Tam za řekou je Argentina je název jednoho z cestopisů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Když jsem coby teenager tuhle knížku hltal, věru by mne nenapadlo, že za necelé půl století budu společně se svými kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd na takto vzdáleném místě skoro jako doma.
Od r. 1999 se v argentinské Žluté pampě pod Andami podílíme na výstavbě gigantické (plocha 3 tis. čtv. kilometrů!) mezinárodní observatoře pro výzkum extrémně energetického kosmického záření (Pierre Auger Observatory), a tato práce se pomalu blíží do finále. Ostatně observatoř už z větší části pracuje - český tým z Olomouce a Prahy tam zejména dodal zrcadla pro šest obřích světelných dalekohledů s průměry složených zrcadel 3,5 m pro pozorování spršek kosmického záření v zemské atmosféře.
Pro vyhodnocování těchto měření je potřebí co nejlépe znát okamžitou průzračnost zemské atmosféry, která se i nad pampou v nadmořské výšce 1500 m n.m. neustále mění. Proto si naše skupina postavila z vlastních prostředků ještě jeden docela malý, dvaceticentimetrový dalekohled, ukrytý v jednoduchém laminátovém domečku poblíž těch velkých 3,5 m obrů. Dalekohled má tu výhodu, že pracuje zcela bez lidské obsluhy a posílá nám výsledky pozorování po internetu přímo na naše pražské počítače. Je to totiž dalekohled robotický, což je ukryto ve zkratce FRAM, jak jsme si ho pojmenovali.
FRAM jsme nejprve zkoušeli na observatoři v Ondřejově, pak jsme ho museli i s domečkem rozebrat a poslat lodí přes Atlantik a kamionem do cíle a tam znovu smontovat, seřídit a naučit poslouchat, což zabralo dohromady skoro dva roky.
Před vánoci 2005 se podařilo vychytat všechny mouchy, a od té doby FRAM měří každou jasnou noc průzračnost atmosféry k všeobecné spokojenosti naší i našich zahraničních kolegů z 15 zemí celého světa, kteří na observatoři Pierra Augera pracují. FRAM má však navíc, díky svému řídícím počítači, nepřetržitý přístup na internet, a tak je spojen s americkou družicí SWIFT, která obíhá nad hranicí zemské atmosféry a sleduje záření gama z vesmíru, které se vinou té atmosféry nedostane (naštěstí pro pozemský život) nikdy na zem, takže proto musí příslušné dalekohledy jít mu do vesmíru naproti.- SWIFT čas od času zachytí nečekané záblesky tohoto vysoce energetického záření a dokáže přibližně určit jejich polohu na nebi. Tuto polohu ihned předá do řídícího centra na Zemi, odkud se údaje během pár sekund rozletí internetem ke všem robotickým teleskopům na světě. Pochopitelně ne všechny mohou v dané chvíli pozorovat, protože buď je tam zrovna den, anebo je sice noc, ale zataženo a měřit se musí ihned, protože i optické protějšky záblesků trvají jenom pár minut.
V úterý 17. ledna 2006 ráno našeho času SWIFT opět zahlédla záblesk gama, ihned poslala na Zemi jeho polohu na nebi, a jelikož FRAM měl noc a jasno, zareagoval předpisově. Ihned všeho nechal a otočil se do příslušného směru a začal automaticky snímkovat příslušnou část oblohy. Když mí mladší kolegové přišli ráno do práce, našli obrázky, pořízené nad ránem ve vzdálenosti 12 tis. km od Prahy, na obrazovkách svých počítačů (já jsem v tu dobu schůzoval na Akademii věd, takže jsem se vše dozvěděl až po té schůzi večer), a začali je ihned zpracovávat. Co se od té doby stalo, popisuje přiložená tisková zpráva. Pokud Vás příběh zaujal, najdete další podrobnosti i novinky na této adrese:
http://www-hep2.fzu.cz/Auger/cz/index.html
Zde se také můžete podívat, co dělá FRAM zrovna teď.
http://www.astro.cz/~grygar/
|
| 
| - Český robotický teleskop FRAM
objevil unikátní optický protějšek
mohutného záblesku záření gama
Tisková zpráva |  | -
- Český robotický teleskop FRAM, který je součástí mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině, objevil v úterý 17. ledna v 7:52 h středoevropského času velmi jasný optický protějšek záblesku záření gama.
