Přátelé katastrof, vítězství je naše!

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

Reakce na internetový server   KATASTROFY.COM

Tak jsme se konečně dočkali. V televizních novinách už člověk pomalu o pořádnou katastrofu nezavadí, a navíc tam pořád cpou ty otřesný zvířátka ...! Na co se má našinec vůbec těšit? Kde se má odreagovat myšlenkou typu: „To mám z toho radost, že „pod zříceným domem zemřelo 11 lidí“, nebo že „vedra a požáry sužují Austrálii“, neřku-li, že „po srážce autobusů vyhaslo 33 životů!“ To je mi hned mnohem veseleji na duši, protože MĚ SE TO NETÝKÁ! Já si totiž sedím doma v teplíčku, nikomu neotvírám (aby mě náhodou někdo nepřepadl), s nikým nemluvím (abych nikoho nepopudil) a raději nic nedělám (abych, nedejbože, něco nezkazil). Jenže co je to za život, když se nic pořádného neděje, a čekat až na večerní zprávy je nuda?!?

Přátelé katastrof, vítězství je naše! Víte, že na internetu byl spuštěn nový specializovaný server, který se nezabývá ničím jiným, než jak nám všem ještě více oblažit život katastrofami, neštěstími, hrůzami, terorem, požáry, explozemi, nehodami všeho druhu, záplavami, vichřicemi, kalamitami a všemožnými lahůdkami z oblasti kriminální činnosti našich spoluobčanů? 

                       

Když budeme pozorně číst, možná v něm najdeme i celou řadu dokonalých návodů i s obrázky, jak toho či onoho ještě rafinovaněji okrást či zabít, jak přátelé podsvětí nejraději získávají nájemné vrahy, jakým způsobem koupit drogy .... a podobně.

A když budeme opravdu, ale opravdu pilnými čtenáři, tak tam pro nás časem určitě zřídí i speciální poradnu, v níž se dozvíme, kde si výhodně koupit pořádnou pistoli (abychom se mohli konečně sami bránit, když už jsou naše soudy na dvě věci), jak si levně najmout bodygárda na cestu do obchodu či na poštu pro důchod a zpět, nebo návod na to, jak se pořádně zabarikádovat v bytě proti nájezdům nezvaných agentů všeho druhu.

Konečně bude katastrofy všeho druhu někdo důsledně sledovat, řídit, inzerovat a jinak účinně medializovat, abychom je měli vždy a všude při ruce, v kostce, přehledné, čtivé, zajímavé a inspirativní.

Díky, přátelé. Vaše skvělé nápady opravdu slouží ku prospěchu nás všech, obyčejných smrtelníků i celé naší společnosti. Už vám za to někdo poděkoval? 

Určitě se teď chcete zeptat, kde ten skvělý internetový počin najdete? Neobávejte se. Katastrofy si vás co nevidět najdou a osloví samy. Těm jediným nemůžete uniknout.

                                 Račte vstoupit do světa katastrof   (klikněte na obrázek)  ▼
 

 


Pohleďte, jak krásně se nám snoubí naše  Pozitivní noviny
s Katastrofami na informační serveru
PRÁVĚ DNES   ►►►
 

DISKUZE  K  ČLÁNKU

7 ► Blanka Hrdinová, 31.1.2006
Děkuji za tento článek v Pozitivních novinách. Četla jsem ho poprvé pouze povrchně, neboť patřím přesně k těm lidem, kteří i televizní noviny mohou sledovat v rámci svého duševního zdraví jen občas. Na to téma byl vlastně i můj historicky první příspěvek do pozitivních novin. Posléze  jsem přešla k pečlivějšímu zkoumání a otevřela zmíněný katastrofický server, a jak by řekla moje babička, chybí tam jen svrab a neštovice. Poté jsem otevřela i informační server Právě dnes, a přiznám se, že na zmíněné katastrofické stránky bych s klidem už dnes přesunula i články "volby do sněmovny", "produktivní komunismus" atd. Nemám  odvahu ty články ani číst. Škoda, že ti lidé neví, že každá myšlenka se zapisuje do vesmíru (prostoru kolem nás), stejně jako skleníkové plyny, a pokud kolem sebe někdo šíří pouze zlo, tak kolem sebe nemůže mít nic jiného. Nechci zůstat v nevědomosti a nevědět, že se kolem nás dějí tragické věci, ale jsem ráda, že když něco takového vidím, že mi po tváři tečou slzy, že chci pomáhat a že na ty lidi myslím s láskou a přeji jim sílu přežít a žít dál. Pokud naleznete cestu jak zpozitivnit i ostatní noviny kolem nás, tak vám ráda pomohu.
6 ► Mgr. Jiří Kadlus, Chomutov, 30.1.2006
Ačkoliv mám portál "Právě dnes" jako záložku v Opeře od jeho vzniku, nebyly to právě "Katastrofy", které bych četl (stejné informace se bez problému dozvím ve všech mediích, nejen v našich, ale i dle osobní zkušenosti i v německých). Co mi ale v obou chybí, jsou odkazy na boj proti katastrofám, na organizace, které v nich pomáhají, nebo na různé odkazy na  státní i nevládní instituce, které proti katastrofám a jejich následkům něco dělají. Právě to jsem - mimo jiné - na katastrofách našel - donucen si je - proti svému gustu - na základě Vašeho mailu - prohlédnout důkladněji. Bylo by velice slušné - a POZITIVNÍ - kdyby byla Vaše zdánlivě senzační zpráva doplněna i o tuto informaci a byl rozeslán i další mail, dle mého názoru i s patřičným komentářem - chcete-li, s omluvou.  ▼

