Miroslav Vejlupek: Boris Cvek - nová osobnost české (kyber)kultury

Rubrika: Literatura – Doporučení

„Je otázkou, jakou roli dát kultuře ve společnosti. Ti, kteří se o sobě domnívají, že jsou jejími nositeli, mívají tendenci tvrdit, že ostatní musí, ať chtějí nebo nechtějí, přijmout jejich mentorování, jinak se kulturními nemohou stát. (...) Osobně tohle považuji za nepřijatelný a protikulturní primitivismus.“  
Boris Cvek

Deset let české digitální scény je obdobím, v němž vyprofilovala řada pozoruhodných osobností-strůjců hudebních, literárních, mediálních a dalších projektů. Jejich vklad kultuře je o to významnější a záslužnější, že tvoří a organizují, své myšlenky realizují, nepodporováni institucemi rozdělujícími státní dotace.

Relativně nedávno k takovým přibyl Boris Cvek (*1976), interní doktorand na PřF UP v Olomouci, který založil a vydává - třebaže chemik - Téma, literární časopis pro esejistické myšlení. V nultém čísle prvního ročníku (vyšlo 16. 9. 2003) Cvek vysvětluje: „Literární časopis Téma ... jsem založil proto, abych vytvořil určitou neoficiální a přívětivou platformu pro esejistické přemýšlení nad literaturou a nad vším. co s ní souvisí“ (editorial). A představuje se: „Nejsem žádným způsobem spojený se současným literárním establishmentem, ani s undergroundem, stojím mimo literární dění a z literatury nechci získat žádné peníze nebo slávu. Miluji umění, myšlení a myšlení o umění.“ 

Na http://www.gasbag.wz.cz/tema surfař vysleduje pracovní nasazení osobnosti, která stála před přenáročným úkolem: přesvědčit o myšlence, získat si důvěru a zúrodnit publikační prostor. Jak nepřitakat Cvekově myšlence, že „kultura vyrůstá z upřímného duchovního zápasu jednotlivců a svou vlastní autenticitu, ze zápasu, který má svůj společenský kontext, a proto svou duchovní silou společnost dříve či později vtahuje do děje, a tím i kultivuje, zduchovňuje a obrozuje“ (Spisovatelem podle Lidových novin). Nulté číslo dvouměsíčníku Téma napsal Cvek sám, v prvním již publikují Markéta Šáchová, Rebecca Marten, Radek Čech, Jan „Bobr“ Sládek (*1981), Filip Sklenář, Miroslav Langer..., v dalších číslech přibyli Josef Bartoň, Roman Göttlicher, Ivan O. Štampach, Josef Musil, Martin Škabraha, Jan Čulík, Jiří Bláha (*1981), Rudolf Pravda, Jan Jandourek, Tomáš Šenkyřík, Jáchym Topol a další a další. Po dvou letech, které letošního září uplynuly, nezaujatý Cvekovi přizná hodnotné dílo. Řadí se se k takovým, které vzešly ze stejné duchovní a morální síly a staly se přirozenou součástí české (kyber)kultury: k Neviditelnému psu, Britským listům, Pozitivním novinám, Divokému vínu, Skriptoriu, Dobré adrese a četným dalším.

Kontakty:  autor:  Miroslav Vejlupek, mvc.kybernetes@tiscali.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 09. 2005.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.