ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  (17.týden)
od  21.4. do 27.4. 2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

21.4.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté,
bude květen nepříjemný jistě.
•••
Saša si pranostik ba i rčení cení,
přesto se však diví, jak často se mění!

22.4.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
•••
Jarní bouřky paní Evža sice se moc nebojí,
přesto ale pro jistotu zavírá se v pokoji.

23.4.
Pak-li mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
•••
Tož takový mokrý apríl přinese i duhu,
jenom víno je tím vino – Vojtovi jde k duhu!

24.4.
Do Jiřího neroste, kdyby to kleštěmi vytahoval
a po Jiřím roste a roste, kdyby to i kladívkem zatloukal.
•••
Svatý Jiří koncem dubna už má snazší práci,
tahá trávu bez kleštiček, pomáhají ptáci.

25.4.
Svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.
•••
Sedm krát sedm – to je pěkná darda,
vždyť takhle by pršelo, téměř do Medarda!

26.4.
I když kluci v dubnu bez kabátu běží,
často hospodáři, na osení sněží.
•••
Převlékání těch kabátů Otovi nesluší,
každopádně zanechává sněžné vločky na duši!

27.4.
Jak hluboko v dubnu namokne,
tak hluboko v máji vyschne.
•••
Jaroslávek ten má splávek, dneska jaro mocně slaví,
splávek nikdy nevyschne mu v té hospůdce na Zbraslavi.

****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!