-
- Observatoř Pierra Augera je největším existujícím detektorem kosmického záření na světě. Dalekohled FRAM, který zkonstruovali čeští vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci se svými kolegy z Astronomického ústavu AV ČR, slouží v jejím rámci pro určování průzračnosti atmosféry pomocí měření jasností hvězd. FRAM byl uveden do vědeckého provozu teprve v prosinci loňského roku a svůj první významný úspěch zaznamenal na poněkud nečekaném poli – v rámci svého doplňkového programu, kterým je sledování optických jevů provázejících záblesky gama.
- ▼ animovaný gif - klikněte na obrázek▼
 FRAM pořídil první snímek takového optického protějšku pouhých 124 sekund poté, co byl umělou družicí SWIFT zaznamenán na jižní obloze v souhvězdí Indiána záblesk gama s označením GRB060117. V daném případě šlo o poměrně dlouhý a velmi intenzivní záblesk gama, který trval téměř 25 sekund. -
- Záblesky záření gama jsou projevem nejenergetičtějších známých explozí ve vesmíru. Zdroje těchto záblesků jsou pro nás stále záhadou, i když v posledním desetiletí se podařilo dosáhnout v jejich poznání značného pokroku. Víme už jistě, že se tyto zdroje nacházejí mimo naši Galaxii, ve vzdálenostech miliard světelných let od Země. To je pro lidstvo jen dobře, neboť kdyby k výbuchu došlo poblíž Slunce, uvnitř našeho galaktického systému, zanikl by pod vlivem neobyčejně intenzivního záření veškerý život na Zemi.
-
- V současné době rozdělujeme záblesky záření gama na dva různé typy podle délky jejich trvání – na krátké (trvání do 2 s) a dlouhé. Většina vědců soudí, že krátké záblesky vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd. Naproti tomu dlouhé záblesky jsou důsledkem katastrofického zániku obřích hvězd s hmotnostmi alespoň
40-krát většími, než je hmotnost Slunce – tzv. kolapsarů. -
- Pro rozšifrování původu jakéhokoliv typu záblesků záření gama jsou nesmírně důležitá pozorování i v jiných spektrálních oborech, ať již v oblasti rentgenového, viditelného či rádiového záření, neboť jedině tím lze o záblesku získat další informace či dokonce identifikovat jeho mateřskou galaxii, a tak určit jeho vzdálenost.
-
- V současné době již známe několik desítek optických dosvitů záblesků gama. V případě pozorování FRAMu se však jedná o první plně robotické pozorování, pořízené dalekohledem zkonstruovaným v České republice. Hned napoprvé si FRAM vedl skutečně znamenitě, protože jde o pozorování mnohem vzácnějšího jevu – optického protějšku záblesku gama. Optické dosvity trvají dny až týdny a vznikají při průchodu rázové vlny po explozi supernovy mezihvězdným prostředím. Naproti tomu optický protějšek je patrně vzácným průvodním jevem vlastního záblesku gama a ty dosud známé lze spočítat na prstech jedné ruky. Podle předběžné analýzy je dokonce optický protějšek detekovaný FRAMem ten relativně vůbec nejjasnější!
-
- Podle první analýzy dat z družice SWIFT se zdá, že tato gigantická exploze se ve skutečnosti odehrála v obrovské vzdálenosti od Země před téměř 9 miliardami let, tedy v době, kdy sluneční soustava ještě vůbec neexistovala.
-
- FRAM pořídil celkem sedm snímků, na kterých je optický protějšek dobře patrný nejprve jako bod zhruba padesátkrát slabší než nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem, avšak během dalších dvou minut zeslábl více než desetkrát a zmizel z dosahu přístroje.
-
- Přílohou této tiskové zprávy je sekvence snímků zachycující slábnutí optického protějšku (FRAM_GRB_all.png) a animace (FRAM_GRB_animated.gif). Pro další informace prosím kontaktujte Michaela Prouzu (prouza@fzu.cz; 604 270 054).
-
- Za českou pracovní skupinu projektu Auger a teleskopu FRAM –
Michael Prouza a Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR
Petr Kubánek a René Hudec, Astronomický ústav AV ČR |
