Ač mi to trhá srdce, musím dnes čtenáře Pozitivních novin mimořádně zarmoutit zprávou, která se stala před pár hodinami.


Dne 19.10.2008 v 7 hodin ráno nás ve věku 96 let navždy opustila nejstarší čtenářka Pozitivních novin paní Mařenka, která se nesmazatelně zapsala do historie tohoto internetového magazínu...


"Neplačte na tím, že od vás odcházím, ale radujte se spolu se mnou, že vstupuji do života nového!"

Skutečné příjmení paní Mařenky zůstalo čtenářům Pozitivních novin na její přání utajeno, a zůstane to tak i nadále.
Já sám - a věřím že i všichni čtenáři, kteří si paní Mařenku díky článkům v PN zamilovali - si ji chci ponechat v paměti takovou, jakou jsem ji před třemi roky poznal osobně: milou, veselou, usměvavou, plnou elánu, zvědavou a nesmírně optimistickou.
Do posledních okamžiků svého života dostávala články z našich novin poštou a chci věřit tomu, že jí přinášely sílu a radost.
Její požehnaný věk je nesporným důkazem toho, že žila na tomto světě ráda a že si užívala radostí života až do své poslední hodiny.

Paní Mařenko! Mějte se tam "nahoře" stejně krásně, jako jste se měla tady "dole" s námi.

Pavel Loužecký
vydavatel Pozitivních novin

OHLASY NA ČLÁNEK

Laskavé srdíčko plné něhy a i přes svůj věk stále šibalské plamínky v očích. Usměvavá, povídavá, zvídavá...   Ano, tak jsem poznala a tak si budu pamatovat paní Mařenku, milou křehkou osůbku, která s oblibou četla knížky a měla ráda lidi, ráda si povídala a vzpomínala. To se mi moc líbilo. Mám ráda staré lidi, mají trpělivost, čas je nehoní a jsou nostalgičtí.

Velmi mě zasáhla zpráva o jejím úmrtí. Nemohla jsem to pochopit – vždyť jsem ji asi 10 dní předtím, když jsem přijela do Prahy, navštívila, abych jí dodatečně popřála k narozeninám!

Byla tehdy neuvěřitelně čiperná a působila šťastně, právě se totiž vrátila z nemocnice a užívala si toho, že je zase doma…

Dožila se krásného věku a relativně ve zdraví. Odešla náhle, ale tak, jak žila – klidně a spokojeně. 

Měla jsem tu čest paní Mařenku poznat díky Pozitivním novinám, díky článkům, které o ní vyšly. Bolí jen pomyšlení, že už nikdy nepřečte ani řádku, nikdy se nepousměje nad články a vyprávěním druhých, že ten její krásný úsměv, který musel vzít za srdce každého, se již neobjeví nad vytištěnými listy zdejšího portálu.
Paní Mařenka mne pohladila svou nádhernou duší jak motýlí křídla květinu a já si přeji jen jediné, aby i tam nahoře seděla tiše, skromně a usměvavě ve svém oblíbeném křesle a zhlížela na ten lidský mumraj s onou lidskou shovívavostí, zářícíma očima. Je mi ctí, že jsem měla možnost ji poznat, je mi ctí, že jsem zažila její krásné vyprávění.
Paní Mařenko, já se hluboce skláním před vaší moudrostí, krásou duše a věřte mi, nezapomenu na vás.
S úctou a velikým zármutkem
Iveta Kollertová, 20.10.2008 
mejse.hezky(a)seznam.cz

Chtěla bych popřát v úvodu krásný den, ale.....
ztrátou dušičky tady na Zemi jsme všichni zarmouceni, tedy krásného dne není. A tak bych jen pár slůvky ráda projevila účast na smutných dnech, které její blízké potkaly. Budu se modlit, za její rajský život v jiné dimenzi, protože, ač sama osobně jsem ji nepoznala, dala nám, těm, kteří jsme tu zůstali, mnohé...
Děkuji za příležitost, jenž mi byla dána, nakreslit pro radost Mařenky obrázky. Vím, že její přítomnost bude trvalá tak dlouho, jak dlouho my všichni na ni budeme myslet. A proto nikdy nezapomeňme na její laskavou vlídnou tvář, milá, upřímná slova, skutečné a láskyplné skutky.
Bude v našich srdcích živa stále. Předejme tento cit a lásku všem, kteří tu jsou a ještě přijdou...

Eva Rydrychová, 19.10.2008 
evussa7(a)gmail.com 

Nikdy jsem paní Mařenku nepoznal. Vím však, že to byla neobyčejná a moudrá žena. Svět je ochuzen jejím odchodem.
Mařenka však bude navždy žít v našich srdcích.

Ivan Kolařík, Austrálie, 19.10.2008
Ikolarik(a)netspace.net.au