Přátelské posezení s paní Zuzanou Stirskou • Tak jste se nám vrátila z Damašku, hlavního města Sýrie, které je nejdéle plynule obývaným městem světa. Řada civilizací v minulých staletích zde zanechala své stopy. Působili zde Aramejci, jejichž řečí hovořil také Ježíš Kristus, Řekové, Římané, Byzantinci a posléze Arabové. Jak vidím, nedoznala jste vy ani část členů souboru Gospel Time, kteří zde vystupovali pod jménem Fine Time, žádné fyzické ani zdravotní újmy. Je dobře, že jste opět doma v Česku a v Praze. Buďte té dobroty a podělte se s Pozitivními novinami a jejich čtenáři o vaše dojmy a poznatky a povězte nám něco o tomto neobvyklém, dalekém koncertování vašeho skvělého hudebního tělesa.
Byl to překrásný zájezd. Doprovázela nás mírná nervozita, protože jsme přesně netušili, o jakou hudbu má tamní veřejnost zájem. Navíc jsme nebyli v Damašku s kompletním souborem, bylo nás tam celkem deset, osm členů souboru, klavírista a já. Tuto skupinu jsme nazvali pro tento koncert Fine Time a vybrali určitý průřez z našeho repertoáru. Byla to malá skupina pro tak obrovské jeviště. Ale ohlas a reakce publika byly příjemně překvapivé. Pracovníci našeho velvyslanectví nám říkali, že obecenstvo může být velmi zdrženlivé a konzervativní. Ale bylo to úplně naopak. • Jaký byl repertoár vašeho vystoupení?
Byl to blok české hudby, v němž zazněla Vejvodova Škoda lásky, Hašlerova Po starých zámeckých schodech a slovenská To ta Helpa. V mezinárodním bloku pak v Číně velmi známá čínská písnička Tian mimi, skotská Amazing Grace a slovenská Tancuj, tancuj, vykrúcaj, která sklidila ohromný úspěch a ohlas. Publikum s námi bouřliě zpívalo melodii a slova trala lala, trala lala, to bylo na Arábii úžasné. Když zazněla čínská píseň, zazpívaná mou dcerou Vicky, která se právě vratila z ročního studijního pobytu v Číně, přítomný čínský velvyslanec byl bez sebe nadšením a po představení za námi běžel a vyprávěl, že je to jeho oblíbená a že jsme mu udělali velkou radost. Když potom ještě zjistil, že Vicky hovoří dobře čínsky, byl potěšením úplně bez sebe. Pak následovala část našemu repertoáru nejbližších spirituálů, po ní písně z muzikálů a šansony. Úspěch a ohlas vzbudily šansony Edith Piaff i písničky a cappela nebo jen za doprovodu houslí či klavíru. Největší úspěch měly samozřejmě dvě arabské písničky, které jsme trénovali měsíc, protože arabské texty byly pro nás strašně těžké, ale vyplatilo se to a doufám, že je použijeme i jako bonbónek při koncertech u nás. V poslední části jsme zazpívali písně vánoční a ty, jež se vztahují k této oblasti. Ave Maria od Gounoda, Happy Christmas Johna Lennona, Tichá noc F.Grubera a Zvony J. Helekala. Po představení přišel za mnou také velvyslanec Jihoafrické republiky, kterému se koncert také velmi líbil a požádal mě, zda bychom vystoupili v Damašku v jejich kostele. Vzhledem k našemu časovému programu to ale bohužel nebylo možné.
• Já si myslím, paní Zuzano, že když to nebylo možné realizovat při vašem koncertování v Damašku, že třeba přijde pozvání do Jihoafrické republiky v budoucnu. Tam váš Gospel bude určitě nadšeně přijat. A možná i Čína přijde také v potaz. Moc bych vám to přál. Jste výjimečná rodina, bohatá na talenty.
Jsme bláznivá rodina. • Pokud bych to připustil, tak bych byl šťasten žít v blízkosti takových bláznů a stýkat se s nimi co nejčastěji. Z toho, co jste dosud řekla, bylo vaše přijetí v tomto nám dosti vzdáleném světě přátelské. Jak byste jej charakterizovala? Bylo až překvapivě přátelské. Spolupráce všech lidí byla příkladná. Pořadatelé nám vycházeli vstříc ve všech našich požadavcích. Ředitel sálu, ředitel techniky i další zaměstnanci opery byli velmi laskaví, dělali vše podle našich potřeb. Pan velvyslanec Uličný, tajemník velvyslanectví i další jeho spolupracovníci udělali mnoho pro zdar a úspěch tohoto představení jedné oblasti české kultury a hudby. Úžasně byla připravena propagace, nejen plakáty, ale i v rozhlase a televizi. S panem velvyslancem jsme dělali rozhovor pro nejposlouchanější syrské rádio, televize natáčela náš koncert a interview s námi, to celé se vysílalo hned následující den dvakrát v sestřihu. Arabský svět a jeho muži jsou trochu jiní než v euroatlantických zemích. Jsem dosti feministicky zaměřená, ovšem v tom nejkladnějším smyslu. Takže, když vidíte pohrdavý pohled Muslima na ženu třeba v Saudské Arábii, kde nesmí žena ani řídit auto, nesmí být vidět na ženě ani kousek její kůže, nebo v Maroku, kde jsou muži k ženám velmi odměření, že vidíte v jejich pohledech jakési pohrdání, nejsou evropské ženě takové situace příjemné. V Sýrii tomu bylo kupodivu jinak. Tady jsme se s něčím podobným nesetkali. V hotelu byli velmi slušní a laskaví a mohli se přetrhnout, aby vyhověli každému našemu přání. V obchodech třeba i po půl hodině vybírání, kdy se nakonec nic nekoupí, se na vás usmějí a poděkují vám, jako byste koupili kdoví co. Ne tak v Maroku. • Dost těžko jsem se dostával do vašeho časového kalendáře, abych mohl s vámi udělat tento rozhovor. Jste velmi zaneprázdněná žena, matka a umělkyně... Děkuji, že mě tam váš milý manžel vměstnal, ještě než jste přiletěla z Damašku zpátky domů. Rád bych se nyní zeptal, jaký máte program vašich vystoupení v těchto prosincových adventních dnech?
