Fejetony naší Evy

POSLEDNÍ PETICE

Před lety jsem se, plna zklamání a hořkosti, zařekla, že už n i k d y nic nepodepíšu. Ani řádku, natož znovu několik vět nebo snad, nedej bože, dva tisíce slov. Tohoto přesvědčení jsem se držela zuby nehty, můj podpis tedy chybí na tak důležitých peticích jako je rozdělení Československa, vstup do NATO či do EU. Ba ani boj za znovuotevření Večerky u nás na sídlišti mě nevyprovokoval k porušení mého předsevzetí.

Ale jak se říká – nikdy neříkej nikdy. V tomto roce se v tisku objevily dvě zprávy, které možná někomu unikly, dalšímu nepřipadaly důležité ani zajímavé. Proč taky, vždyť se jedná o daňové reformě, naši politici se s úsměvem a přátelsky rozvádějí, přivádějí na svět levobočky a pochybují o existenci globálního oteplování. A jedna hvězdička populární hudby má děsné problémy, další si nechala udělat plastiku a jiná měla rande s milionářem? V obou výše zmiňovaných zprávách se jedná, i když to na první pohled není až tak zřejmé, o peníze, pohodlí a pýchu. Je prý nutné umožnit i sportovním letadlům ze zemí EU přistávat v Praze.
A nejlepší by to bylo v Letňanech. Lidé prostě chtějí létat, a kdo létá, ten počítá i s přistáním. Nu, to chtěl i Ikaros a jak to s ním dopadlo… Pražský magistrát je v první fázi proti. Mluví se o zhoršení životního prostředí pro lidi. To je chvályhodné, ale ne až tak překvapující. Zato zmínka o ohrožené populaci sysla obecného, který právě na letišti v Letňanech žije, mě nadchla. Teď už je možná všechno trochu jinak, koketní tanečky kolem pořádání olympijských her přinesly své ovoce a zrak radních se opět, i když z jiného úhlu, zkoumavě upřel k této lokalitě.
Sysel obecný kdysi býval pronásledovaným škůdcem našich polí – viz návod k jeho hubení, při kterém útlocitné duši běhá mráz po zádech. Agrotechnický (scelování pozemků, hluboká orba, to je nenápadný způsob, jak sysla připravit o domov), mechanický – tady už přitvrzujeme a odkazujeme na používání pastí a ok (a jsou zmiňována i jiná odchytová zařízení, o jejich konstrukci autor návodu cudně pomlčel). Naprosto zaručený je způsob chemický, plynové patrony Neragen odvedly tak dobrou práci, že na sysla obecného narazíte jen v několika málo lokalitách.

Jak výše uvedeno, už jsem nechtěla nic podepisovat. Ale pokud půjde o sysly, jdu do toho! Myslím si totiž, že mají větší šanci na úspěch, než lední medvědi, polární lišky, tuleni a nedávno objevené medúzy v Severním ledovém oceánu. Tam někde jsou totiž vytipována místa pro vybudování atomových elektráren. A prý to nebudou plovoucí Černobyly. Budoucí investor se žádné katastrofy neobává, s atomovými zařízeními má přece bohatou zkušenost. Petici pro zachování životního prostředí kvůli polární fauně podepisovat nebudu. To se mi zdá opravdu zbytečné. Pokud se ukáže, že zkušenosti ze stavby a provozu atomových ponorek byly k ničemu, tak už bude opravdu jedno, kdo se pod ni podepsal. Rozhodně to bude petice poslední.

Jsme u peněz, pohodlí a pýchy. Jak letiště, tak elektrárny přinesou investorům zisk. Obé také zvýší komfort uživatelů. A oba tyto smělé plány dokladují lidskou pýchu. Lidé stále ještě potřebují nějakého boha. Jedni věří tomu, druzí onomu. Někteří jsou ochotní pro něj i zabíjet a umírat. Je jen nepochopitelné, že stále provokujeme přírodu, to jediné opravdové božstvo pro všechny. Pro lidi, medvědy, medúzy i sysly…

 OHLASY NA ČLÁNEK

Vážení, kdyby se na mě někdo obrátil speticí pro záchranu syslů, rád podepíši. Ti na zeměkouli patří, stejně jako my lidé. Stejně tak ale petici proti pořádání Olympijských her v Praze. Megalomanských projektů už je až mnoho a nikdo nezná východiska, jak později všechny vybudované sportovní objekty využít. Ještě hodně dlouho bude mít Praha pouhých 1,200.000 obyvatel!
Atomové elektrárny by nikdo nikde nestavěl, kdyby nepřinášely zisky. A ty by nebyly, kdyby se vyrobený el. proud nespotřebovával a za něj se neplatilo. Takže kdo je mizera? Ten, kdo je staví nebo ten, který neumí s energií hospodařit, plýtvá a nešetří?
Takže to nepodepisovat, nepodepisovat, autorky neschvalují, může snad být rozumné tehdy, když předmětu petice nerozumím. Ale takto se lidé obyvkle nechovají, viz výstavba radaru.
Karel Bůna, 22.8.2007