Jiří Kadlec: O knize Kolja ... to neznáte mého psa!

Rubrika: Literatura – Doporučení

 Vážená a milá redakce!
 
Nedalo mi to, abych neusedl a nenapsal Vám pár řádků o knize, kterou ve vašich stránkách každý měsíc vřele doporučujete a z ní otiskujete ukázky. Musím Vám dát zapravdu  - ta kniha stojí nejenom za přečtení, ale i za zamyšlení. Na začátku mého hloubání, ke kterému mne kniha donutila, bych rád uvedl jedno doporučení všem čtenářům: Nevynechávejte úvodní povídání, včetně vyjádření nakladatele! Pokračováním je vlastní rozběh knihy od jejího iniciátora Václava Židka, který svědčí o jeho umění rozumět psímu jazyku, či lépe řečeno psímu myšlení a chování. Pes nemá od Boha dar mluvení a jazyk má k jiným životním potřebám. Kolja musel odkoukat své vyjadřování od Jeana Gabina nebo našeho Rudolfa Hrušínského, kdy od jejich vstupu na scénu, bez vyjádření řeči, dávala najevo co se děje co se děje každá vráska, výraz z obličeje, očí, sebemenší pohyb postavy atd.
To všechno se ovšem musel naučit číst Židek, aby tak dokonale a přesvědčivě překládal Koljovo povídání. Dokonce se vtělil i do Kolji, aby mohl vyjádřit jeho mínění o sobě. O lidech se někdy říká, že žijí na sopce. To neplatí o Židkovi, on je totiž sopka sama. Když vnitřní přetlak prorazí přirozené zábrany, exploduje spoustou nápadů. Zaplaví všechny přítomné výronem myšlenek, svým přesvědčujícím způsobem vás vtáhne do děje a zahrne vás fakty. Tak zřejmě vznikl i nápad napsat tuto knihu a iniciace sehnat spoustu spolupracovníků.
Konstrukce struktury knihy je přitažlivá. Zahrnuje velký počet způsobů vyjádření lásky k vlastním přátelům – psům.  Průřez autorů příspěvků je široký po stránce jejich profesí, stejně je pestrý sortiment psích plemen, včetně kříženců. Spojovacím článkem jsou z velké části vsuvky rozhovorů Kolji s autorem Židkem zahrnující Koljovo mínění k příslušným kapitolám. To zajímavě osvěžuje průběžné čtení. Rozmanitost zvyšuje výčet autorů kapitol, který obsahuje řadu známých jmen i prostších občanů. Celkový zeměpisný rozsah je zpestřen příspěvky českých exulantů rozsetých po světě na různých kontinentech i v Evropě.
Z celého zpracování knihy číší nepokrytá láska ke psím plemenům ve vších podobách a nuancích. Zajímavý je závěr, který vlastně napsal sám život. Václav Židek přišel na původní myšlenku vyjádřit knižně svou lásku k příteli – psovi Koljovi již před časem za Koljova bohatého života. Než došlo ke konečné realizaci celého záměru,  Kolja odešel do psích věčných lovišť a svému příteli a pánu dodal tím možnost uzavřít knihu originálním psím rozloučením.
Ještě jedna pozoruhodná věc: Kolja je (jak je psáno v úvodním slovu) „čistokrevný“ kříženec a není „von“, jako jeho předchůdce u Židků. Nic proti čistokrevným psím šlechticům, kteří mají své vlastnosti speciálně vypiplané a definované. Neodpustím si však poznámku: Znal jsem jednu rodinu, která měla psa vysokého šlechtického rodu, kterého si velmi považovala a stále mu vykala! Nejkrásnější scéna: panička plísní svého miláčka slovy: „Probůh, co jste to zase provedl Carlosi Oharosi!“
Myslím, že kniha o Koljovi vychází z jiného vztahu – čistého oddaného přátelství člověk – pes a za to je třeba autorům knihy,  všem spolupracovníkům a realizátorům mimořádně poděkovat a svoje díky vyjádřit podporou jejich krásných myšlenek!
 

tento dopis byl otištěn v časopise
PES PŘÍTEL ČLOVĚKA  č. 4/2005
  
                                          
 
Poslechněte si písničku o Koljovi,
kterou složila a nazpívala skupina ARCHEUS.
Tato píseň zazněla i na prosincovém koncertu
NADACE NA OCHRANU ZVÍŘAT "PODEJTE PAC!",
kde byla kniha pokřtěna.

KLIP SKUPINY ARCHEUS  (ve formátu .wmf)  ► PÍSNIČKA KOLJA

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 03. 2005.