Program máme nabitý. Prosinec a Vánoce jsou opravdu náročné. Týden naší absence v Praze musíme dohnat. Před odjezdem jsme natáčeli pro akci Česká hlava, vyznamenávání českých vědců a také pro akci Atlet roku. Tyto věci pro přímý přenos jsou náročné. Ve čtvrtek vystupujeme v parlamentu, kam nás pozval pan Jan Kasal, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, abychom zazpívali při jejich tradiční adventní snídani. Také moje děti mají bohatý program. Vystupují v Pardubicích, vystoupí ve všech vánočních pořadech Jiřího Suchého – Tiše a ochotně. 16. prosince máme vánoční Gospel Time Party v divadle Semafor v Dejvicích, kde kromě zpěvu budu představovat své patronství Nadačního fondu Umění doprovázet. Přijala jsem nabídku předsedkyně správní rady tohoto nadačního fondu a stala jsem se patronkou tohoto mladého fondu a to z několika důvodů. Mám hluboké a nezapomenutelné osobní zkušenosti s doprovázením několika svých nejbližších a vím, jak je pro umírajícího člověka důležité mít pocit, že není v této těžké chvíli ponechán o samotě, že někomu na něm záleží... Nechtěla bych sama zažít vědomí, že se ke konci stávám břemenem, které okolí zatěžuje a které se mne chce zbavit. Proto chci pomoci druhým, aby byli ušetřeni toho, čemu se chci já sama vyhnout. Ve společnosti se velmi dost rozšířila podpora dětí, dětských domovů a podobných aktivit. Pro mnohé celebrity je daleko půvabnější vystavovat svoji tvář spolu s roztomilými kukadly dětí než vedle starých, vrásčitých a někdy nepůvabných obličejů. Jsem daleka toho odsuzovat podporu jakéhokoli druhu, která někomu a někde přináší dobro. Od přírody jsem individualistka a nerada chodím s proudem tam, kam běží davy. V činnosti „Nadačního fondu Umění doprovázet“ je přitom toho tolik, kam běžet, že se raději odděluji od davu a budu doufat, že za nějaký čas, a snad i díky našemu malému přispění, se dobří lidé rozběhnou rovnoměrně všemi směry a tedy i tímto. Doba nabádá dělat dobré skutky. 21. prosince pořádáme dva velké vánoční koncerty s Josefem Fouskem v 17,00 a v 19,30 hodin, v kostele sv. Martina v Martinské ulici 8 v Praze 1, na které se sama velmi těším, protože jeho úžasné vánoční verše jsou opravdu lahůdkou, a vůbec je to krásný a velmi moudrý člověk a je pro mě ctí s ním vystupovat. Vedle tohoto bohatého programu mám také resty v rodině a ty je třeba vyplnit. Pak bych si ráda udělala také pár dnů a chvil bez spěchu a s pohodou. • Byl bych rád, kdybyste řekla pár slov čtenářům Pozitivních novin; mnozí z nich o vás vědí, četli o vás a budou se rádi dozvídat o vašich uměleckých aktivitách.
Ráda bych jim poblahopřála, že si vybrali hodnotný server, na rozdíl od řady dalších, které jsou obvykle s obsahem méně pozitivním. My sami se snažíme také vystupovat pozitivně a rozšiřovat dobrou náladu... Chci, aby z naší hudby vyzařoval optimismus. Ráda bych také vaše čtenáře pozvala na naše koncerty dne 21.12.2007, protože s Josefem Fouskem to bude určitě zážitek. Bohužel ten semaforský je již vypodán. • Paní Zuzano, děkuji vám za vaše odpovědi a čas, který jste mi věnovala. Přeji vám a vaší nádherné rodině všechno nejlepší, splnění vašich předsevzetí a plánů a především zdraví a spokojenost a sílu do vaší další činnosti a aktivit, obohacující vaše posluchače krásnými zážitky a pohodou. |