Jitka Dolejšová: Pět jazyků lásky

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Naučte se hovořit jazykem lásky toho druhého.
 
Lidé mluví různými jazyky lásky.
 
Roman často šeptá své ženě Romaně slůvka o její kráse, inteligenci a nepostradatelnosti. Ujišťuje ji, jak moc ji miluje a jak je hrdý na to, že je jejím manželem. Chválí ji, jaký má krásný účes a jak jí sluší nový kostým.
Jan velmi rád kupuje manželce Janě dárky. Někdy nákladné, jindy malou pozornost. Často jí pro radost nosí květiny.
Petr zahrnuje svou ženu Petru doteky, pohlazením, fyzickým kontaktem.
Zdeněk pro radost manželce Zdeňce vymaluje ložnici a umyje okna. Vynáší odpadky. O víkendu vaří.
Pavel si vždycky najde na svou ženu Pavlu čas, naslouchá jí, navrhne společný výlet, chodí s ní na procházky a povídá si s ní.
 
Všichni tito pánové vyjadřují svou lásku, jak nejlépe umějí. Každý z nich je přesvědčen, že jeho projev lásky je ten nejlepší a nejhodnotnější.
Pokud jejich ženy považují jejich projevy lásky za ty pravé, je vše v nejlepším pořádku. Velmi často se však stane, že partneři mluví cizím jazykem lásky. Obecně máme tendenci mluvit našim primárním jazykem a jsme zmateni, když nám partner nerozumí, co se mu snažíme říci. Sdělujeme svou lásku, ale její poselství nedorazí do cíle, protože pro náš protějšek je to nesrozumitelné.
 
A takhle to v životě obvykle chodí:
Romana by raději uvítala, aby jí Roman pomáhal v domácnosti. Tu poličku do kuchyně jí slibuje už pět let...
Petra touží, aby jí Petr občas udělal radost nějakým dárkem. Aspoň malou kytičku kdyby od něho někdy dostala...
Zdeňka touží po něze a častějším fyzickém kontaktu. Kdyby ji Zdeněk třeba vzal za ruku, pohladil ji po vlasech, obejmul. Teď zapomíná i na polibek, když odchází do práce...
Janu mrzí, že Jan nemá zájem trávit s ní volný čas, nevezme ji na večeři, nepovídá si s ní o její práci. Tak ráda by šla na operu, jen kdyby on šel s ní... 
Pavla už tak dlouho neslyšela od manžela, že se mu líbí, že je krásná, že se dobře stará o domácnost i děti. Připadá si zbytečná, Pavel ji bere jako samozřejmost, jako inventář...
 
Slyšíte, jak to skřípe?
 
Existuje zhruba pět řečí lásky, pět způsobů, jak lidé mluví a rozumí emociální lásce.
Autor je popsal takto:
1)       slova ujištění, jimiž oceníme hodnotu toho druhého;
2)       pozornost, kdy se dokážeme vcítit do vnitřních prožitků druhého a vyjádřit svou duševní blízkost;
3)       jazyk darů, kdy druhého zahrnujeme drobnými maličkostmi, jež ho potěší;
4)       skutky služby, kdy druhého obklopíme praktickou péčí;
5)       fyzický kontakt, kterým můžeme vyjádřit svou fyzickou blízkost a něhu.
 
Jakmile jednou porozumíme svému primárnímu, vlastnímu jazyku stejně jako primárnímu jazyku našeho partnera, máme téměř vyhráno. Pak už stačí si uvědomit, že uvnitř každého z nás je skrytá citová nádrž, která je tam proto, aby mohla být naplněna láskou, a my budeme udržovat citovou nádrž lásky našeho partnera stále plnou. K tomu je potřeba, abychom byli ochotni učit se partnerově přirozenému jazyku lásky. Potom budeme v milostné komunikaci úspěšní a v našem vztahu zavládne harmonie.
 
Zdá se vám to příliš jednoduché, aby to fungovalo?
Tak to vyzkoušejte – i malými krůčky se dá dojít do cíle.
Knížka Pět jazyků lásky, jejímž autorem je Gary Chapman, poradce v oblasti manželských vztahů, je určena každému, kdo chce ve svém manželství prožít skutečné naplnění a porozumění. Autor seznamuje čtenáře s pěti základními jazyky lásky, které jsou důležité pro vzájemné pochopení a porozumění.
Vydalo nakladatelství: Návrat domů

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 10. 2008.