5 ►Pavel Loužecký, 31.1.2006
Vážený pane Kadlusi,
máte pravdu, že na stránkách KATASTROFY.COM  jsou - mimo záplavy všech možných katastrof - uvedeny i odkazy na Záchranné složky v ČR, Humanitární organizace a další, což je nesporně chvályhodný počin.
Ale jistě mi dovolíte držet se křečovitě svého názoru, že pro mě je tato skutečnost stejně paradoxní, jako kdybyste šel po ulici a neznámý kolemjdoucí vám dal bez varování ránu pěstí mezi oči, s poznámkou: "Jó, milej pane, tohle berte jako realitu. Za rohem máte nemocnici, doktoři jsou tam od toho, aby vám ten přeražený nos spravili."
Jsem velmi rád, že se snažíte vidět i v negativních věcech pozitivní jádro. Tak to má být. Až budu (nedejbože) někdy potřebovat rychle zjistit adresu na nějakou záchrannou službu, rozhodně si vyťukám na internetu adresu KATASTROFY.COM

4 ► Mgr. Jiří Kadlus, Chomutov, 31.1.2006
Vážený pane,
žiji v této české kotlině téměř 70 let, po r.68 jsem měl na dobu 20 let  Arbeitsverbot, tak můj názor na to, že zmizely oslavné tirády na úspěchy "pracujícího lidu, vedeného rodnou stranou" - což bylo považováno za vysoce pozitivní, má svůj původ. Nemusím s podobnou www.stránkou souhlasit, ale mám konečně možnost výběru - je jen a jen moje volba, zda ji chci číst, nebo ne. Osobně ji nečtu. Víc mi vadí "přimíchané katastrofy" ve všech mediích, kde je sice také nemusím sledovat, nebo číst, ale zatím obecně postrádám vyhraněnou solidnost a důvěryhodnost českých medií jako celku (na rozdíl od třeba FAZ). Mimochodem, proč asi je Četka u BBC zařazena jako málo důvěryhodné medium? Proto prosím, ponechte právo na osobní názory i Vašim čtenářům. Pro server "Katastrofy" jste vlastně udělali reklamu - ale i to je pomalý, ale jistý (možná by se dalo napsat nezvratitelný - to však přece jenom zní zprofanovaně) zatím jen přechod k trochu jiné demokracii, než byla ta "lidová, později socialistická"; i přes to, že poslední vývoj ukazuje, jak hluboko byla zarytá pod kůži. ....
3 ► Dáša Guhryová, 30.1.2006
Děkuji moc za příspěvky v PN, hezky jsem si početla. Pan Loužecký velmi dobře vystihl, a jedový šíp vystřelil. Jen se obávám, že přátele katastrof to příliš nevzruší. Ti nadále budou těžit ze zájmu senzacíchtivých lidí. Lidí, kteří vlastní boly a problémy budou utápět v četbě o daleko větších neštěstích jiných, aby alespoň na chvíli zapomněli na ta svá.
2 ► Pavel Pávek, 30.1.2006
Díval jsem se na uvedené stránky již včera a mohu říci pouze  jedno.  Je to katastrofa.
PS: Dost mě udivuje, kam až může naše žurnalistika zajít.

1 ► Jitka Dolejšová, 29.1.2006

No jasně, lidé bděte, a čtěte!
Když se Váš mozek zahltí takovými informacemi, jako jsou na  „katastrofálním webu“, zákonitě už Vám nezbude prostor, čas ani energie přemýšlet:
- o tom, co se u nás zase zdražilo,
- že se stáváme smetištěm Evropy „díky“ přijíždějícím zahraničním kamionům s odpadky,
- že se nám hůře dýchá, protože lidé začínají opět topit uhlím (a taky proč ne, když je plyn a elektřina
  stále dražší),
- že nám katastrofálně ubývá lesů, protože těžba vynáší a po nás potopa (?!),
- že si necháváme před nosem ufrnknout ty největší lumpy,
- že zdraví se sice nedá koupit, ale za chvíli nebudeme mít ani na zubaře, ani na léky…
 
O to jim přece jde, abychom přenesli své starosti a dumali o tom, kde zase řádil tajfun, kolik obětí si vyžádaly záplavy v Asii, jak zase hořelo, kolik metrů vláčel autobus zraněného člověka, a jak pláče vdova se dvěma malými dětmi (prosím, jen pěkně velké detaily!). Nikdy a nikde nejste v bezpečí…
 
Dobře, že takové webové stránky nepatří mezi naše partnery.
 
Člověk by neměl zavírat oči před špatnými zprávami, ale pokoušet se rozumně vybírat a třídit – co je psáno s touhou po morbidní senzaci, a co je reálný pohled. To zlé jistě existuje, ale je vyvažováno mnoha dobrými událostmi. Nelze jen pasivně vstřebávat  negativní informace, ale snažit se řešit, co můžeme ovlivnit. Katastrofou by bylo, kdybychom si to nechávali pořád líbit...

grafika © aTeo

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 01. 2006.