Zdeněk Matoušek: Lovec piv
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
Pivem naplněné sklenice, půllitry, poháry a korbele zacinkaly 30. září v hospodách a klubech po celém světě na památku nedávno zesnulého Michaela Jacksona (1942-2007). „Ten pravý Michael Jackson“, jak britského pivního publicistu a osvětáře odlišují milovníci dobrého piva od slavné hvězdy populární hudby, zemřel 30. srpna 2007 v Londýně. Oslaben dlouhými lety vzdorování Parkinsonově chorobě nakonec podlehl infarktu. „Věřme, že nebeské obláčky jsou z pivní pěny,“ napsal ve webovém chatu jeden z amerických příznivců a pokusil se tak symbolicky ukonejšit nejen zesnulého, ale i sebe a ostatní. Čeští pivní gurmeti vzdali Jacksonovi hold v Šalandě pražského Pivovarského domu. S českým pivovarnictvím se Jackson ponejprv seznámil koncem osmdesátých let minulého století, kdy v tehdejším Československu natáčel část televizního seriálu Lovec piv (Beer Hunter). Ale v širém světě začal lovit nejrozmanitější pivní značky dlouhá léta předtím. Objevoval, ochutnával, hodnotil, porovnával a se získanými zkušenostmi se dělil s ostatními ve stovkách článků a početné řádce knih. U nás vyšel jeho pivní bedekr pod názvem Pivo (s podtitulem Průvodce světem piva pro laiky i odborníky). Produkt na bázi sladu a chmele, více či méně alkoholický, dlouhá desetiletí považovaný spíše za nenáročnou tekutinu na uhašení žízně nebo levný zdroj povyražení pro široké masy, pozvedl Jackson v očích vnímavé veřejnosti v nespočtu zemí na úroveň ušlechtilého nápoje, který si ve svých „hvězdných“ podobách nezadá s prvotřídními víny či nejkvalitnějšími destiláty. Myšlenka celosvětového přípitku Angličanu Michaelu Jacksonovi se zrodila v USA. Není divu, Jacksona tu považují za otce „pivní revoluce“ nebo také nové vlny amerického pivovarnictví, která vypukla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Jejím výsledkem je zatím víc než tisíc malých nezávislých pivovarů, jež se kvalitou a pestrou nabídkou staly protiváhou pivovarským gigantům s jejich často fádními a nezajímavými produkty. Jackson za oceánem svými články a besedami vzbuzoval u zvídavých konzumentů zájem o „jiná“ piva a zároveň dodával kuráž i inspiraci odvážlivcům, kteří na tuto výzvu zareagovali a od domácí výroby piva přecházeli k zakládání minipivovarů a rodinných pivovárků.
S osobou Michaela Jacksona je spojen i současný věhlas belgického piva. Na rozdíl od USA, kde přijal úlohu jakéhosi hybatele, nemusel Jackson v Belgii nikoho k ničemu ponoukat. Jenom nadšeně a přesvědčivě rozhlásil, jaká že to bohatá směsice pivních stylů, chutí, vůní a barev se dá „navařit“ v tak malém prostoru, který představuje belgické království. | |
Pivní labužníci, kteří pozdvihli sklenky na Jacksonovu počest, zpravidla nepatří k hltačům hektolitrů obchodně nejúspěšnějších značek. A ti z České republiky navíc nejsou zrovna u vytržení nad naším světovým rekordem v množství vypitého piva. Zaznamenaný výkon - kolem 160 litrů na hlavu za rok – totiž sám o sobě nevypovídá nic ani o kultuře pití piva a porozumění jeho filozofii, ani o kvalitě nejkonzumovanější značky. Pivnímu světu sluší pestrost. Asi proto v Encyklopedii piva Michael Jackson napsal: "Jsou lidé, kteří denně přísahají na stejnou značku piva. O mnoho tím však přicházejí. Hledání toho správného půllitru může trvat celý život." Zdeněk Matoušek |
OHLASY NA ČLÁNEK |
Zdeňku děkuji,
Vancouver BC, Canada |
Foto © autor
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 14. 10. 2007.