Největší retrospektivu českého malíře Františka Foltýna, označovaného s Františkem Kupkou za nejvýznamnějšího tvůrce abstrakce první poloviny 20. století, představuje nyní Galerie hlavního města Prahy. Výstava měla premiéru na konci roku 2007 v Brně. Právem – umělec zde prožil polovinu svého života.   

Je zajímavé, že Foltýnovy životní zastávky Košice – Paříž – Brno, podle nichž je výstava dělena s důrazem jeho vlivu na vývoj české abstrakní malby, označují významnou prostorovou linii (vyjádřenou zde jednotící linkou), v níž se formovalo evropské moderní umění. Že právě ony daly autorovi jedinečnou šanci, jakou čeští umělci téměř neměli: Být ve správný čas na správném místě. 

František Foltýn (1891 – 1976) ze šumavských Královských Stachů, musel studia na pražské UMPRUM přerušit – byl povolán do války. Pak, zcela bez prostředků, reagoval na nabídku Osvětového svazu v Bratislavě vytvořit sérii obrazů pro sbírku pohlednic. Tento plán i společná výstava s Janko Alexym neměly valný úspěch. Foltýn proto přijal pozvání ředitele košického Východoslovenského muzea Josefa Polácha, významného propagátora moderního umění, a našel tak útočiště v této slovenské metropoli.  

Bratislava – KOŠICE - Mukačevo

Práce z období 1918 – 1923 představují nejzajímavější a nejpůvodnější etapu Foltýnovy tvorby s často sociálním a literárním obsahem. Brzy se zapojil do života města, v němž se soustředili přední slovenští i maďarští tvůrci. Baladická krása přírody podkarpatských polonin se promítla do jeho krajinomaleb. Využil příležitosti vyrovnat se s kubismem a zhodnotit podněty fauvismu a jiných moderních vlivů. Zajímavě zpodoboval figurální náměty, ovlivněné svým rodinným původem i chudými poměry Podkarpatské Rusi. Zajímal se o městskou periferii s jejími obyvateli. Své sociálně soucitné postoje vyjadřoval v dílech s vědomě zjednodušenou, až primitivizující věcností a s výraznou barevností. Tím jim dodal tajemnou atmosféru, například Cikánská čtvrť, Slovenská madona, Chalupy. K vrcholům období patří plátna Raskolnikov a Dostojevskij, evokující zážitky z četby. Byť aktuální dění pro umělce vzdáleno, snažil se udržovat kontakty s centrální kulturou. 

PAŘÍŽ

V roce 1925 přesídlil Foltýn do města nad Seinou, jež bylo pro něj na deset let opravdovou školou. Navštěvoval přednášky Františka Kupky na akademii, studoval sbírky v Louvru. Sbližoval se s představiteli abstrakce a byl zaujat pařížským artificialismem Štýrského a Toyen. V obrazech se odpoutával od čistého zpodobování reality a dospíval k zákonitostem vlastní verze abstrakce. Touha po ryzím a čistém výtvarném projevu ho přivedla roku 1930 do skupiny Cercle et Carré, zaměřené především na geometrickou abstrakci, po jejímž zániku přešel do mezinárodního seskupení Abstraction Création figuratif. Jeho umění získalo na originalitě a začalo se prosazovat v prostředí umělecké metropole. Oproštěno od literárních motivů, ústilo do čistého malířského nazírání skutečnosti, hlavně v řadě Kompozic.  Jeho obrazy byly vystavovány s díly avantgardních umělců jako Fernarda Légera, Pietra Mondriana či Vasilije Kandinského. Od skromnosti a samoty, díky uznání kritiků a svému zastoupení v předních galeriích, se Foltýn mohl oprostit a mohl založit rodinu.

BRNO

Znepokojení z nástupu nacismu přimělo umělce roku 1934 k návratu do vlasti. Usadil se v Brně. V malbě se pokusil vyvolat podobné vnímání obrazu jako ve vnímání hudby. Z pláten je patrná předtucha nadcházející světové apokalypsy. Pod tlakem válečných událostí dospěl k realistickému zpodobování v temné barevnosti již abstraktních kompozic. Stýkal se s Fr. Halasam, s J. V. Plevou a mnoha dalšími osobnostmi. Zachycoval krajiny, které se mu staly metaforickým zrcadlem válečné atmosféry: Cesta vesnicí, Okupační krajina. Po roce 1948 se Foltýn věnoval realistické krajině v pozměněné podobě a stejně i obrazům nefigurativním. Neuzavíral se uměleckým východiskům doby, ale neopustil ani za cenu dlouhotrvajících existenčních problémů svou pozici vyhraněného uměleckého názoru. Uvolnění kulturních pout šedesátých let přineslo v novém zájmu o českou výtvarnou avantgardu docenění způsobu, jakým se František Foltýn na ní podílel. Po roce 1963 se vzdal aktivní umělecké činnosti, ale svým významem v té době již byl a dodnes zůstal jedinečným představitelem tzv. biomorfní abstrakce. V roce 1988 byl v Brně-Bystrci umístěn jeho pomník s bustou.

Výstava FRANTIŠKA FOLTÝNA Košice-Paříž-Brno je v Domě U Kamenného zvonu otevřena do 3. června 2008.