Jan Řehounek: Století bibliofilové

Rubrika: Publicistika – Doporučení

V Památníku národního písemnictví ve Strahovském klášteře v Praze se až do 31. srpna koná výstava ke sto letům Spolku českých bibliofilů. Expozice je sice nevelká rozsahem, ale velmi přehledně a především prostřednictvím unikátních tisků představuje jednotlivé etapy činnosti Spolku, jež byly dány vývojem společnosti.

První období po roce 1908, kdy byl z iniciativy básníka Františka Táborského Spolek, jako první toho typu v Evropě, založen, bylo ve znamení významných autorů i nakladatelů. Na vzniku bibliofilií se podílejí malířka Zdenka Braunerová, básník Jakub Deml, výtvarní umělci a typografové Vojtěch Preissig, Martin Dyrynk, ilustrátoři Karel Svolinský, Cyril Bouda či knihař Ludvík Bradáč.

Pohled do jedné z vitrín výstavy  Návštěvníci si prohlížejí výstavu

První světová válka zcela logicky vydávání krásných knih omezila. Období první republiky znamenalo obrovský rozvoj bibliofilských tisků. Spolek měl i víc jak čtyři stovky členů a vycházely mimořádně cenné knihy, z nichž lze jmenovat např. Legendu o svaté Kateřině s dřevoryty Karla Svolinského či spis Pavla Stránského ze Zápské Stránky Český stát s dřevoryty Václava Maška a v grafické úpravě Rudolfa Hály.
Činnost Spolku se nezastavila ani za druhé světové války, což doložil příklady z korespondence ve svém příspěvku Století české bibliofilie při zahájení výstavy docent Prokop Toman.

                           Martin Dyrynk, předseda Spolku českých bibliofilů  Gabriela Vránová

V letech „budování socialismu“ se na biblifilské tisky z oficiálních míst pohlíželo jako na cosi nepatřičného, spolek nemohl oficiálně existovat, a tak musel hledat útočiště pod různými zastřešujícími organizacemi, z nichž nejvíce Sborník ke století Spolku českých bibliofilů pomáhal Památník národního písemnictví.
Teprve po roce 1990 se mohl Spolek českých bibliofilů osamostatnit a opět rozvíjet svoji činnost, bohužel ve velmi skromných finančních mezích.

Náklonnost Památníku národního písemnictví se však znovu projevila právě u příležitosti stého výročí založení Spolku, kdy ředitel Památníku Mgr. Pavel Hazuka poskytl prostory pro uspořádání výstavy. Ve své zahajovací řeči přislíbil i další možnosti spolupráce. Předseda Spolku českých bibliofilů Martin Dyrynk vyslovil naději, že se ve společném zájmu vrátí kategorie bibliofilií do soutěže o nejkrásnější knihu roku, u jejíhož zrodu před lety Spolek stál. Vyvrcholením vernisáže výstavy se stal úryvek eseje Ludvíka Kundery O vášni sbírat knihy v procítěném podání Gabriely Vránové.
Ke svému stoletému výročí vydal Spolek reprezentativní sborník Spolek českých bibliofilů 1908 – 2008.

Foto © Jan Řehounek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 06. 2008.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.