmizí,
natřeme ho také na rudo.

nevidíme žádné ptáky,
ale v koruně nad námi
běsní nenažraní špačci.

ležíme v ráji
pod špatným stromem,
zatímco had čeká
pod jabloní…

 
DO(o)UŠKA  „Není to náhoda, že poezie veršů Drahomíra Kvasničky se na této stránce setkává s poezií snímků, jejichž autorem je Michal Josephy. Nejenže oba autoři publikují své blogy na iDNES.cz, mně oba i podobně imponují svým vnímáním světa v síle kontrastů (které se jim daří přenášet do slov i do fotografií), oba zvládají klasickou formu (ale umí se od ní i cíleně a důvtipně odchýlit), oba mne často těší svým nadhledem (ale i schopností vyjádřit hloubku)... a oba mne také ostatně nezávisle na sobě vyzvali, abych si pro tuto chvilku s poezií z jejich tvorby sám vybral po libosti. - Díky tomu jsem tím hledáním a vybíráním sice strávil několik hodin, ale nelituji. Byly to hodiny prokochané i prochechtané. Pokud jsem tedy vybral blbě, nespílejte autorům, ale mně, a navštivte jejich stránky sami – věřím, že neolitujete.
Á propos, ještě je jim oběma společné: to, jak to umějí, jim někdy trochu závidím (ale to jen tak mezi námi pošeptmu).“   
 pterodaktyl

http://v-t-gottwald.webnode.cz  |  http://vladimirt.gottwald.blog.idnes.cz  

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 01. 2011.